Novinky

U moře i na horách se dvěma boxery Zulou a Bárou

Strávila úžasnou dovolenou naše čtenářka s nickem daranana. Přečtěte si její příspěvek se spoustou užitečných rad a postřehů, které se vám můžou na cestách se psy hodit. Děkujeme

Posledních 10 dnů jsme byli se Zulou a Bárou na dovolené v Itálii a v Rakousku. Najeli jsme celkem 2784 km. Byli jsme v Ehrwaldu, u Almsee, přejeli jsme Timmelsjoch, byli u moře v Caldaru, Lerici, via Reggio, v Toblachu, u Krimmských vodopádů, u Anthollzer See, Mittersillu, u Hintersee...

Naše auto je Škoda Octavia Combi, holky jezdí na zadních sedadlech, které jsou odděleny na pevno přidělanou železnou mříží od podlahy až ke stropu, která je zároveň přichycena bezpečnostními pásy. Takže je Octavie vlastně pro lidi dvoumístná. Osvědčilo se mi to na cesty proto, že se jednak zadní sedadla líp klimatizují a jednak se zavazadla schovají do kufru, kde na ně nikdo nevidí, když tam jsou psi, musíte mít batohy vystavené na zadních sedadlech. Také se ze zadních sedadel psům líp nastupuje a vystupuje. 

Obě holky snášely cestu výborně, buď se dívají z okna nebo chrápou. Obvykle se dívají do rychlosti 80 km/h :-) Během cesty děláme malé přestávky většinou každé 2 hodiny na protažení psů i lidí.

Ubytování 

Spali jsme většinou v kempech, psi s námi ve spacákách, jsou naučený, že máme oba rozepnutou spodní část spacáku dolním zipem a oni si vlezou do nohou. Párkrát jsme spali pod širákem nedaleko auta, to pak holky spaly samy v autě. 

V Itálii Vás skoro nikde nevezmou do hotelu či pensionu se psama. V kempech je to bez problémů, někde se za ně platí, někde ne, ale jedná se o 2 či 4 €, je také možné si pronajmout apartmán či bungalov, což se ale moc nevyplatí, pokud zůstáváte jen 1 či 2 dny. 

V Rakousku většinou není problém vzít si psy do pensionu či hotelu, hodně ubytovacích zařízení má psy povoleno, ovšem někde jsou zdarma a někde se platí, někde i docela hodně. Takže to chce se poptat. V jednom pensionu chtěli za každého psa 10 €, což už je u dvou psů docela dost. Našli jsme jiný, kousek dál, kde nechtěli nic a cena ubytování byla pro lidi stejná. Kempy jsou bez problémů.

Ve všech kempech platí, že pes musí být na vodítku, kromě jednoho kempu, kde měl pán záchvat, že jsem při vystupování z auta neměla asi 15 vteřin psa na vodítku, to ale bylo všude v pohodě. Hodně lidí cestuje po kempech se psy.

Moře

Byli jsme na třech různých místech u moře. Bára i Zula byly nadšené. Obě holky rádi plavou a rochněj se. Měla jsem obavy, zda nebudou pít tu slanou vodu, ale po prvním líznutí je to už ani nenapadlo. Zato je dost bavilo přeskakování vln. 

Na veřejnou pláž jsme s holkama chodili brzo ráno nebo navečer, kdy tam skoro nikdo nebyl, dělalo to tak hodně majitelů psů, viděli jsme ale i lidi, co se psy plavali přes den. Vzhledem k temperamentu našich boxerů jsme to ale zavrhli :-). Na jednom místě jsme objevili malou pláž pod skalou, kde večer nikdo nebyl, tam se holky vyřádily, navíc to bylo úžasný místo, chce to nebát se dělat průzkumy. Všude se dá najít nějaký pěkný schovaný místo, kam běžní turisté nechodí.

Italové všeobecně mají hodně psy a mají k nim kladný vztah. Hodně turistů se ale velkých psů bojí. Pokud je pes na vodítku, tak probíhá vše bez problémů, košík rozhodně nikde nikdo nevyžadoval.

Po městě chodily holky na pevném krátkém vodítku z rozdvojkou. Tam kde nebylo moc lidí, měli jsme je na navíjecích vodítkách. Kde byla příroda a málo lidí, tam byly na volno. Na dlouhé tůry jsme střídali, když nebyli lidi, šly na volno, pokud se zalidnilo, měla jsem je na postrojích na odpružených manmat šňůrách přichycené k opasku. (mimochodem výborně se s tím chodí, hlavně do kopce) Když jsme přijeli do kempu, většinou jsem je cvakla u nějakého stromu u stanu na manmat šňůrách, stejně tak brzo ráno, jakmile se probudily, ve stanu byly jenom když se spalo.

V Itálii bylo většinou hodně horko, během cestování musela kvůli psům pořád běžet klimatizace a i při krátkém zastavení nebylo možné psy nechat v zavřeném autě, pokud jsme byli nakoupit, musel jeden z nás čekat v nastartovaném autě či ve stínu u obchodu. (finta: vemte si sebou dvoje klíče od auta, nechte nastartováno a zapnutou klimatizaci a auto zamkněte druhýma klíčema)

Hory

Po přesunu od moře do hor jsme vyráželi na pěší výlety různé délky. Jelikož všude bylo málo lidí a nikde nebyla cedule označující, že pes musí být na vodítku, byly holky na volno, jen když jsme někoho potkali, tak jsme je přidrželi, někdy se na ně turisti s nadšením vrhli, někdy nás míjeli s hrůzou v očích, člověk nikdy neví. Pokud jsme šli vysloveně lesem či místama, kde se pasou krávy, raději jsem je vzala na vodítka. Asi 3x bylo někde označeno, že pes musí být na vodítku, bylo to většinou jen na malém úseku, třeba u spodní vyhlídky Krimmských vodopádů.

Tůry kolem 20 km i s větším převýšením, které jsme podnikali, zvládají obě naprosto bez problémů a celou dobu si hrajou, běhají okolo a čuchají, popíjejí či pobíhají v potůčkách, kterých je všude plno, takže jsme málokdy potřebovali vodu a misku pro psy. Ani jeden náš pes teda neloví, takže se od nás sami od sebe nikdy nevzdalují na více než 30 metrů a znají povel počkejte na nás, kdy stojí na místě dokud je nedojdeme. Obě taky mají spolehlivé a velmi rychlé přivolání, které utužuju permanentní přítomností pamlsků :-)

Vodopády, jezera

Kromě opuštěného horského turistění jsme byli i u několika známých vodopádů a jezer, kde bylo přeci jen víc turistů. Tam holky byly na navíjecím vodítku či na gumě a postroji. Hodně se nám osvědčilo všude jezdit už brzo, třeba na 8 hodinu, turisti přijedou až kolem 10 hodiny a tak jsme měli i my i boxeřice ničím nerušené zážitky.

Režim

Po prvních asi dvou dnech se i Bára i Zula naprosto přizpůsobily režimu, jak se odpočívalo okamžitě lehly a spaly, jak se někam šlo, tak řádily, jak dostaly jídlo, okamžitě ho snědly a šly si lehnout. Průběh tedy naprosto bezproblémový. Systém odpočinek / dobrodružná procházka se jim velmi zalíbil :-). Když jsem jela před několika lety poprvé s Bárou přes Timmelsjoch (2509 m), tak jí bylo cestou z převýšení špatně a jednou zvracela, tentokrát obě snášely i velké převýšení bez problémů.

Speciální očkování do Itálie a Rakouska není třeba žádné. 

S Bárou jezdím na dovolené již několik let, Zula byla letos poprvé a přestože jí je 11 měsíců, nebyl žádný problém, snad jedině to její hupsání na cizí lidi bylo třeba ohlídat .-)

daranana

Milá daranana, děkuji za úžasnou reportáž z cest a věřím, že jste si dovolenou krásně užili

Text nebyl redakčně upraven

   
17.07.2013 - Čtenářské příspěvky - autor: Dana Haklová

Komentáře:

  1. avatar
    [8] Jindriska8 [*]

    Pěkná, poučná reportážSml59

    superkarma: 0 17.07.2013, 20:59:41
  2. avatar
    [7] ondrasek74 [*]

    Jo :-)

    superkarma: 0 17.07.2013, 20:10:12
  3. avatar
    [6] marde [*]

    Máte to dokonale zmáknutéSml67

    superkarma: 0 17.07.2013, 18:00:59
  4. avatar
    [5] dasena [*]

    úžasní pejsciSml16

    superkarma: 0 17.07.2013, 17:05:10
  5. [4] dadma [*]

    Klobouk dolů.Vy jste teda cestovatelky.Úžasné.Sml59

    superkarma: 1 17.07.2013, 16:50:21
  6. avatar
    [3] Blueberry [*]

    Uzasne! Prave se chystam na 3tydenni road trip po Statech, psa vzit bohuzel nemuzu, protoze se budeme pohybovat ve velmi horkych statech jako Nevada a Arizona, takze to by se mu nelibilo.

    superkarma: 0 17.07.2013, 16:41:53
  7. [2] julinkapul [*]

    Sml59Sml59Sml59Sml59Sml59

    superkarma: 0 17.07.2013, 15:42:39
  8. avatar
    [1] kobližka [*]

    Tak to byly naprosto vyčerpávající informace.

    superkarma: 0 17.07.2013, 15:26:03

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme