Reklama

Když už je tady ta možnost, vykecat se ze všech ptákovin, které mi pijí krev, tak toho využiju.

Je to totiž přesně jenom taková prkotina, která v podstatě nic neznamená, ale docela mi pije krev. A zrovna minulý týden jsme měly s kamarádkami naši “babskou jízdu” a všechny do jedné jsme se shodly na tom, že touto úchylkou trpí všichni naši manželé.

O co jde? O docela blbinu.

Můj muž je posedlý naší lednicí. Ne, že by trávil hodiny čuměním do jejích útrob a následným konzumováním. Kdepak. Jeho úchylka je zcela jiného ražení.

Když ho to popadne, udělá kompletní čistku. A to to potom lítá. Běda, jak najde den prošlý jogurt, oschlý sýr, nazelenalý salám, či nedejbože kastrůlek s týden starým zbytkem od neděle.

Abyste mi rozuměly. Nejsem nějaká špína a o pořádek pravidelně dbám. Ale při nejlepší vůli nejde mít všechno v úplně dokonalém cajku. A tak se občas stane, že v lednici něco zapomenu.

Jakmile na to můj drahoušek přijde, následuje přednáška o dobré hospodyni, neschopné cuchtě a mé lenosti. Vždycky zuřím a strašně se kvůli takovéhle blbině pohádáme. Kdyby tu lednici uklidil a nechal si ta moudra, tak by mi to samozřejmě nevadilo. Ale on mi doma s ničím zrovna nepomáhá, akorát má chuť být občas za toho nejchytřejšího. Někdy mám pocit, že se tím nějak zvráceně ukájí. Nedávno třeba hrabal v lednici tak dlouho, až konečně našel v dolním šuplíku citron s malou zelenou ťupkou. Nepřejte si slyšet tu přednášku! Řekla jsem mu, ať ho vyhodí a neřeší to, ale on se dostal do varu a po tom, co mi řekl, by ode mě ani pes kůrku nevzal. Samozřejmě, že jsme se zase pohádali, tichá domácnost, já otrávená a vzteklá, on taky.

Jak jsme si povídaly s kámoškami, shodly jsme se na tom, že na obsah lednice jsou snad všichni chlapi stejně ujetý.

Uf, to se mi ulevilo. Díky, Meryl :o))

Alžběta

Milá Alžběto,
ani netušíš, jak moc ti rozumím. Podobný exemplář jsem měla kdysi doma. Sice jen krátkou dobu, ale stačilo mi to. On byl ujetý nejen na vnitřek lednice, ale v podstatě na cokoli. Jednou jsem ho třeba přistihla, jak sedí na bobku a mezi prsty drží v ruce něco, co nebylo vůbec vidět. Zeptala jsem se ho, co dělá, a on mi zcela vážně odpověděl: “Zkoumám původ tohohle smetíčka!”

Věř, měla jsem chuť vrazit mu pár facek. Tuto chuť jsem ukázněně potlačila, nicméně místo vražení pár facek jsem ho vyrazila kompletně celého. Mohla jsem si to dovolit, nebyl to můj manžel, ani u mě nebydlel na stálo, spíš jsme to jen tak zkoušeli. A smetíčko se mu stalo osudným. :o)))


Tento víkend si na Žena-in.cz vzájemně foukáme na bebínka, stěžujeme si na všechno, co nás trápí... zkrátka máme tady pravou, nefalšovanou dámskou jízdu. Ulevte si i Vy, monitor a potažmo Žena-in.cz snese opravdu hodně....Vaše příběhy jsou vřele vítány na redakce@zena-in.cz .

Všem hezký víkend přeje