V každém případě – dobré ráno.

Mám na hodinkách něco před třetí a přemýšlím, co jsem zase udělal špatně. Nezaberu. A nezaberu, tak vám píšu úvodník. Když ho věším na magazín, už zírám krhavým okem na monitor a proklínám noční nespaní.

Možná jsem si neměl dávat tu poslední skleničku coly. Nebo to možná bude nedostatkem čerstvého vzduchu. Nebo se těším na editaci. Nebo prostě už nevím. Pletou se mi prsty (ráno to bude to samé) a jsem ve stavu „zombie“. A podobně jako zombii by mě vysvobodila rána krumpáčem. To bych určitě usnul. Na pořád.

Ale těším se na dnešní editaci, určitě se dozvím, co mám dělat, abych tohle dělat nemusel – civět do zdi. Zkoušel jsem počítat ovce, ale nechtěly se nechat, pořád se nějak motaly. Tak jsem je vyhnal. Jediné, co to přineslo, byl nesnesitelný smrad, protože ten beran mi tu udělal pěknou hromadu. Jak mám u tohohle usnout?

Takže ještě jednou dobré ráno, a pokud máte nějaký recept, krom levandulového pytlíku (nesnáším levanduli), sem s ním (pomáhá se prý opít třeba, ale ta rána – člověk si nepomůže).

Nemůžete spát? Jste noční dravci? Napište nám o tom na adresu redakce@zena-in.cz!

Reklama