Rodina

U rodičů, kolej, nebo privát?

Každý, kdo někdy studoval vysokou, zná nejčastější dilema mladých vysokoškoláků: bydlení. Jistě si vzpomínáte, když jste i vy řešila zda zůstat u rodičů, přestěhovat se na kolej, nebo si s kamarády najít výhodný privát. Přečtěte si, jak bydlí dnešní mladí studenti.

bydlení

Já měla to štěstí, že jsem žila ve městě s obrovskou univerzitou, a mohla tak pohodlně zůstat bydlet doma. Jak ale řeší bytovou situaci studenti, kteří to mají do školy z bydliště daleko? A je skutečně bydlení doma tou nejlepší variantou?

Varianta první: VYSOKOŠKOLSKÁ KOLEJ

Bydlení na koleji je tradičně vnímáno jako nejobvyklejší. Je dotováno univerzitou, díky stipendijním programům jej můžete mít i zcela zdarma a do školy to máte co by kamenem dohodil. Jste navíc maximálně „in“ dění, takže víte o každém drbu ještě dříve, než se skutečně stane, a opravdu nemáte problém sehnat poznámky, když se po pařbě nedokážete donutit vstát na přednášku. Hlavní úskalí spočívá v pohodlí. Ne všichni totiž mají štěstí na pohodového a tichého spolubydlícího, který v noci nechrápe! „Na studentský život jsem se fakt těšila - poznat nové lidi, odpoutat se od rodičů a osamostatnit se. Jenže už první den strávený na koleji mi bylo jasné, že to zdaleka nebude tak růžové. Má spolubydlící byla absolutně nekomunikativní. Věčně sluchátka na uších, nasupený výraz ve tváři a na všechny mé snahy o spřátelení odpovídala okázalým nezájmem. Takže jsem většinu času z prváku strávila v knihovně a po kamarádech a na kolej se vracela maximálně přespat. Byl to děs.“ Ovšem i když si se spolunocležníkem dokonale sednete, nemáte zdaleka vyhráno. Naučit se musíte navštěvovat společná sociální zařízení (ze kterých se vám často zvedá žaludek), zamykat lednici, protože se jídlo strašně krade, a přivyknout na neustálý, všudypřítomný hluk, který neutichá ani ve zkouškovém období. Na koleji to zkrátka pořád žije! Zapomeňte také na to, že si na pokoj přivedete přítele. I když se vám podaří vyštípat na noc spolubydlící, načapá-li vás vrátný, máte po žížalkách a musíte se stěhovat!

Varianta druhá: PRIVÁT

Privátní bydlení se poslední dobou těší čím dál větší oblibě (zejména od té chvíle, kdy se příspěvky na bydlení už nevztahují jen na kolej). Předně víte, s kým se plánujete sestěhovat, takže odpadá faktor nepřizpůsobivého spolunájemníka. Také většinou máte daleko více pohodlí - svůj pokoj, na koupelnu je vás jen pár a kuchyně je většinou plně vybavená (na rozdíl od kolejních kuchyněk, kde je zpravidla jen mikrovlnka a dvouplotýnkový vařič). O to spíš se ale musíte naučit spolupracovat, vytvořit si harmonogram nákupů a úklidu a respektovat potřeby ostatních, když se musí učit na zkoušky. Jednoznačnou výhodou bývá fakt, že si můžete na privát vzít svého chlupatého mazlíčka a nebývá problém, aby se přítel zdržel přes noc (jen nezapomeňte pustit hudbu - přepážky mezi pokoji jsou obvykle dost tenké). Velkým negativem však zůstává vyšší finanční spoluúčast a také nejistota (priváty bývají dost krátkodobou záležitostí, takže se vám může stát, že v polovině semestru skončíte na ulici).

