Reklama

Francouzský spisovatel André Gide řekl: „Láska je nejsložitějším problémem života. Jeho nejjednodušším vyřešením je nevěra.“ Pro někoho taková věc znamená konec vztahu. A někdo, například Aneta, s vědomím nevěry partnera žije „statečně“ dál.

couple

Nevěra není nic nového. Byla tu vždycky, jen se o ní v dnešní době hovoří, možná vlivem sociálních sítí a způsobem komunikace, stále častěji. Podvádí ženy, podvádí i muži, lidé, kteří mají rodiny, na první pohled spokojený vztah... Čím to je? Proč jsme nevěrní? A proč setrváváme ve vztahu s člověkem, přestože si občas „odskočíme“ jinam?

„S Adamem žijeme už osm let a to, že mi je nevěrný, jsem zjistila již po roce našeho vztahu. Tehdy jsem myslela, že se mi zhroutil svět. Domnívala jsem se totiž trochu naivně, že by mi to jednak nikdy neudělal a hlavně, že bych si v případě, že by se něco takového stalo, sbalila svých pět švestek a ihned ho bez mrknutí oka opustila,“ vypráví Aneta.

„Jenže Adam to udělal, nic mi neřekl a já se to dozvěděla velmi nečekaně – když jsem mu uklízela věci po jeho divadelním večírku, vypadly na mě z kapsy jeho saka polaroidové fotky. Jistě si domyslíte, co na nich asi tak mohlo být... V době, kdy máme vše uložené a zaznamenané ve svých chytrých telefonech mi takový způsob „provaření“ přišel až směšný,“ vzpomíná Aneta a pokračuje: „Plán, který jsem popisovala výše se samozřejmě neuskutečnil. Fotky jsme roztrhala a vyhodila a dál se chovala jako ta nejlepší přítelkyně na světě. Za tu dobu jsem se Adama naučila číst, znám jeho chování, poznám, kdy mi něco tají a kdy mi neříká pravdu. Nemusím mu ani lézt do telefonu nebo prohledávat kapsy nebo batoh. Je tak čitelný, že to není potřeba.“

„Před půl rokem jsme si koupili byt, pokoušíme se o miminko a v září vyrážíme na dvouměsíční cestu po Americe. Žijeme úplně klasický partnerský život, až na to, že mi Adam stále zahýbá a stále si trochu naivně myslí, že já hloupá husička nic nevím.“

„A proč s ním vlastně jsem? Nejsem já opravdu hloupá? Možná trochu ano. Moje kamarádky mi stále radí, ať odejdu a hledám štěstí jinde, ale mně vlastně nic nechybí. Adam o mě pečuje, má mě rád a já jeho, je to můj nejbližší člověk, rozvíjí náš společný život a rozhodně mě nenechává zhrzenou a samotnou doma. Už vím, že ve vztahu nemůžu mít vše na 100 %. Už vím, že přestože se může zdát, že je všude všechno zalité sluncem, nemusí tomu tak vždycky být. Jsem spokojená. Mám partnera na život a když na to přijde, můžu si z kopýtka vyrazit stejně jako on...“

Mohlo by vás zajímat: