Z nových zemí EU jsme na tom nejlépe: Máme nejvíc chráněných zemědělských a potravinářských produktů, ale je to vůbec k něčemu?

Euroštempl mají například hořické trubičky, karlovarský suchar, štramberské uši, žatecký chmel a dalších 6 výrobků. Na ochranné označení čekají pardubický perník a nošovické zelí, u nichž lhůta pro podávání námitek skončila loni na podzim. Ve hře je také jihočeská niva nebo heřmánek český.

Tvarůžky mají zatím smůlu
Proti celoevropskému chráněnému označení od Evropské unie totiž přišly výhrady z Rakouska a z Německa. Tam se totiž vyrábí tvarůžkům podobný sýr s názvem harcký. A výrobky musí být zkrátka unikátní pro jednu danou geografickou oblast.

Označování výrobků z určitých zeměpisných oblastí, které se pak nesmějí vyrábět nikde jinde v Evropě, začal fungovat v roce 1992. Dosud mají nejvíce chráněných zemědělských a potravinářských produktů Itálie a Francie, Španělsko a Portugalsko.

Co říkáte, není označování výrobků v EU diskriminační? Máte ráda olomoucké tvarůžky? Vadilo by vám, kdyby nebyly chráněny razítkem z Bruselu?

 

 

Reklama