Běhání po kopcích. Sprinty na kole. Ráchání ve vodě. Anebo jen obyčejný fotbálek... Dva měsíce utekly jako voda a děti se pomalu připravují na návrat do školy. Čeká je řada povinností a samozřejmě i zásadní změna denního režimu.

Aby děti zvládaly školní povinnosti v pohodě, musí mít v první řadě dobrou tělesnou i duševní kondici. Životospráva. Na její dodržování by rozhodně měli rodiče dohlédnout. Jen v dobré kondici dokáží školáci zvládat nápor učiva a úkolů, které na ně škola v průběhu roku naloží.

 Jak dítě na změnu režimu připravit?

Každý živý tvor včetně člověka má svůj specifický biorytmus. To znamená, že i každé dítě je zcela jedinečné a má jiné potřeby příjmu energie. Ale shodně všechny děti dosahují maximální aktivity dopoledne mezi 10. a 12. hodinou.

Školy se snaží těmto duševním a fyzickým předpokladům přizpůsobit rozvrhem učiva a do tohoto časového úseku řadí nejnáročnější předměty. Matematiku, dějepis, jazyky.

Zvýšený výdej energie v této době musí vykompenzovat odpovídajícím příjmem. Proto je pro děti velice důležitý dostatek kvalitní stravy i nápojů. Mladý organizmus ještě nedokáže vytvářet zásoby energie, ze kterých by pak čerpal v průběhu dne. Proto tedy častěji potřebuje „natankovat palivo“.

Totéž platí i o příjmu tekutin. Dětské tělo totiž tvoří podstatně více vody než organizmus dospělého člověka (až 70 % oproti cca 45 %). Děti proto daleko víc trápí nedostatek tekutin, který pak vede k rychlejší únavě, bolestem hlavy a při dlouhodobějším nedostatku také k zácpě a močovým problémům.

Nejvíc škodí nepravidelnost

Přestože se děti během vyučování pohybují minimálně, i tak jejich tělo spotřebovává energii. Pokud se děti nenajedí, tělo si energii musí vyrobit z vlastních zdrojů. Tuto energii však přednostně využívá na udržení základních tělesných funkcí, a ta pak chybí jinde. Aby byly děti čilé, ve škole dávaly pozor nebo se aktivně zapojovaly do sportovních aktivit, už pak energie nezbývá.

Kvůli nepravidelnému přísunu se zároveň tělo naučí s přijatou energií šetřit a část ukládá do zásob ve formě tuku. To může vést ke zvyšování tělesné hmotnosti, následnému tloustnutí a obezitě.

Na druhou stranu – nevhodná těžká jídla v dopoledních hodinách mohou navodit malátnost až ospalost. Nastávají problémy se soustředěním. Děti by tedy měly konzumovat jídlo v menších dávkách, ale častěji.

Děti, které snídají a dopoledne svačí, mají dostatek energie pro práci ve škole, mohou se snadněji soustředit na výuku a více si zapamatují.

Pokud školáci jedí nepravidelně a vynechávají dopolední jídla, mají tendence se přejídat v odpoledních a večerních hodinách, kdy navíc většinou tráví volný čas bez pohybu, u televize či u počítače. Tělo pak sice získá dostatek energie, ale nestíhá ji ve zbytku dne využít. A tak ji opět ukládá...

Nadbytek jídla přináší i jiná rizika. Problémy s trávením, nadýmání, bolení břicha, zácpu. Děti jsou rychleji unavené a celkově se necítí dobře.

Mňamky z automatu – ano, či ne?

Fidorka. Obložená houska. Kola. Občerstvení ve školním bufetu či z automatu bývá pro většinu lidí spojováno se sladkostmi, barevnými přeslazenými limonádami, chipsy, v lepším případě s párky, chlebem a hořčicí. A bohužel právem.

PROTI:
Nebývá výjimkou, že děti často vynechají oběd ve školní jídelně (aby si z takto ušetřených peněz přilepšily ke kapesnému) a šidí ho rychlým občerstvením.

Podobnou svačinu ale rozhodně nelze označit za vhodnou pro děti a dospívající mládež. Ze sladkostí a limonád přijímají nadbytečné množství energie v podobě cukrů, což má nepříznivý vliv na zvyšování hmotnosti nebo na výskyt zubního kazu.

Navíc velké množství cukru ve slazených nápojích vede paradoxně k odvodňovaní organizmu. Uhašení žízně sladkou limonádou, čajem nebo džusem kvůli vysokému glykemickému indexu nevydrží nadlouho. a za chvíli se už opět sháníme po něčem k pití.

PRO:
Nelze však všechny automaty a školní bufety jen odsuzovat. V řadě škol už přidali zdravou výživu nejen do osnov v podobě nového vzdělávacího programu Výchova ke zdraví, ale propojili teorii s praxí v podobě nabídky zdravých svačinek ve školních bufetech. Také automaty na školní mléko jsou s těmi na limonády a sladkosti zcela nesrovnatelné.

Mléko skončí?

Velmi diskutovanou otázkou, související s problematikou školních automatů, je existence projektu „Mléko do škol“. Přestože se ho dosud účastní 2 600 českých škol, což je z celkového počtu více než 4 100 základních škol v České republice poměrně vysoké číslo, o osudu mléka pro školáky je už rozhodnuto.

Vláda právě včera, před začátkem nového školního roku, zrušila státní dotace na mléko pro školy. Školní mléko se bude muset spokojit pouze s dotacemi Evropské unie. Podle mlékáren může toto rozhodnutí mléko zdražit.

Přitom jsou mléčné výrobky nedílnou součástí zdravé školní svačiny. Zrušení celého projektu může mít za následek snížení celkové konzumace mléčných výrobků u dětí. Pokud vynecháme k svačině jogurt nebo mléčný nápoj vystavujeme děti zdravotním rizikům. Nedostatek mléčných výrobků v dětské stravě může mít za následek nedostatečnou mineralizaci kostí a zubů, a s tím spojené potíže s růstem a celkovým tělesným vývojem.

Reklama