První veselý příspěvek poslala rozehřátá Tora. Anebo to u ní s tím teplem přece jen nebude tak jednoznačné? Klikněte a uvidíte.  

Snad každému bylo hubováno za oděv, v zimě dvojnásob. Džíny bokovky byly zásadně“holý zadek“, lambáda přezdívána „to je o ledviny“ a minisukni se neřeklo jinak „no počkej, až to táta uvidí“. Zřejmě když maminkám docházela síla i hlas. Většina schválených vrstev stejně zmizela za rohem v aktovce, aby si nedejbože nikdo ze spolužáků nevšiml, jak teple se dá po ránu chodit. S vlastními a zdravými ledvinami jsem, světe div se, dorostla i já do tohoto přednáškového období. Zvlášť v této zimě bývají mé monology nad oblečením dětí obzvlášť dramatické, dlouhé a hlučné.
A když vypravím a nabalím děti, vytáhnu své krásné barevné punčocháče, sukni, zahodím čepici do kouta a vyrazím ven. Jo jo, frajeřina vítězí.

Jelikož jsem majitelkou hřebíkovité kštice, nehodlám si čepicí zprznit to, co jsem tak pracně honila fénem do požadovaného tvaru. Mou ranní siestu s novinami škoda rušit marnou snahou otočit stránku v naducaných rukavicích. Mám blbý zvyk naslinit si vždy prst, než otočím a z vlněných rukavic mám akorát tak chlupy v puse.
Jako malá jsem na sněhulích obdivovala, že kolikrát ani jeden nepozná, která je levá a která pravá, což značně usnadňuje život. Dnes už s rozpoznáním stran potíže nemám a tak odpadl poslední důvod tuto obuv vyhledávat. Navíc bydlím na kopečku, takže vysoké štíhlé podpatky využívám jako mačky, když se škrábu odpoledne domů.

Vždycky jsem chodila v riflích. V mraze mi totiž vržou kolena jak gauč o svatební noci. Jenže z džín vypadají zase moje stehna v -10°C jak spařená jelita.  Takže nosím vlněné punčocháče. A co jiného k nim, než sukni. No ne? Hlavně jsem si letos oblíbila pletené šaty. Na jaro s nimi čekat nechci, v létě bych se v nich upekla, na podzim mám šatů plné zuby ještě z léta, tak v nich běhám teď.

Frajeřina nehřeje. Mě hřeje mládí, láska a rychlá chůze. Naběhám toho za den tolik, že mě stejně všichni vídají v rozepnutém kabátě, jak je mi hic.

I přesto mám doma zásobu vytahaných svetrů, tlustých ponožek a teplého prádla. To když takhle vysedávám do noci u počítače, půlnoc dávno odbyla, přestává hřát čaj, víno, láska i mládí. A jsem vděčná za každou vrstvu oblečení. Že bych ten komp vypnula? I kdybych měla nastydnout, tak to dopíšu.

TTT

pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven

__________________

Jéé, Toro, tak doufám, že jsi nenastydla. Jdi to rychle rozchodit - třeba na náměstí pro svařák…
Děkuji za super příspěvek a ať už je ti zima nebo teplo, stejně jsi pořád frajerka :)
papa
Saša

Téma 10. února 2012: Teplo, nebo frajeřina?

  • Umíte se obléct, když je venku opravdu velká zima?
  • Litujete někdy toho, že jste si nevzala čepici, punčocháče, šálu, jinou bundu, prostě teplejší oblečení?
  • Převládá u vás frajeřina v oblékání?
  • Anebo převládala a s přibývajícím věkem odešla?
  • A co vaše děti, pokud jsou už velké, používáte ono známé: obleč se pořádně, bude ti zima?
  • Je vám jedno, jak vypadáte, hlavně, že je vám teplo?
  • Nebo musíte být za každou cenu in – zima, nezima.
  • A přidejte i to, zda nosíte čepice, kapuce, šiltovky, šátky anebo nic.
  • Prostě pište o tom, jak chodíte v mrazu oblékané.
  • Věřím, že řada z vás umí být oblečena elegantně a ještě je vám i teplo.

Pište na redakční e.mail: redakce@zena-in.cz

Jedna ze čtenářek obdrží pěknou, teplou, huňatou šálu

darek

Reklama