Zdraví

Tuky a jejich význam pro vývoj mozku dítěte


Aby se dítě mohlo správně duševně vyvíjet, musí jeho mozek dobře fungovat. DHA je často nazývána základním stavebním prvkem mozku. Četné studie prokázaly podpůrný vliv nenasycených mastných kyselin dokosahexaenové (DHA) a eikosapentaenové (EPA) na vývoj mozku a CNS, a tím na celkový psychomotorický a mentální vývoj, rozvoj paměti a poznávací funkce dítěte.

 

Prospěšné tuky

Tuky (lipidy) patří k nezbytným složkám naší výživy a nedají se zcela nahradit jinými živinami. Jsou nejvydatnějším zdrojem energie v naší potravě, protože mají více jak dvojnásobnou energetickou hodnotu ve srovnání s bílkovinami a sacharidy. Spolu se svými metabolickými produkty tvoří významnou součást buněčných stěn v lidském organizmu.

Tuky jsou nositeli řady látek nezbytných pro člověka, především esenciálních mastných kyselin, které si organizmus nedokáže sám vytvořit, a dále vitaminů rozpustných v tucích, jako jsou vitaminy skupiny A, D, E, K a karotenů, provitaminů vitaminu A. Nezanedbatelný je i jejich podíl na senzorických vlastnostech potravy, zejména mléka, kterému mléčný tuk, na rozdíl od tuků rostlinných, dodává plnou chuť a vůni a zlepšuje jeho konzistenci.

Nejdůležitější složkou tuků jsou mastné kyseliny - na jejich složení závisí i jejich vliv na naše zdraví. Mastné kyseliny (MK) dělíme na nasycené a nenasycené. Podle nejnovějších výživových doporučení má jejich vzájemný poměr činit 1:1,4:0,6.

 

DHA a EPA

+ Nasycené mastné kyseliny jsou součástí především živočišných tuků, ale i některých tuků rostlinných např. kokosového oleje, který bývá součástí fritovacích olejů. Nadměrný příjem živočišných tuků v populační skupině středního a staršího věku je nežádoucí, neboť mají nepříznivý vliv na zvyšování hladiny cholesterolu. Jinak ale působí ve věku kojeneckém a u batolat.

+ Nenasycené mastné kyseliny jsou z hlediska výživy hodnoceny pozitivně a jejich podíl ve stravě u dětí i dospělých se doporučuje navyšovat. Dělíme je na kyseliny monoenové, přítomné zejména v oleji řepkovém, olivovém a sójovém, a mastné kyseliny polyenové, jejichž hlavními reprezentanty jsou esenciální MK - kyselina linolová (skupina omega 6) a alfa linolenová (skupina omega 3). Od těchto esenciálních MK se v organizmu odvozují další látky, které mají pro dětský organizmus klíčový a nezastupitelný význam.

Kyselina linolová pomáhá snižovat hladinu LDL i celkového cholesterolu. Omega 3 mastná kyselina alfa linolenová se dále působením enzymů přeměňuje na kyselinu dokosahexaenovou (DHA) a eikosapentaenovou (EPA). Četné studie prokázaly podpůrný vliv těchto kyselin na vývoj mozku a CNS, a tím na celkový psychomotorický a mentální vývoj, rozvoj paměti a poznávací funkce dítěte. Dle současného stanoviska je účelné těmito tuky obohacovat náhradní mléčnou kojeneckou výživu.

DHA je často nazývána základním stavebním prvkem mozku. Je také ve větším množství obsažena v sítnici. Dostatečným zdrojem dokosahexaenové kyseliny je mateřské mléko a rybí tuk - makrely, losos, sleď, pstruh, sardinky, čerstvý tuňák, ale ne konzervy nebo rybí filé.

 

Vývoj mozku

+ Růst mozku začíná během 2. trimestru těhotenství a je nejrychlejší v průběhu prvních dvou let života. Největší počet mozkových buněk (neuronů) je vytvořen již před porodem. Po porodu se nárůst buněk zpomalí a buněčné dělení končí kolem        

druhého roku života. Mozek váží kolem 400 g u novorozence a dosáhne 1300 až 1400 g v dospělosti. V pěti letech už má mozek kolem 90 % velikosti dospělého jedince.

+ Vývoj mozku pokračuje ve druhé fázi procesem zrání. Neurony se přemisťují a organizují se v různých zónách mozku. Tvoří se axony, dendrity a synapse, které spojují jednotlivé neurony a umožňují přenos nervového signálu od jednoho neuronu k druhému. Postupně probíhá proces myelinizace. Kolem neuronů se tvoří myelinová pochva, která je složena především z tuků, z kyseliny dokosohexaenové a kyseliny arachidonové (AA).

 

Živiny pro mozek

Myelinová pochva odděluje axony od vnějšího prostředí, a tato izolace umožňuje efektivnější přenos nervových signálů, který je úplný a rychlejší. Během prvních dvou let života tvoří většina neuronů myelinové pochvy. Tím dozrávají oblasti základních řídicích funkcí – zpracování informací a pohybu.

Postupná tvorba axonů, synapsí a myelinové pochvy vysvětluje proces zrání mozku a odpovídající rozvoj kognitivních funkcí. Po dvou letech věku proces zrání pokračuje, ale v jiných oblastech, které kontrolují složitější funkce, jako je soustředěnost, paměť, schopnost řešit abstraktní problémy, plánování apod. Zrání mozku pokračuje až do dospělosti, proto se dospělí ještě mohou učit nové jazyky nebo nabýt dalších znalostí.

Mozek, stejně jako tělo, potřebuje specifické živiny, které slouží buď jako zdroj energie (glukóza), nebo jako stavební prvky (tuky – kyselina DHA, AA, bílkoviny) či přímo pro své fungování, tvorbu a obnovu neurotransmiterů (především vitaminy skupiny B).

 

MUDr. Zuzana Buriánková,

Praktický lékař pro děti a dorost

Soukromá ambulance Hostivice u Prahy

   
03.12.2008 - Zdraví - autor: Komerční článek

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme