heart

Dobrý je jakýkoliv pohyb, při němž se nám zvedne tepová frekvence - odborníci doporučují minimálně 30 minut ostřejší chůze denně. Jak jste na tom vy?

To, jak se o své srdce staráme dnes, ovlivňuje jeho zdravotní stav v budoucnosti. MUDr. Jan Piťha, CSc. proto vysvětluje, jak bychom se o své srdce měli správně starat.

Blíží se Světový dne srdce - jak vlastně tento světový svátek vznikl?
Světový den srdce se slaví z iniciativy Světové asociace srdce (World Heart Association), přičemž první Světový den srdce se slavil 24. 9.2000. Letos je tedy jubilejní desátý ročník. Snahou organizátorů tohoto dne je informovat co největší počet lidí na celém světě nejen o tom, že srdeční onemocnění představují celosvětově hlavní příčinu všech úmrtí, což je asi 17,1 mil lidí za rok, ale také o tom, že min. 80 % úmrtí lze účinně předcházet aktivním příznivým ovlivněním rizikových faktorů, kam patří vedle kouření také nedostatek pohybu a nezdravá strava. V letošním roce je hlavní zaměření na zaměstnavatele a pracoviště tj. pečovat o srdce na pracovišti - nekuřácké prostředí, dostupná zdravá strava, méně stresu, cvičení, apod.

Světový den srdce asi není jedinou aktivitou Světové asociace srdce, jaké další kroky pro zdravé srdce tato asociace podniká?
Jeden z důležitých kroků souvisí právě se zmíněnými rizikovými faktory. WHA připravila jednoduchý návod nazvaný „Deset jednoduchých kroků", který - pokud jej budeme dodržovat - nám pomůže vést zdravý život a udržet si zdravé srdce. V rámci těchto deseti kroků se doporučuje nejen zdravá strava, pohyb a méně stresu, ale také nekouřit, držet si ideální váhu a znát svůj zdravotní stav (krevní tlak, hodnoty cholesterolu v krvi).

Kde všude se Světový den srdce slaví?
Světový den srdce se slaví ve více než 100 zemích celého světa včetně České republiky. Vzhledem k zmíněným krokům budou např. pražské oslavy Dne srdce probíhat ve znamení pohybu - jejich součástí je totiž závod v běhu do schodů, který se pořádá 26. 9. 2010 na pražské Pankráci u OC Arkády. Každý, kdo přijde, si zde bude moci zaběhnout běh pro zdravé srdce - tedy vyběhnout do desátého patra výškové budovy City Empiria (závodníci v rámci mistrovství v běhu do schodů poběží 25 pater). Pro řadu z nás to může být první a zásadní krok ke zdravému srdci.

Mají aktivity jako Den srdce svůj význam - je osvěta této problematiky dostatečná?
Vzhledem k tomu, že lidé riziko srdečních a cévních onemocnění spíše podceňují, je takováto osvěta velice důležitá. Podle průzkumu se těchto onemocnění obává zhruba jedna třetina obyvatel a ty přitom mají na svědomí více než polovinu všech úmrtí v ČR (průzkum společnosti Philips, jenž byl zahájen v květnu 2010, a jehož úkolem bylo zmapovat, jak občané České republiky hodnotí svůj zdravotní stav a jakých zdravotních problémů se nejvíce obávají). Kromě osvěty spojené se Světovým dnem srdce jsou chvályhodné jakékoliv další aktivity poukazující na nutnost něco pro zdraví našeho srdce udělat. A začít lze třeba u běhu pro zdravé srdce.

Jak se tedy začít starat o své srdce co nejlépe? Co bychom měli dělat? A kdy je vhodné začít?
Začít můžeme kdykoli, čím dříve, tím lépe. Rozhodně dříve, než se objeví první problémy nebo dokonce vážnější onemocnění. Rovněž bychom neměli čekat, až nám péči naordinuje lékař - to už je obvykle pozdě. Již třeba dnešní třicátníci by si měli uvědomit, že to, jak se ke svému srdci a zdraví celkově chovají dnes, se výrazně projeví na jejich zdravotním stavu v pozdějších letech. Vhodné je zaměřit se na základní pilíře zdravého životního stylu - nekouřit, jíst vyváženou stravu, mít dostatek pohybu a snažit se omezit stres. Největší úspěch přináší důslednost v dodržování těchto pravidel. Dobrý začátek je si udělat každý den čas na půlhodinovou procházku, při cestování hromadnou dopravou jít jednu stanici pěšky, nahradit sladkosti ovocem či zeleninou. To zvládne každý z nás.

Na co se máme zaměřit ve zdravé stravě?
Ve stravě je v první řadě zásadní její vyváženost a pestrost, která nám zabezpečí příjem všech důležitých látek. Základem zdravé stravy by měl být především dostatečný příjem ovoce a zeleniny, celozrnných variant potravin (pečiva, těstovin, rýže), přiměřené množství kvalitních „dobrých" tuků (rostlinné oleje a výrobky z nich vyrobené např. margaríny), ty je možné získat také z tučných ryb, ořechů a semínek. Naopak našemu srdci neprospívá zvýšená konzumace „špatných" tuků (máslo, sádlo), uzenin, tučného masa a tučných mléčných výrobků. Neopomenutelný je také dostatečný pitný režim, jehož základem by měly být voda, čaje či ředěné 100% džusy.

Jaký pohyb je nejvhodnější?
Dobrý je jakýkoliv pohyb, při němž se nám zvedne tepová frekvence - odborníci doporučují minimálně 30 minut ostřejší chůze denně. Ideální je například pravidelné plavání, jízda na kole či běh. Zkusit si vyběhnout 10 pater na Světový den srdce v rámci běhu pro zdravé srdce je určitě dobrý začátek, po kterém by měla následovat pravidelná denní či minimálně obdenní tělesná aktivita.

Týká se potřeba pečovat o své srdce stejně žen jako mužů?
Ano, týká. U žen začínají srdeční a cévní onemocnění s výjimkou cévních mozkových příhod později než u mužů, ale tato onemocnění mají na ženskou populaci přinejmenším stejně závažný dopad jako na mužskou. Do menopauzy jsou ženy před těmito onemocněními výrazně chráněny, po menopauze se ale jejich riziko výrazně zvyšuje. Přitom ženy mají ještě menší sklony k pohybové aktivitě než muži a více jim škodí kouření.

Jak jsou na tom Češi se zdravím srdce? Jak se vyvíjí onemocnění srdce a cév naší populace v čase - dochází ke zlepšení, či naopak ke zhoršení situace? A čím je tento vývoj způsoben?
Výskyt srdečních a cévních příhod a jejich následků se sice v České populaci postupně snižuje, ale stále patříme k zemím, které patří mezi ty nejvíce postižené. Jinými slovy - každý rok tato onemocnění v naší zemi vyhladí zhruba jedno 50tisícové město.

Jak pečujete o zdraví svého srdce vy?
Nekouřím, snažím se udržet dobrou váhu především pohybovou aktivitou - hraji tenis, plavu a jezdím na kole, snažím se nejezdit výtahem a nejezdit autem a při jízdě do zaměstnání jít 1 stanici autobusu či tramvaje pěšky. Vzhledem k tomu, že mám spíše vrozeně nižší cholesterol a v rodině se nevyskytují srdeční příhody, nesleduji příliš podrobně složení potravin, i když zjevně nezdravým - příliš tučným či přeslazeným jídlům se vyhýbám.

MUDr. Jan Piťha, CSc., Institut klinické a experimentální medicíny, Praha

Reklama