Reklama

 

Ekologie už dávno není jen záležitostí ekologických aktivistů přivazujících se na Šumavě ke stromu. Měla by být součástí života každého z nás. Počínaje tříděním odpadů a konče používáním méně škodlivých technologií. Těmito a mnoha dalšími problémy se zabývá koncepce trvale udržitelného rozvoje přijatá OSN v Agendě 21. Agenda 21 je komplexní dokument, který byl přijat účastníky druhé Konference OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiro v roce 1992. Shrnuje prakticky všechny relevantní dimenze řešení existujících ekologických problémů, které jsou důsledkem trvale neudržitelných praktik lidských společností. Vlády by měly k realizaci doporučení Agendy 21 přijímat integrované národní strategie trvale udržitelného rozvoje. Jejich cílem by měl být sociálně zodpovědný ekonomický rozvoj. Tohoto rozvoje musíme dosáhnout ochranou základních zdrojů a životního prostředí. Na tom by se měla podílet co nejširší možná veřejnost.

 

Udržitelný rozvoj

Vláda ČR přijala v roce 2004 strategii udržitelného rozvoje. Co je vlastně smyslem (trvale) udržitelného rozvoje? Definic je mnoho, a tak vybírám tu, která jej podle mě nejlépe vystihuje. Udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který uspokojuje potřeby současnosti bez ohrožování možností budoucích generací uspokojovat své vlastní potřeby. A to alespoň v takovém měřítku, v jakém je to dovoleno nám.

 

Hodnocení čtyř oblastí (HDI)

Udržitelnost života v daných zemích se tradičně hodnotí ve čtyřech oblastech. Dnes se budu zabývat oblastí sociální. Souvisí nejen se zvyšujícím se počtem obyvatel Země. Přestože počet obyvatel je důležitý, pro velikost zátěže prostředí (tedy i udržitelnost) je důležitější, jaké mají lidé materiální nároky. Někomu stačí malý domek, jiný potřebuje hrad. Někomu stačí jezdit MHD, někdo potřebuje tři vozy do rodiny. Mezi základní cíle trvale udržitelného rozvoje patří kvalita života a  rozvoj lidské osobnosti. V této souvislosti se také hovoří o trvale udržitelném lidském rozvoji. Měří se indikátorem zvaným Index lidského rozvoje (Human Development Index – HDI). HDI je vypočítáván na základě tří faktorů: lidské zdraví, úroveň vzdělanosti, hmotná životní úroveň. Pro lidské zdraví je rozhodující především průměrná očekávaná délka života při narození. Úroveň vzdělanosti se zjišťuje na základě podílu gramotných lidí a počtu dětí, které navštěvují různé typy škol. Hmotná životní úroveň je v zásadě dána výší hrubého domácího produktu na jednoho obyvatele.

 

HDI versus HDP

Není jistě překvapením, že nejvyšších hodnot dosahují vyspělé země. Zajímavé je však srovnání států podle hodnoty HDP na hlavu a podle indexu HDI. Hodnota HDP v podstatě ukazuje, jak je který stát bohatý. HDI na rozdíl od HDP měří, jak je který stát „lidsky rozvinut“. Znamená to tedy, že země, které mají vyšší HDI než HDP, mají větší lidský potenciál, než by odpovídalo jejich skutečnému bohatství. Mezi země s vyšším HDI, než by odpovídalo jejich finanční situaci, patří z vyspělých států Řecko, Finsko a Španělsko. Z těch rozvojových jsou to Kostarika, Vietnam a Myanmar. Naopak mezi bohaté, ale lidsky nerozvinuté země patří podle očekávání především ropné státy. Poněkud překvapivě ale také Švýcarsko, Hongkong a Singapur. Česká republika je mezi 174 sledovanými státy na 37. místě. Docela hezké umístění, co říkáte? Je to totiž nejvyšší umístění ze všech zemí s transformující se ekonomikou. Přitom jsme poněkud výše, než by odpovídalo naší hmotné životní úrovni. Jako vždy :-).

Přitom mě tak napadá jedna otázka: je lepší být bohatý, nebo takříkajíc „lidsky rozvinutý“, to znamená zdravý a vzdělaný? Jsou tyto priority stejné pro společnost i pro jednotlivce? Co myslíte?