Varianta třetí: DOMA S RODIČI

Bydlení doma je na jedné straně strašně fajn. Nemusíte utrácet za nájem, a když vám zrovna dojdou peníze na jídlo, maminka vás hlady umřít nenechá. Nemusíte se učit sdílet záchod s dalšími dvaceti lidmi na patře a úložného prostoru na oblečení i knihy máte vždy dostatek. Potíž je ale v určité izolaci od života ostatních studentů. Sama jsem si to i zažila, když jsem byla poslední, kdo věděl o plánované absenci profesora či o tom, kolik lidí vyletělo z prvního kola zkoušky. On-line studijní systém totiž není nikdy tak rychlý jako „kolejní zpravodajský server“. Zůstanete-li bydlet doma, bude vám chybět i prvek osamostatnění, se kterým je vysokoškolský život neodmyslitelně spjat. I když doma pomáháte s většinou domácích prací a samy si perete i vaříte, je to něco úplně jiného, než když máte vlastní domácnost. To potvrzuje i zkušenost mé spolužačky Alžběty: „Od prváku jsem bydlela mimo domov. Nejprve na koleji a pak, společně se dvěma dalšími holkami, na privátu. Když jsme se s přítelem ve třeťáku dohodli na sestěhování, v životě by mě nenapadlo, jak velký to může být problém. Rosťa, na rozdíl ode mě, totiž bydlel celou dobu s mámou. No to bylo peklo! Nejen že neuměl uvařit snad ani čaj s citronem, ale vůbec netušil, jak se ovládá pračka (o nutnosti třídit barevné a bílé prádlo nikdy neslyšel) a klidně rozházel všechny peníze po pijatikách a na nájem si chodil půjčovat k mamince. Vydržela jsem to dva měsíce a dodnes nechápu jak - byla to hrůza.“

Kde jste bydlely na vysoké vy?

Možnost%
Na koleji43,9
Na privátu14,6
Doma12,2
Na vysokou jsem nechodila29,3

   
30.03.2011 - Finance a práce - autor: Kateřina Cíhová

Komentáře:

  1. [15] Ares [*]

    No každé má svoje, ale myslím, že je lepší se osamostatnit a bydlet v bytě nebo na koleji, než s rodičema. Tito lidé jsou pak nesamostatní a nezažijí ta pravá studentská léta. Navíc teď už ty koleje nejsou tak hrozné jak bývaly dříve, na jižáku je třeba nová kolej a je opravdu luxusní, o tom sme si mohli nechat dříve zdát: http://www.apartmanstudent.cz/fotogalerie/fotogalerie.html. Dcera si tam bydlí skoro lépe jak my Sml16

    superkarma: 0 26.11.2014, 12:18:25
  2. [14] salvache [*]

    Moje škola koleje nenabízela a přesto, že bydlím od Prahy dost daleko, tak vím, jaké s tím byli problémy a automaticky jsme hledali podnájem. Sice to bylo finančně náročnější, ale chodila jsem si na poloviční úvazek přivydělávat, takže jsem si platila alespoň jídlo, dopravu, zábavu.. Bydlely jsme s kamarádkou v jednopokojovém bytě, v předsíni jsme měly ledničku a skříňky s vařičem, dřez v koupelně. Ale bylo to hezké, 3 stanice tramvají od Anděla.. Nejlepší roky studentského života :)

    superkarma: 0 01.04.2011, 13:22:47
  3. [13] Sixty [*]

    Nevím, odkud čerpal autor aktuální informace. Především - pokud si vyberete školu a ta je daleko, možnost každodenního dojíždění odpadá. Za další - školy, které jsme řešili nedávno a to dvakrát, byly v Brně. MUNI vůbec neumožnila ani v prváku být na koleji, 80 km je prostě blízko. Na VFU bylo možno bydlet na kolejích v prváku díky výraznému zvýhodnění v pořadníku. Cenově se ale koleje příliš od privátů neliší, to je obecné a mám to i ze zkušeností kamarádů mých dětí, co studují v jiných městech. Samozřejmě pokud nechcete privát 1+1 a bydlet tam ve dvou. Větší byt ve 3 a víc je srovnatelný. Navíc obě školy mých dětí, které nemají dost míst na kolejích, na bydlení dojíždějícím přispívají. A nikde jsem neslyšela, že by se domácí v polovině semestru bezproblémového nájemníka zbavoval... Obě děti mají stále stejný zcela vyhovující privát, jen se holt musí platit i v létě....

