Reklama

Píše naše čtenářka s nickem Gerda. Kočky smí spát v posteli a sedět na stole. Na to, že jsou to dámy z ulice, mají vychování jako hraběnky, pochvaluje si své kočky jejich milující panička.

Dobrý den, kočky miluju a obdivuju. Protože, když se jakékoliv kočce zadíváte do očí, vidíte v nich takovou hlubinu a záhadu, že ty svoje po chvilce raději odvrátíte:) Nikdo mi nevyvrátí, že kočka myslí, a jak! Neznám příjemnější pocit, než když se ke mně přitulí vrnící kočka a projeví mi svou důvěru.

A tak mají kočky u nás všecko dovoleno, můžou s námi spát, můžou na stůl. Jsou totiž jen v bytě, nemají se kde umazat a beztak se stále myjí. Rosinka je dokonce tak úzkostlivě čistotná, že na ni stačí jen sáhnout, pohladit - a ona má následujících aspoň 10 minut co dělat.

Vaska se myje taky, jenomže nemá tolik chlupů, jde jí to rychleji:) A všecko jim odpouštíme. O nějakou výchovu ani nemá cenu se snažit, znáte přece kočky, všechno vědí líp...od začátku jsou mimořádně šikovné v používání wc, za celá dlouhá léta jsem po nich neuklízela loužičku nebo bobek.

Na to, že jsou to dámy z ulice, mají vychování jako hraběnky. A tak jim děláme pomyšlení - nedávno třeba dostaly nový kočkolez. S ohledem na jejich stáří dostaly nižší a stabilnější než předchozí, ale oblíbily si ho hned. Kvůli nim jsem se taky naučila improvizovat v opravách nábytku.

Rosinka se neodnaučila drápat bok gauče, tak jsem to opravila kusem koberce, co zbyl a oboustrannou lepicí páskou na koberce - dokonce nám to teď originálně ladí. Zkrátka - bez koček není domov, to se ví odedávna.

Tak máme pro jistotu dvě:) Gerda

Milá Gerdo, ničení nábytku je snad jediná věc, která mi na kočkách vadí

Text nebyl redakčně upraven