Jak oblékáte vaše děti? Dědí sourozenec po sourozenci? Kupujete oblečení o několik čísel větší, aby jim bylo i na další rok? Nakupujete podle dětské módy, nebo podle finančních možností?

sukně

Dala by se také ještě položit otázka, zda nakupujete podle požadavků svých ratolestí, anebo také jestli šijete, přešíváte, pletete, háčkujete apod.

Chudák sukně 

Když jsem chodila zhruba do druhé třídy nebo třetí třídy, pamatuji si, že jsem měla jednu nenáviděnou sukni. Brčálově zelenou s laclem, tuším že z krepsilonu. Byla přešitá z máminy sukně, jí se totiž ta zelená také nelíbila. Vypadala jsem v ní jako žába, a pokud jsem ji měla na sobě, tak ještě k tomu nafouknutá. Když jsem si ji měla obléct na nedělní procházku, nedejbože mezi kluky do školy, myslela jsem, že umřu. Naštěstí ji brzy po mně podědila mladší sestra, které nepomohly plačtivé nářky: „Tu hnusnou sukni po mojí sestře nosit nebudu!“  A myslím, že ji nakonec ani nenosila. Chudák sukně, až s odstupem času si uvědomuji, že byla ušitá (přešitá) z lásky.
Moji rodiče patřili k takové té klasické střední vrstvě, peněz nebylo nazbyt. Většinu oblečení jsme se sestrou dědily po starších sestřenicích, také nám hodně šila babička, na svetry jsme měly zase tetu. Když už jsme dostaly něco nového, vysněného, bylo to většinou k Vánocům, nebo k narozeninám.

Jednou jsme kromě nových zimních kabátů našli pod stromečkem také obálku, na které bylo napsáno: „Pro celou rodinu.“ Tátovi se rozzářila očička: „Tak to holky otevřete!“ V obálce byl klíček od auta, na které rodiče dlouho šetřili. Od té doby jsme měly přešívané věci už jen minimálně a každý víkend jsme jezdili na rodinné výlety. :)

Obří bunda

Když se narodily naše děti, ani my neměli peněz nazbyt, a tak jsme přivítali jakoukoliv rodičovskou pomoc. Co mě však vytáčelo, když například koupila babička vnukovi zimní bundu se slovy: „Koupila jsem mu ji větší, aby ji měl i napřesrok.“ Kluk v ní doslova plaval, takže jsem stejně musela jít a na tu zimu mu nakonec koupit bundu menší. Z babiččiny strany zbytečně utracené peníze. Obří bunda, než do ní kluk dorostl, pozbyla aktuálnosti. Nebude přece nosit na zádech Pokemóna, když už frčí Terminátor.

Děti mají zůstat dětmi

Když se tak dnes dívám po malých dětech, neviděla jsem snad žádné, které by plavalo v obří bundě či mělo přešívané věci. Dnešní děti chodí jak ze žurnálu, ale ani si to neuvědomují. Maminky se snaží, aby měly oblečení pokud možno moderní, kumštem je, aby bylo i za dobrou cenu. Ne vždy se to daří. Takové ceny dnešních botiček, to by bylo na samostatnou kapitolu!

Někdy to některé maminky i trochu přehání, to když na své děti navěsí něco, co připomíná spíš dětské dospěláky. To se mi moc nelíbí. Děti mají zůstat dětmi.  

Děti samy chtějí chodit hezky oblékané, vždyť konkurence je veliká. Být terčem spolužáků kvůli „zastaralému“ oblečení není určitě nic příjemného.

Dětského oblečení je všude dostatek, ne-li nadbytek. Já už malé děti nemám, ty moje se šatí samy, ale kdybych měla, jak bych je oblékala? Podle čeho bych nakupovala obuv a oblečení? Zajímá mě, jak to děláte vy, dnešní maminky.

Téma dnešního dne: Jak oblékáte vaše děti?

  • Kupujete jim nejnovější módní výstřelky?
  • Nakupujete v rámci finančních možností?
  • Oblékáte je přiměřeně k jejich věku?
  • Dědí vaše děti oblečení jedno po druhém?
  • Nakupujete i na tržnicích? Co ano, co ne?
  • A co říkáte na tolik oblíbené second-handy?
  • Šijete a pletete?
  • Stalo se vám někdy, že vám vaše dítě řeklo, v tom nepůjdu, to si na sebe nedám.
  • Upřednostňujete kvalitu nad kvantitou?
  • Kupují vašim dětem oblečení i babičky a dědečkové?
  • A trefí se do vkusu?

Napadá mě velká řada otázek, a tak je na závěr zjednoduším.

Prostě, jak oblékáte vaše děti…

Své příspěvky pište na redakční e-mail redakce@zena-in.cz

Jednu z maminek odměním milým dárkem – holčičími opalovačkami, cca na 6 let,  a osuškou (ta může být i klučičí)

darek

Reklama