Sebekritické téma si rozveselíme příspěvkem od Tory. Kdo může za peripetie s jejím andílkem? No přece genetika. :)

Sebekritika je užitečná věc. Samochvála smrdí, ale sebekritika... to je jiná.

Nejošidnější na ní je, že se nikdy nedozvíte, jestli kritizujete to, co je potřeba, a zda se pranýřujete dostatečně, nebo naopak málo. Je to zkrátka tanec mezi pukavci.

Já na to šla od lesa a pořídila jsem si dceru. Žádnou kukačku, ale krev mé krve. Devět měsíců mi ležela pod srdcem, v bolestech jsem ji přivedla na svět, kojila mateřským mlékem, probděla s ní noci a teď, když by měla být roztomilá, načančaná a pěkňoučká, je to držtička držkatá a palice dubová, že by jí jeden nejradši....

Já jsem pacifista. Tedy až na několik výjimečných situací nad školním prospěchem, jsem pacifista. A ji už vůbec nebudu řezat, protože mi definitivně došlo, že bych fackovala jen vlastní obraz v zrcadle.

Je to takové malé instantní já. Ještě to poroste a bude mi to čím dál tím víc podobné. Už teď mne při té myšlence začaly zbaběle opouštět vlasy. Mé pomstychtivé já je potěšeno, pokud ji alespoň občas může objednat na prevenci k zubařovi nebo na nějaké to očkováníčko. Učitelům jsem na férovku nabídla, že kdyby chtěli angažovat vedle školního psychologa i vymítače, že mu přispěji na mzdu.

Jak otevře pusu nebo po ránu oči, jako bych vyskočila ze svého těla a koukala se sama na sebe. Měla bych svůj obraz narcisticky milovat, obdivovat ho a šlechtit. Jenže to už by s ní nevydržel asi nikdo.

Pokorně uznávám, že jsem byla blbá, když jsem čekala andílka. Genetiku neobčůrá zkrátka nikdo. Takhle se nemusím obtěžovat se sebekritikou, stačí mi ta půlhodinka odpoledne, co píšeme úkoly nebo ráno, když na ní klečím, aby se slušně oblékla a učesala.

Jednou budu škodolibě blahopřát nějakému zeťákovi, až si ji nastěhuje domů. Už se těším. No a zatím mi nezbude nic jiného než se čas od času s chladnou hlavou pěkně podívat na to, jak vypadám, jak se chovám a co dělám. Možná propadnu při tom pohledu záchvatu trudnomyslnosti, možná alkoholismu. Anebo mne dcerka překvapí a jednou tu svoji letoru divokou využije ku prospěchu sebe a svého okolí. Anebo překvapím já.

Doufám, že až půjdu 73 letech do důchodu, bude mi chodit alespoň vyměňovat pleny. Protože já jí je měnila. A tchyně kecá, že prý jen jednou denně:)

TTT

Pozn.red.: Text nebyl redakčně upraven

___________________

Toro, díky :)
Fakt jsem se pobavila. Ale já myslím, že ten zeťák to nebude mít tak zlé. Pokud bude holka po Tobě, jakože je a bude – tak může oblíznout všech deset :)
Krásný, konečně už slunečný den - a pozdravuj doma.
Saša

Téma dnešního dne: Sebekritika

  • Umíte být sebekritická?
  • Co byste sama na sobě změnila?
  • Umíte přijímat kritiku od druhých?
  • Umíte se omluvit?
  • Co považujete za svoji nejhorší vlastnost?
  • Řídíte se pravidlem: Nečiň  jiným, co nechceš, aby činili oni tobě…?

Pokud se na sebe umíte podívat i kritickýma očima
pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Jednu ze čtenářek odměníme luxusní kávou Carte Noire.

kava

Reklama