Takhle vtipně, i když poněkud skepticky se ohodnotila čtenářka s nickem Tora. Jak se dívá na barevnou typologii, zda se jí řídí, nebo má na svůj styl oblékání jiné fígle, se dočtete v jejím příspěvku.

Za devaterýma horama a devaterýma řekama žila byla jedna šíleně smutná Tora. Smutná byla, protože jednoho dne zjistila, že nemá ve skříni nic jiného než rifle a trička s psychedelickými obrázky. Tedy, to nebylo z ničeho nic. To hadroprázdno tam bylo celkem dlouhodobě, jen se jí to najednou začalo zdát divné. Normálně by král vyhlásil Toru a půl skříně tomu, kdo ji rozesměje,ale fronta princů zrovna nikde nebyla k mání.

Vzala to po svém...systematicky. Vzala si ku pomoci štůs časopisů. Dobrá zpráva z Bravíčka zněla, že od polibku neotěhotní. nalistovala stránky s módou.

Tohle nenos, to ti dělá velkej zadek. Támhle to zkracuje krk, tohle prodlužuje nohy a tohle prověšuje prsa. Tenhle kousek dělá ramena a jiný zas těhotenské břicho, nebo nohy ixáky....moudrý chrad jak na krámě. Pohledem do zrcadla se ujistila, že na mírách 100-100-100 není co vyzdvihovat či kamuflovat. Bravíčka vyhodila...teda po tom, co si pečlivě vytrhala všechny plakáty bekstrítbojs.

Pochopila, že tudy cesta nevede. Jediná použitelná rada zněla: černá zeštíhluje. Depešáky sice neposlouchala, ale černá dělala divy. A tak s pocitem, že má najednou míry 99-99-99, rostlo sebevědomí. Po čase jí však unavilo, že jí sousedé neustále kondolovali a zatoužila po změně. Chtělo to barvy.

Náhoda tomu chtěla, že v maminčině časopise objevila článek o barevných typech. Maminka byla zahradnice a článek se týkal gladiol, ale i tak jí informace uchvátila. Konečně našla asi po měsíci článek druhý tentokrát o ženách. Jaro, léto, podzim, zima...teplý, studený...

Prohlížela se v zrcadle, zkoumala barvu očí, kůže, vlasů snad stokrát dokola. Nakonec musela bezradně  usoudit, že zřejmě nebude ani studené jaro ani teplá zima, ale vlažný přestupný rok. Nevzdala se. Zvlášť potom, co pod stromeček dostala od manžela tričko, o kterém se až do jeho seprání a rozedrání nikdo nikdy neshodl, zda je pánské nebo dámské. Ne ne, musí nakupovat sama. A skříň se rozzářila.Žluté , červené nebo modré? Hlavně že to ladí se zbytkem. Zelené nebo červené? Jen ne seprané. Obrázky, puntíky či pruhy? Chce to kvalitu a nebát se.

Nenašla svůj typ ani teplotu. Ale našla svůj styl. A jestli neumřela, tak shopuje dodnes.

TTT

No vidíte, že to jde. A jak hezky. Byla by škoda, kdybyste se k dnešnímu tématu nevyjádřila.

A co vy, milé ženy-in? Jak jste na tom s barevnou typologií? Máte s ní nějaké zkušenosti? Věříte teorii a barevných typech podle ročních období, nebo vám to přijde přitažené za vlasty? Podle čeho si vybíráte barvy? Řídíte se vlastní intuicí, nebo si necháte poradit?

Napište nám na redakce@zena-in.cz

Reklama