.

Trojský zámek se po povodních znovu otevřel pro veřejnost. Návštěvou podpoříte jeho znovuobnovení

Novinky

Trojský zámek se po povodních znovu otevřel pro veřejnost. Návštěvou podpoříte jeho znovuobnovení

Při aktuálních povodních byla zaplavena část areálu Trojského zámku obdobně, jako v roce 2002. V jižní části areálu dosáhla voda podle zástupců Galerie hlavního města Prahy (GHMP) výše cca 150 cm a jižní objekty – Dům zahradníka, Oranžerie a objekt č. 68 měly zatopené přízemí. Voda vnikla do zámku přes kamenné prahy a zatopila interiéry. Dále se spodní voda vytlačila do suterénu zámku a hospodářských budov do výše 40 cm. Tím poškodila inženýrské sítě vedené pod podlahou v instalačních kanálech včetně rozvodných skříní. Expozici povodeň nijak nepoškodila a tak je zámek Troja znovu otevřen. Galerie hlavního města Prahy zve návštěvníky rovnou na dvě výstavy, a to „Vášeň, sen a ideál / Česká secesní plastika přelomu 19. a 20. století“ a „Benátské hutně tvarované a české řezané sklo ze sbírek UPM v Praze (16. – 19. století)“. Návštěvou lidé pomůžou obnově zaplavených objektů v areálu zámku.

povPrvní výstava nese název „Vášeň, sen a ideál / Česká secesní plastika přelomu 19. a 20. století“, představuje průřez tvorbou nejvýraznějších osobností českého sochařství přelomu století. Druhá výstava, nazvaná „Benátské hutně tvarované a české řezané sklo ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze“ dává nahlédnout na proměny sklářské tvorby ve dvou významných evropských sklářských centrech v období od 16. do 19. století.  Výstavy zároveň naznačují novou koncepci Galerie hlavního města Prahy, která zámecké prostory užívá. Místo si najde umělecké řemeslo, textilní umění a další formy, které do zámeckého interiéru patří. Obě výstavy si bude možné prohlédnout až do 3. listopadu tohoto roku.

vzstExpozice sochařství přelomu století 19. a 20. století počíná neoklasicistními díly Josefa Václava Myslbeka (1848-1922) a zahrnuje práce jeho nejvýznamnějších žáků, jakými byli Josef Mařatka, Quido Kocian, Bohumil Kafka a Jan Štursa.

Výstava však rovněž neopomíjí jeho neprávem zapomenuté žáky, které se snaží uvést zpět do kontextu doby. Patří k nim předčasně zemřelý talentovaný sochař František Hošek, který studoval u Myslbeka ještě na Uměleckoprůmyslové škole, a zejména pak absolventi sochařského ateliéru Akademie výtvarných umění v Praze Vladimír Astl, Josef Kalvoda, český Němec Alois Rieber, Ladislav Kofránek a Jaroslav Krepčík. Každý z nich se vydal jinou cestou, ale plastiky, které vznikaly v průběhu studií a krátce po nich, se žánrově i stylově potkávaly.

vystZnámé Myslbekovy spory se studenty žáky motivovaly k originálnímu uměleckému rukopisu a učinily z nich jedinečné představitele našeho sochařství první třetiny 20. století. Nepopiratelný vliv na českou plastiku počátku století měla nejen známá výstava impresionistického sochaře Augusta Rodina, která se uskutečnila roku 1902 v zahradě Kinských, ale i zvláštní výstava Krasoumné jednoty, jež o čtyři roky později představila české veřejnosti důležitého představitele naturalismu Constantina Meuniera.

Benátské hutně tvarované a české řezané sklo

Výstava skla pochází ze sbírky, která obsahuje přes 20 tisíc předmětů a patří k nejhodnotnějším nejen v Evropě, ale i na světě. Představuje pohled na největší rozmach výroby benátského skla, který nastal v 16. a 17. století, a jeho dalšího šíření do západní a střední Evropy díky emigraci benátských sklářů. V Českých zemích se sklo v benátském stylu vyrábělo například na panství Nové Hrady v jižních Čechách.

Z období 1710 až 1750, známého českým barokním řezaným sklem, pochází typický český pohár s balustrovou nohou. Vedle toho se také vyráběly číšky, loďky na sladkosti, misky nebo lahve, s církevními i loveckými nebo jinými motivy. Řezba se při rafinaci skla nejvíce uplatnila v době biedermeieru, v první polovině 19. století, kdy si kvalitní sklo oblíbilo hlavně měšťanstvo. Samostatnou skupinu tvoří slezské reliéfní řezané sklo, jehož hlavním představitelem byl Friedrich Winter (před rokem 1712), korporál zámku Kanast.


Vášeň, sen a ideál / Česká secesní plastika

Otevřeno do 3. 11. 2013

Zámek Troja

út-ne 10.00-18.00, pá 13.00-18.00

Kurátorka: Sandra Baborovská

120,- / 60,- Kč

Lektorské prohlídky: 23. 6., 21. 7. a 18. 8. v 15.00


Benátské hutně tvarované a české řezané sklo

ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze (16.–19. století)

Otevřeno do 3. 11. 2013

Zámek Troja

út-ne 10.00-18.00, pá 13.00-18.00

Kurátor: Jan Schöttner

120,- / 60,- Kč

Lektorské prohlídky: 23. 6., 21. 7. a 18. 8. v 15.00

Prohlídky s průvodcem pouze na objednávku na tel. 224 826 391. Prohlídky zajišťujeme pro skupiny nad 5 osob, výklad prosím objednávejte alespoň týden dopředu.

Bezbariérový přístup je zajištěn pouze v suterénu a přízemí, zbývající výstavní prostory bezbariérový přístup nemají.

   
14.06.2013 - Redakční novinky - autor: (red)

Komentáře:

  1. [4] Rikina [*]

    Když jsem byla naposledy v Trojském zámku, tak v každé, doslova každé místnosti seděla důchodkyně, a ostřížím zrakem sledovala návštěvníky. Jako by tam bylo co ukrást. Většina místností totiž byla prázdná, a k vidění tam byly hlavně nástěnné a nástropní malby, pár obrazů, a sem tam postával nějaký opuštěný kousek nábytku. Sml80 Neudělalo to na mě dobrý dojem, hlavně ty hlídací babky, a už tam nepolezu více. Sml80

    superkarma: 0 15.06.2013, 09:27:23
  2. avatar
    [3] arminka [*]

    ... asi  zajímavé, ale mi nic neříkající Sml16

    superkarma: 0 14.06.2013, 22:13:42
  3. avatar
    [2] marde [*]

    Určitě je to zajímavéSml16

    superkarma: 0 14.06.2013, 22:05:17
  4. [1] free [*]

    Budu muset taky napsat nějakou pozvánku,  všechno je moc daleko.

    superkarma: 1 14.06.2013, 15:00:41

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme