Reklama


Jaro už dorazilo a všimli si toho také prodejci. Sezonní zahradnictví otevírají své brány a lákají k nákupu příznivce veškeré zeleně. Že nemáte vlastní zahrádku? Nevadí, můžete si ji udělat i na balkoně nebo za oknem. A právě teď je ten správný čas udělat si seznam rostlinek, které by neměly ve vaší domácnosti chybět.

Velká část bylinek a koření se dá pěstovat i doma a není v tom žádná věda. Většina často používaných bylinek není na pěstování náročná. Již za pár dní přijde ideální doba pro výsev semínek bylinek a zeleného koření. Zahradníci doporučují provádět výsev na přelomu března a dubna. Zhruba ve stejné době budou k mání i mladé sazenice některých druhů rostlin. Na jiné si budete muset ještě nějaký týden počkat.

Bylinky lze pěstovat v okenních truhlících i v květináči. Nejlépe se jim bude dařit v dobře propustné půdě. Při sázení není nejvhodnější použít samotný zahradnický substrát. Lepším řešením je použít směs. Někdo doporučuje smíchat 2/3 zahradnického a 1/3 umělého substrátu, jiný zahradník zase dává přednost směsi jednoho dílu hrubého písku, čtyř dílů zeminy a několika malých kamínků. Rozhodnutí je na vás. Bylinky sázíme do vlhké (nikoli mokré) půdy, květináč nebo truhlík můžeme označit štítkem s názvem rostliny a od šesti týdnů po zasazení je třeba jim každý týden přidávat do zálivky hnojivo.

Rostlinky pěstované doma mají stejné požadavky jako ty, které pěstujeme venku. A není třeba zdůrazňovat, že každá rostlina potřebuje něco jiného. Některé se pěstují ve stínu, jiné potřebují přímé sluneční světlo, některé mají rády neustále vlhkou půdu, dalším se daří dobře v suchu. Pokud tedy sázíte více druhů do jednoho truhlíku, dbejte na to, aby rostlinky měly stejné požadavky na prostředí. Sazenice nebo semínka obvykle bývají opatřeny informacemi o tom, jak o bylinku správně pečovat, určitě vám poradí i v zahradnictví, pokud si nejste jistá, jaké rostlinky můžete dát k sobě.

Máte-li bylinky v pokoji nebo za oknem, snažte se, aby teplota v místnosti byla stále stejná. Většina rostlin nemá ráda větší průvan, což může být u bylinek pěstovaných na okně někdy problém. Pokud chcete v bytě pořádně vyvětrat, rostlinu před průvanem jednoduše ochráníte dočasným přemístěním na jiné místo.

Deset bylinek, které by vám neměly doma chybět

Než se rozhodnete zajít do zahradnictví a zřídit si malou domácí zahrádku, přečtěte si něco o nejčastěji pěstovaných bylinkách, které se vám budou hodit nejen v kuchyni jako koření, ale i jako lék při nemoci. Vybrané rostlinky jsou vhodné pro pěstování na oknech, na balkoně i v bytě. Na pěstování jsou poměrně nenáročné.

Oregano (dobromysl): Je to trvalka, která se používá nejčastěji jako koření (například do salátů, ale výtečná je i na rybí maso). Dříve se využívala jako náhražka pravého čaje. Uplatnění nachází také v léčitelství. Má příznivý vliv na nervový systém. Pomáhá proti kašli a při plicních chorobách a průjmech. Má protizánětlivé účinky a podporuje vylučování žluči a chuť k jídlu.

Bazalka: Rozlišujeme několik druhů (například pravá, vonná). Tato jednoletá rostlina je oblíbená pro svou silně aromatickou vůni a nezaměnitelnou chuť. Je nejoblíbenější součástí středomořské kuchyně. U nás se často přidává jako koření do salátů, na maso, luštěniny, do omáček a polévek. Bazalka se často umisťuje na okna, protože její silná vůně odpuzuje hmyz. Drcené čerstvé listy se přikládají na opuchlá místa nebo na kůži po kousnutí hmyzu, má totiž antiseptické účinky. Nálev z bazalky se hodí při nadýmání, zácpě a nemocích trávicího traktu. Jako kloktadlo pomůže při kašli.

Tymián obecný: Tento vytrvalý polokeř se častěji pěstuje jako jednoletá rostlina, protože rychle dřevnatí. Účinky tymiánu jsou známy už tisíce let. V kuchyni se jako koření v malých dávkách přidává do polévek, omáček, na maso, do vaječných pokrmů a luštěnin. Přidává se do těžko stravitelných pokrmů, protože podporuje trávení. Je to jedno z nejsilnější přírodních antibiotik. Má také silné protizánětlivé a desinfekční účinky. Jeho užití v léčitelství je proto široké. Jako lék se používá proti kašli, při průjmech, zánětech dásní, chorobách dýchací soustavy, jako kloktadlo slouží při bolestech v krku. Připravují se z něj obklady a koupele při revmatismu a zhnisaných ranách. Není však vhodný pro dlouhodobé užívání. Těhotné ženy by se mu měly raději vyhnout.

Libeček lékařský: Je to vysoká vytrvalá bylina, hodí se spíš na balkon, protože může dorůst až do výšky dvou metrů, můžete ho ale zastřihávat. Je velmi oblíbený jako koření, zvýrazňuje chuť polévek, omáček a pokrmů z masa i zeleniny. Má močopudné účinky, a proto se nálev z libečku užívá při zánětu močových cest a močového měchýře, častější vyprazdňování přispívá k pročišťování močových cest a odplavování cizorodých látek. Snižuje hladinu kyseliny močové v krvi. Pomůže i při zažívacích potížích, podporuje vylučování žluče, zevně působí na otoky a špatně se hojící rány. Nesmí se používat při těžším postižení ledvin. Dlouhodobé užívání se nedoporučuje.

Šalvěj lékařská: Další vytrvalý polokeřík, který známe spíš jako léčivku, se dobře uplatní i v domácnosti. Listy šalvěje například odpuzují moly, vkládají se proto do šatníků. V kuchyni slouží k ochucení mastných a tučných jídel, protože podporuje trávení. Přidává se do omáček, sýrů, masitých nádivek a paštik, k dochucení zvěřiny, masa skopového a jehněčího. Rozdrcené listy se mohou přidávat do těsta na pečivo a koláče. Lékařské využití šalvěje je velice různorodé. Má silně antiseptické účinky. Žvýkání listů pomáhá při bolestech zubů a dásní. Používá se při zánětu sliznic, angínách nebo infekčních zánětech, při gynekologických a klimakterických potížích. Zvyšuje odolnost cévních stěn, je dobrou pomocnicí při cukrovce, působí proti nadměrnému pocení. Výtažky z listů šalvěje snižují krevní tlak. Šalvějové tinktury a koupele rychle hojí narušenou pokožku. Není ale vhodná pro těhotné ženy a kojící matky, potlačuje tvorbu mateřského mléka.

Měsíček lékařský: Je to jednoletá odolná rostlina. Jeho listy se přidávají do salátů a zeleninových pokrmů, okvětní lístky s koprem nebo pažitkou k rybím pokrmům a salátům a dá se použít také na obarvení rýže místo šafránu. V léčitelství se používá především zevně. Podporuje léčbu ran, poškozené kůže, kožních vředů, ekzémů, opruzenin, mykózy, křečové žíly… Vnitřně se užívá při léčbě žaludečních potížích, podporuje trávení, stimuluje lymfatický systém a pomáhá při nateklých mízních uzlinách. Uplatnění nachází i v kosmetice. Kojící a těhotné ženy by jej neměly užívat vnitřně.

Pažitka: I tato víceletá rostlina má několik druhů (pobřežní, pravá, čínská). Je odolná proti zimě a pěstuje se pro dlouhé duté listy. V kuchyni se používá nejčastěji ke kořenění a zdobení pokrmů, do pomazánek a poslouží i jako náhražka cibule. Často se dává na chléb s máslem nebo tvarohem. Podporuje trávení, obsahuje velké množství vitaminu A, E a minerálních látek. V léčitelství se jinak nepoužívá.

Petržel kadeřavá: Tato dvouletka ve svých listech soustřeďuje mnoho vitamínů a minerálních látek. V kuchyni má své nenahraditelné místo jako koření i ozdoba hotových pokrmů. Přidává se do polévek a salátů. Pomáhá při nechutenství, podporuje totiž chuť k jídlu. Nálev z petrželky se užívá při urologických potížích. Jako podpůrný prostředek se užívá při léčbě anémie. Kojící maminky ho pijí pro podporu tvorby mléka.

Kopr vonný: Kopr je jednoletá rostlina, která má při vaření důležitou úlohu. Koprovou omáčku snad není třeba zmiňovat. Přidává se také do zavářek, dalších omáček a polévek. Neméně důležitý je i jako lék proti nadýmání a tišení kašle. Podporuje tvorbu žaludečních šťáv a u kojících žen i tvorbu mateřského mléka. Užívá se také při bolestech hlavy, hemoroidech, do koupelí se podával hysterickým ženám, sportovci ho užívali jako doping.

Máta peprná: Je to trvalka odolná proti mrazům. Patří mezi nejpoužívanější byliny na celém světě. Představuje cenné koření i lék. Přidává se do salátů, sýrů, na maso i do omáček. Slouží také jako ozdoba a dochucovadlo zmrzlin, likérů a různých nápojů, za všechny jmenujme alespoň Mojito. Výtečným nápojem je také mátový čaj, který pomůže při kolikových a žlučníkových bolestech, nadýmaní a na zvýšení chuti k jídlu. Podporuje tvorbu a vylučování žluče. Máta se přidává i do koupelí. Silice máty obsahují mentol, ten potlačuje citlivost nervových zakončení, čímž vyvolává pocit chladu. Užívá se také k posílení nervů, celkovému osvěžení paměti a při svalových křečích.

Pěstujete bylinky? Máte zahrádku, nebo vám rostou doma?