Novinky

Ty roky dřiny stály za to

Další příspěvek na téma dyslexie je tady. Své zkušenosti se synem - dyslektikem nám popsala čtenářka Kahomar. Napište mi taky!

To muselo být pro Honzíka těžké, když se snažil a paní učitelka to neocenila. Doufám, že takových učitelek už dneska ve školách moc není. Děkuju Vám za příspěvek, milá Kahomar, a přeju krásný den.


Dyslexie - je téma, o kterém vím své a k němu ještě mohu přiřadit i dysgrafie. Naše prostřední dítě, syn Honzík se narodil rok a půl po své sestře. Už od útlého dětství mi přišlo, že jeho obrázky jsou nějaké o dost „horší“, než ty, které malovala jeho sestřička, v MŠ jsem ten „náš“ přišpendlený na nástěnce poznala na první pohled. Nejprve jsme si říkali, že tedy holt nemá talent, nicméně v klidu mě to nenechalo. A tak v posledním roce školkové docházky jsem na vlastní žádost podstoupila se synem vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně, kde nám tedy asi po dvou návštěvách byla stanovena diagnoza: dyslexie, dysgrafie (nějakého vyššího stupně, nepamatuji si již přesně) a doporučeno tedy, jak se synem pracovat.

Nejhorší pro nás pro všechny byla první třída. Bydleli jsme tenkrát v okrajové části města a byť jsme mysleli, že malá škola bude dobrou volbou, tak bohužel. Paní učitelka, která ten rok dostala prvňáky na starost, byla už dávno důchodového věku a o nějakém speciálním přístupu neměla ani zdání. Celkově to byla hodně nervózní paní a děti se jí obecně bály. Chudák syn byl ke konci první třídy už jen uzlíček nervů, neustále nemocný... On tak hrozně moc chtěl být dobrý a chválený, ještě dneska ho vidím, jak po „desáté“ přepisoval domácí úkol, aby si i on vysloužil jedničku, aby paní učitelka měla radost a když pak domů donesl trojku, tak jsme to oplakali oba. Živě se mi vybavují naše počátky čtení, kdy docházelo ke „klasickým“ záměnám písmenek b, d, p.. kdy složit slabiku byl nadlidský výkon. Ve výsledku jsme pak přístup školy museli řešit i v ředitelně, kde jsem se dozvěděla, že jsem jedna z posledních, kdo si na p. učitelku došel stěžovat, že tu už „byli snad všichni“ a tedy, že ať se nebojíme, že další rok je už p. učitelka učit nebude. A nakonec tedy tomu tak bylo. Ve druhé třídě děti dostala bývalá paní vychovatelka, která měla zkušenosti se speciální pedagogikou a od té doby se Honza do školy těšil. Velkým tahounem a motivací pro něho byla i sestra, která tak nějak bez větší námahy školou proplouvala s jedničkami a občasnou dvojkou a on chtěl být zrovna tak dobrý, jako ona. Na druhém stupni ZŠ měl tedy slovně hodnocený český a anglický jazyk a drobné úlevy, týkající se hlavně písemného projevu (kratší diktáty, povolena domácí příprava slohové práce apod). Pravda je ta, že v té době jsem byla už na mateřské se třetím dítětem, pak jsem dobu nemohla sehnat práci a tudíž jsem měla na všechny děti dostatek času a byla jim „k ruce“. Opravdu jsem se jim věnovala dennodenně, ať při psaní domácích úkolů, tak při přezkušování látky na druhý den, ale „odměna“ se dostavila. Syn nejenže se bez problémů dostal na střední školu, kde odmaturoval, později ukončil vyšší odbornou školu a letos i školu vysokou. Dneska je z něho sebevědomý mladý muž, který jen občas tápe v pravopise což ale není jediný a sám. Takže shrnuto, podtrženo.... ty roky „dřiny“ stály za to. Rozhodně není třeba nad takovými dětmi lámat hůl, chce to jen čas a klid.

Kahomar

Pozn. red.: Text neprošel redakční korekturou.

Téma na dnešní den je: Máte doma dyslektika?

  • Nebo nějakého znáte?
  • Pokud ano, kdy jste na dyslexii přišli?
  • Jak jste postupovali, když jste to zjistili?
  • Mělo vaše dítě problémy ve škole?
  • Jak k dítěti přistupovali učitelé ve škole?

Napište mi, budu se těšit na vaše příspěvky. Jedna z vás získá příspěvek, knížku Křižovatky (nakl. Knižní klub). Příspěvky posílejte do dnešních 14.30 hodin na adresu redakce@zena-in.cz, heslo je DYSLEXIE. Moc Vám děkuju!

n

   
09.09.2013 - Čtenářské příspěvky - autor: Lucie Paličková

Komentáře:

  1. avatar
    [1] lenig [*]

    milá Kahomar, na tu naši paní učitelku si taky moc dobře pamatuji a už jsem to tu kdysi psala, že jsme synka dali pryč u před pololetím v první třídě, protože ona na to prostě neměla. Však jsi to dobře napsala...hlavně, že při prvních stížnostech na ni už koncem září pan ředitel říkal, že je to renomovaná úča....ale jaksi zapomněl, že již v tu dobu, kdy naši kluci chodili do 1. třídy, byla diagnostikována právě dyslexie a další dys....

    Honzík je dneska opravdu super kluk a moc ho ode mne pozdravuj....Sml79

    superkarma: 0 09.09.2013, 10:52:07

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme