Dnes se výjimečně nebudeme věnovat jedné významné ženě, ale malinko si přiblížíme soukromí jednoho významného muže. A ten měl ženy hned tři, což na sedmnácté století až tak neobvyklé nebylo…

Už jsme si zvykli na to, že sice víme, kdy přesně se Komenský narodil (28. března 1592 a byla to prý sobota), ale o místu narození se bude asi nadále jen spekulovat. On to Komenský ostatně sám budoucím generacím trochu zkomplikoval tím, že svá díla podepisoval různě – nejčastěji Nivnicensis, Comenius nebo Hunnobrodensis, což by se dalo vyložit, že jsou to místa, odkud pocházel.

JAKMyslím, že pár děl Komenského bychom i zvládli vyjmenovat, ale o čem jsou, většina z nás nemá potuchy. No schválně - jaké asociace ve vás třeba vyvolá titul „Škola hrou“, který se často vzpomíná? O dnešní mylné interpretaci tohoto dílka to skutečně není…

Podobně toho moc nevíme o Komenského osobním životě, v němž ženy nehrály zrovna bezvýznamnou roli. V době svého pobytu ve Fulneku se Komenský v červnu 1618 poprvé oženil. To mu bylo dvacet šest let. Jeho vyvolenou se stala o čtyři roky mladší Mandalena (uvádí se často i Magdalena) Vizovská. Nevybral si špatně! Jeho nevěsta pocházela z vážené a bohaté rodiny. Po roce se jim narodil první syn a v roce 1622 druhý. Jenže do klidného rodinného života zasáhla třicetiletá válka. Komenský se musel skrývat, a tak v roce 1622 poslal manželku i děti ke tchyni do Přerova. Už se s nimi nesetkal, protože všichni podlehli moru, který ve městě zrovna řádil. Mandalena a její synové jsou pochováni na přerovském hřbitově.

Lešno

Pohled na dnešní Lešno

V té době Komenský odchází do Brandýsa nad Orlicí, kde bylo centrum české větve Jednoty bratrské. Tady poznává Marii Dorotu Cyrillovou, o deset let mladší dceru jiného představitele Jednoty bratrské. S ní se oženil 3. září 1624. Tehdy dostává od Jednoty bratrské úkol, aby zajel do polského Lešna a posoudil, zda by tu byly vhodné podmínky pro přestěhování českých nekatolíků. Komenský nejede jen tam, ale navštíví i naše exulanty v Braniborsku a pak jede ještě za Fridrichem Falckým, kterého se snaží přesvědčit, aby se pokusil zvrátit politickou situaci u nás. Marně.

V roce 1628 Komenský i s manželkou opouští nadobro Čechy a usazuje se v polském Lešně. Tady učí na bratrském gymnáziu, které tu založil, rozvíjí literární činnost a vyjíždí do různých zemí Evropy, kam je zván, aby reformoval místní školství.

Cesty JAK

Panel Památníku v Naardenu - Komenského cesty

V druhém manželství se narodily čtyři děti – tři dcery a syn Daniel. O něm se toho moc neví, snad jen to, že se narodil v roce 1646 a že zahynul při námořní katastrofě v roce 1696.

Paní Marie Dorota zemřela po čtyřiadvacetiletém harmonickém manželství v roce 1648 v Lešně, kam se krátce předtím manželé vrátili z ciziny. Zdrcený Komenský nemá na velké truchlení čas. Nejmladší dvě děti jsou ještě malé, a tak jim musí opatřit novou maminku. Hned následujícího roku uzavírá ve svých sedmapadesáti letech v Toruni další sňatek.

Naarden

Památník v Naardenu, kde je Komenský pochován

Jeho třetí ženou se stává asi o třicet let mladší Jana Gajusová, která pocházela z Týna nad Vltavou. Toto poslední manželství je bezdětné. Jana Gajusová provází manžela po zbytek života, zažije s ním ničivý požár Lešna v roce 1656 a odchází s ním i do Holandska, kde „učitel národů“ v roce 1670 umírá.

Naarden

Interiér památníku

Podle všeho to vypadá, že všechna manželství Jana Ámose patřila k těm šťastným a neodehrávala se v nich žádná dramata. Jeho tři ženy pocházely z majetných rodin a zároveň byly i dobré hospodyňky a matky. Podle Komenského měla být nevěsta pobožná, počestná, prozíravá, a je-li možno též pěkná a peněžitá…

Foto: Wikipedie a Jiří Lády

Zítra vás pozveme na návštěvu polského města Lešna, které je s životem Jana Ámose Komenského nerozlučně spjato.

 

Na našem webu jste si mohli také přečíst:

Reklama