Reklama

Čtenářka ekleinovka se nám svěřila se svými úchylkami a pak přidala historky s úchalama, které za svůj život potkala. Díky ekleinovko za příspěvek i Vaši závislost číslo 3.

Pohodový den všem normálním,lehce ujetým,no, prostě všem
 
  Úchyláci - zajímavé téma. Někdy pro zasmání, jindy strach nahánějící....
Za svůj život jsem jich osobně potkala několik. Měla jsem štěstí, že byli v podstatě neškodní. Až na tu svoji úchylku. Zkuste se zamyslet. Každý ujíždíme na něčem. Já se klidně přiznám. Ne eso peso,tak hluboko jsem neklesla.

Ale například moje láska k horám. Možná,že je to pouze posedlost, stačí jen krůček popojít a ... Jakmile vidím hory,jsem v jiném světě a ten vidím ještě barevnější,pozitivnější. Moje vnitřní pocity blaha, euforie.

Moje další posedlost je zahrádka .S láskou vysazuju nové a nové rostlinky a tetelím se radostí nad jejich novými přírůstky. Sednu si do pergoly .V souznění s přírodou vnímám všechny její krásy.Jak vizuálně,tak duševně.

No a ještě zmíním jednu závislost. A´t chci nebo ne,prostě ten počítač pustit musím.Rovnou najíždím na ženu - in  a hltám články , novinky,diskutuju. Je to můj virtuální společník. Začínám být pomalu a jistě závisláček.  

No  a teď  k onim ujetým. Podobné pocity určitě prožívají i oni.Jenže jsou posedlí trošku jinými věcmi. Oni to vidí svýma očima jako normální. My jako nemorální a nenormální.
Prvního hocha jsem měla tu čest poznat v MHD.Pak mne sledoval na každém kroku. Když už jsem toho měla plné zuby a vyjela po něm,co obtěžuje,tak chtěl - moje silonky.Udělalo se mi červeno před očima.Dostal pořádně kabelkou. Bylo to na veřejném místě. Tak zmizel.
Další exot se předvedl na trati Plzeň - Teplice. Večerní rychlík ,já sama v kupé. Vždycky jsem se zavírala. Najednou se moje oči zvedly od knížky a přede dveřmi do kupé jsem měla představení. Úchylák s džínama u kolen se ukájel ,až mu oči lezly z důlků. Hmmm,dost dobrý, pomyslela jsem si. Sklidil bouřlivé ovace. ,,Výborně,“a pořádně jsem mu zatleskala. Úchyl nevěděl,která bije a vyzmizíkoval. Dobrý pocit jsem z toho ale neměla.
Do třetice přidám humorný zážitek. Byla jsem s kamarádkou v Mariánkách . Vyrazily jsme si zaplavat do hotelového bazénu. Tam se vyskytovala pouze jedna osoba mužského pohlaví.Když nás spatřil,značně znejistěl. Začal se točit dokola.Výraz v očích hovořil za vše. Ten je jasnej,pomyslela jsem si. Taky že byl. Doplácal se ke schůdkům a z vody lezl naháč. Začly jsme se smát nahlas. To ho rozhodilo.Dal se na útěk. Kluzké dlaždice jej zastavily. Rozplácl se tam jako žába. Zmatkoval dál. Chtěl se navléci do plavek,ale nešlo to. Zalezl za roh . Co myslíte,že to čuně dělalo? To samé,co ten ve vlaku.Takže další veřejné divadlo.
No a ještě jednoho ujetého zmíním. Jely jsme na letiště a autobus byl pěkně narvaný lidmi. Najednou cítím,jak se na mne někdo podezřele mačká. Třel se o mne a ještě začal zapojovat ruce. Já jednám rychle.,,Ty prase,co si to dovoluješ?“ Vylítla jsem a zrovna tak rychle vylítla i moje levačka.Byl inzultován veřejně. Rudý jako rak,celý zpocený.Byl vyhozen na následující zastávce mladíkem,který se mne zastal.Pelášil rovnou do křoví.
No a to byly moje zážitky s úchyláky. Myslím,že s těmi neškodnými. Ale ujetými. Mají to v hlavě jinak nastavené a proto takhle jednají. Příjemné setkání s nimi ovšem nikdy není.
Takže doufám,že už mám ona setkání vybrána a nečekají mne další podobné zážitky.
Krásný a veselý den,
ekleinovka
Text nebyl redakčně upraven


Potkala jste někdy úchyla?

  • Co dělal? A jak to dopadlo?
  • Rozesmál vás?
  • Vylekal?
  • Ublížil?
  • Dokázala jste se ubránit?
  • Byl potrestán?
  • Máte nějakého doma?

A  vás jistě napadne spousta dalších podtémat.

Vše mi posílejte na redakční e-mail:

redakce@zena-in.cz

Jednu z vás dnes za příspěvek odměním.