    superkarma: 0 30.03.2011, 19:43:13
  4. avatar
    [12] peetrax [*]

    Na kolejích jsem strávila jedinou noc a nikdy více! Privát - to byly celkem 4 roky úžasného života s mou nejlepší kamarádkou. Sml67

    superkarma: 0 30.03.2011, 15:45:22
  5. avatar
    [11] ToraToraTora [*]

    Ještě je tu možnost poslat potomka na vojenskou školu a vystřelit ho do kasáren. Opušťák k návštěvě rpodičů jen za splněné střelby a dobré chování. Joj ! Sml54

    superkarma: 0 30.03.2011, 12:20:34
  6. avatar
    [10] Altamora [*]

    Jeden semestr jsem nedostala kolej, tak jsem bydlela na privátě. Kolej mě tenkrát před miliónem let stála 60 Kčs, privát 250 Kčs. Ale nejvíc mi chyběl ten společný život, kdy člověk měl za kým zajít, když se zasekl s prací, nebo když měl náladu na kus řeči, zahrát si karty, zajít na víno. U nás moc hluku nebylo, mejdany se pořádaly na chlapeckých blocích. Náš dívčí byl převážně čistý a tichýSml16

    superkarma: 0 30.03.2011, 12:16:46
  7. avatar
    [9] kuzle [*]

    domov neprichazel v uvahu, to uz bych se zblaznila a dojizdet denne z Rakovnika do Prahy ani nahodou Sml23 nastesti jsem skoncila v Chebu na koleji a pozdeji se presunula do Brna a na zivot na koleji uz nikdy nezapomenu ... mejdany na pokojich, zpivani s kytarou v kuchynce kdy nam kamarad pekl bramboraky, temer spolecne koupelny .. jako diteti taboru mi tento zivot zcela vyhovoval Sml30 a na spolubydlici jsem mela velke stesti, vsak se se mnou stehovala i do Brna Sml22

    superkarma: 0 30.03.2011, 12:10:03
  8. avatar
    [8] mandzarik [*]

    Binec, mejdany na kolejích, nikdy nezapomenu a s láskou vzpomínám. Tuto kombinaci mi později už nikdo netoleroval. Sml30

    superkarma: 0 30.03.2011, 11:25:36
  9. avatar
    [7] heligona [*]

    Tak ten článek mě fakt pobavil Sml30 Na kolejích jsme měli společnou kuchyňku a soc. zařízení dva vedlejší pokoje, takže plus mínus 4 lidi. Společné prostory obhospodařovaly uklízečky a nějaká ta párty se dala přežít. Na privátě nás bylo 7, o tom, že by někdo uklidil, jsem si mohla nechat zdát a hluk byl když ne u nás, tak u sousedů.

    O bydlení u rodičů jsem nikdy neuvažovala, to bych se musela jedině zbláznit Sml57

    superkarma: 0 30.03.2011, 10:04:54
  10. avatar
    [6] Nanilka [*]

    Odemětobě — #3 To já si zas pamatuju, že u nás svého času dělávali největší bugr medici. Měli nejvyhlášenější mejdany, pařili do rána, byli vyhlášení za největší prasata, souložili na chodbách a přivazovali se nazí k topení... když my jsme museli na laborky, tak oni zvali na pařbu. Můj rok s medičkou byl nejnáročnější za těch 9 let. Když teda počítám i doktorát, ne že bych tak dlouho studovala...

    superkarma: 0 30.03.2011, 09:46:55
  11. avatar
    [5] Klára Wimmerová [*]

    Odemětobě — #3 Ano ano, nechvalně proslulá Hvězda. Doporučuji navštívit všem, kdo mají pocit, že na právech studují „inteligentní“ lidé. Prasata a namyšlené blbečky s vymydleným mozkem ve větším množství jsem snad už nikdy nepotkala.

    superkarma: 0 30.03.2011, 09:35:48
  12. avatar
    [4] Klára Wimmerová [*]

    Na dobu, kterou jsem byla nucena strávit na koleji, raději nevzpomínám. Na první všudypřítomný smrad ze starého umakartu, ale ještě docela čisto, byla poměrně malá; na druhé plíseň všude, kam se podíváš, hnijící ledničky na chodbách; na třetí dokonce švábi a bordel a hluk ve dne v noci. Zejména budoucí právníci byli „roztomilí“, neboť náročnost studia jim dovolovala se věnovat zábavě 24 hodin denně. Oblíbenou kratochvílí bylo například čůrání na dveře kamrlíku uklízeček a mejdany prakticky nekončily. Tfuj. Je mi špatně ještě teď, a kdyby ty roky na koleji šly z mojí hlavy definitivně vymazat, byla bych nejradši!

    superkarma: 0 30.03.2011, 09:32:14
  13. avatar
    [3] Odemětobě [*]

    Dcera bydlela od začátku s dalšími 4 spolužačkami z gymplu na privátě.Platili jsme jen o 100 Kč měsíčně víc,než kolik by stály koleje.Byt byl zařízený,měla jen své povlečení a ručníky.Jídlo si brala od nás,obědvala v menze. Letos bydlí s přítelem,finančně nás to stojí stále stejně,dotujeme je jídlem tak jak dřív. Syn bydlel na koleji,na privát nechtěl.Dvoulůžkový pokoj se sprchou na chodbě, v Hostivaři,20 minut od školy,vyjde asi na 2800. Pokoj velký,prostorný.Bydlí s právníkem,který se tam moc nezdržuje,ve čtvrtek jezdí domů,takže má klid na učení. Loni na Hvězdě byl jediný medik mezi právníkama,nic moc,on šel na 7 do školy,oni se budili v době,kdy se vracel. Ve 3 ráno se klepaly řízky,mejdan,na chodbách věčně nakouřeno.A hodně muslimů.Dcera by na kolej nešla,není moc komunikativní a dost by jí vadily společné sociálky.Syn je přizpůsobivější a neřeší věci,které naopak vadí ženským.Sml16

    1. na komentář reaguje Klára Milošová — #5
    2. na komentář reaguje Nanilka — #6
    superkarma: 0 30.03.2011, 09:27:31
  14. avatar
    [2] Pentlička [*]

    Já jsem bydlela doma a byla jsem moc ráda. Nejsem moc komunikativní, tak jsem byla ráda, že mám svůj klid a pohodlí. Na kolej jsem chodila za kamarádkami a vím, že bych se tam nedokázala nic naučit a šel by mi na nervy ten neustálý chaos, co tam panoval. Priváty za mě nebyly ještě tak rozšířené, myslím, že na privátě nikdo z mých spolužáků nebydlel.

    Moje děti bydlely taky doma, i když dcera na střední byla na internátu. Trvalo asi rok, než si tam zvykla, ale pak se jí tam líbilo. Teď bydlí sama v pronajaté garsonce a je moc spokojená. Syn ještě 2 roky bude na VŠ, bude bydlet doma. Že by si neužil studentský život, o to se nebojím, věčně někde courá. A uvařit si umí, i vyprat, něco si pere i v ruce.

    superkarma: 0 30.03.2011, 09:15:49
  15. avatar
    [1] OlgaMarie [*]

    Syn bydlel na koleji. Měl možnost získat byt po dědečkovi v Praze, neboť realitka, která byt vlastnila, neměla nic proti tomu, aby se do bytu nastěhoval přímý příbuzný, když můj otec zemřel. Syn Prahu odmítl! Dcera bydlela jednu vysočku doma a bylo to fajn pro mě. Druhou bydlela v bytě po babičce, což pro mě už fajn nebylo, protože jsme náklady na bydlení platili my rodiče. Když byt opouštěla, bylo to zas fajn pro mě, neboť ho dokázala velmi rychle vyklidit a o každé maličkosti nepřemýšlet...

    superkarma: 0 30.03.2011, 07:48:32

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme