Reklama

Doba dlouhého prázdninového volna s minimálními povinnostmi a spoustou prožitků končí. V pondělí 1. září usednou tisíce školáků opět do lavic a začne ono pověstné „učení mučení“. Musí to tak ale opravdu být? Na co je vlastně mozek dětí připraven a co je pro něj v souvislosti se školou podnětné a přijatelné?

„Mozek je tu proto, aby se neustále učil. Zpočátku vypadá jako prázdné pole, do kterého postupně vydupáváme cesty a jejich spojnice. Důležitá pro něj však nejsou pouze čistá fakta, ale především prožitky. Ty totiž přinášejí přímo to, co mozek potřebuje, aby se učil – porovnání,“ tvrdí MUDr. Martin Jan Stránský, neurolog Polikliniky na Národní v Praze.

doktor

Ideálně by dítěti mělo stačit to, co se naučí ve škole, doma si pak má napsat úkoly a dost. Jenže biflování informací k něčemu takovému nevede. Jestliže si má žák pamatovat látku z výuky ve třídě, pak pro mozek musí zajímavá, motivující a pestrá. Podle Martina Jana Stránského je mnohem důležitější než stereotypní učení informací, vést žáky k tomu, aby o látce, kterou se učí, přemýšleli. „Přemýšlení totiž odstartuje složitý proces, do něhož se zapojí různé části mozku. Čím větší část mozku je funkční a čím více jeho částí spolu dokáže spolupracovat, tím lépe bude člověk schopen integrovat informace a tvořit závěry, které pro něj budou prospěšné ve škole, ale i později v dospělosti. Bude produktivnější do vyššího věku, bude lépe odolávat stresům a bude spokojenější,“ říká lékař. S tím souvisí i způsob učení – máme dát přednost modernímu počítači nebo klasickým učebnicím?

Nenahrazujte učebnice počítači

Čím více má škola počítačů, tím je lepší. Nic proti takovému tvrzení, je prima, když se žáci mohou naučit zacházet dobře s technikou, bez níž si dnes už ani neumíme život představit. Přesto si ale všimněte, že počítače zatím klasické učebnice a sešity nenahradily. A to je dobře, protože vzdát se jich by bylo pro mozek prahnoucí po nových znalostech, devastující. Již dávno víme, že co člověk vidí, pamatuje si lépe. Ale to nestačí. „Mozek mnohem lépe vstřebává čtenou informaci, když něco drží v ruce,“ konstatuje MUDr. Martin Jan Stránský, a pokračuje: „Je to tím, že si vzory, písma a slova z papíru mozek pamatuje lépe než z obrazovky.  Při fyzickém držení knihy či sešitu, čtení z něj a listování používá totiž mozek více tras pro jednu a stejnou věc než při čtení z obrazovky. A právě proto si mnohem lépe pamatuje to, co četl z knihy než z počítače,“ vysvětlil neurolog.

Písmo na obrazovce vypadá jinak než na papíře a mozek ho hůře vnímá.  „Písmo si totiž pamatuje jako fyzický předmět, a proto je pro mozek lepší, když jej při čtení drží v ruce. Ačkoli si to mnozí lidé neuvědomují, mozek sám sobě při čtení předvádí psaní. A navíc – pro dobré pochopení potřebujeme otáčet stránky a rozdělit tak našemu mozku text do hmatatelnějších kusů pro zpracování. Posouvání textu skrolováním něco takového neumožňuje,“ říká MUDr. Martin Jan Stránský

Jestliže tedy dítě drží učebnici, zapojí do procesu učení více mozkových cest, čímž posiluje nejen řadu konkrétních tras, ale také integraci různých mozkových částí.

Notebooky místo sešitů?

Kdepak, ani počítače místo klasických sešitů by se mozkům našich žáčků nelíbily. Ne kvůli pravopisu, to patří podle doktora Stránského stejně jako třeba správně odříkaná vyjmenovaná slova k dovednostem, které nikdy později v životě nepotřebujeme. Pravopis, či psaní do sešitu, má podle něj mnohem důležitější význam – spojuje totiž různé části mozku s pohybovým aparátem, což zpětně podpoří rozvoj schopností používat řeč. A řeč je přece spolu s bohatým slovníkem spolehlivým ukazatelem inteligence. Proto se nejlépe učíme, když čteme z knih a papírů, zapisujeme si poznámky do sešitu a navíc ještě o věcech aktivně s ostatními hovoříme, protože o nich přemýšlíme. Vidíte v poslední větě vzor správné školní třídy, v nichž se dětí nenudí, a tudíž také tolik nezlobí?