zadek hoď pod turnýru z moaré, nazuj koturny a vyraz do ulic. No není to krása?
Zní to trochu jako brněnský hantec (bez urážky), ale dohromady by se to nosit nedalo. Pominu-li estetické hledisko, každá ta součástka oděvu, účes nebo obuv totiž pochází z jiné doby.

Děkuji vám za reakce na můj zábavný oděvní kvíz. Máte pravdu, že jsem odpovědi mohla více rozvinout, abyste si udělaly představu. Ale tím jste mě vlastně inspirovaly k článku. Proč nenapsat něco o dávno zaniklých, mnohdy i vtipných výrazech, kterými dlouhé dějiny odívání jen hýří.
Jeden jsem už na Ženě-in napsala a vyšel pod titulem „Trocha historie nikoho nezabije“ a  můžete si ho přečíst ZDE.

Ale zpět k termínům z kvízu.
Dovolte, bych vám je vyložila.

Fulfas byl účes z pletenců. Nosily ho ženy a dívky v 16. století. Bohužel, obrázkem nemohu sloužit.

Tricorne
byste si na fulfas těžko narazily. Jde sice o třírohý klobouk, ale začal se nosit až v baroku, hlavně však v rokoku, a byla to většinou mužská pokrývka hlavy. I když výjimky jistě existovaly a ženám musely náramně slušet.

 

 

 


Štycl
nebo okruží, také mlýnský kámen. Pamatujete na Císařova pekaře? No tak tam se to štycly jen hemžilo, protože v rudolfínské době byly velmi módní. Pocházejí ze Španělska. Tehdy bylo žádoucí, aby hlava vězela na límci jak na talíři a nutila ke vznosnému postoji.

 

 

 



Točenka -
nesbíhají se vám trochu sliny? Ač to zní jako pochutina, jde jen o mužský čepec s cípem, který visí po straně. První zmínka o něm pochází z konce 14. století v satirické básni Podkoní a žák.

Fibule -
tak to byla parádní věcička. Spona, brož, přezka ve tvaru terče, či stylizované zvířecí hlavy. V antice se jí spínaly na ramenou řasené pláště.

 

 

 

 



Plastrón
se zase vrací do módy. Občas ho můžete zahlédnou pod slavičím hrdlem božského Káji. Je to široká, většinou hedvábná kravata nevázaná do uzlu, s vetknutou ozdobnou jehlicí, a nosila se nejvíce v období secese. Mohla být klidně i se vzorem moaré, což je vzor let dřeva. Moaré se ale nejvíce uplatnilo na šerpách.
U žaketu se plastrón udržel dodnes. Nic lepšího k němu nikdo nevymyslel.
A pardon, nedokážete si vybavit žaket? Je to pánský šosatý kabát (převážně šedý, světlý na dopoledne, tmavý na odpoledne) s okrouhle zastřiženými přednicemi a nosí se ještě ve staré dobré Anglii.

 
Koturny
jsou boty s vysokou dřevěnou podrážkou, a začali je používat už herci v antickém Řecku, což si možná pamatujete ještě ze školy.
Jinak v poněkud umírněnější formě se tyto bizarní boty stále vracejí i do módy. Viz boty na platformě, o kterých jsme na našich stránkách vedly nejednu řeč.
Turnýra nebo také honzík se ve své době stávala úžasným terčem karikaturistů, jak se můžete přesvědčit v mém článku. Ale byla roztomilá ne? A úžasně femininní. Jó, kde jsou ty časy, kdy byla v módě obrovská zadnice?

 

 

 

 

 

 


Sabots byly dřeváky a velkou oblibu si našly v revoluční Francii. Obouvaly se jako součást revolučního kroje, k dlouhým plandavým kalhotám, hrubým košilím a červené čapce galejníků na protest proti tehdejšímu dvorskému oděvu.

Tak co, už jste moudřejší?
Jestli vám to dnes nestačilo, dejte vědět, materiálu mám dost.





 

Reklama