O panenství jsem přišla v šestnácti letech s Honzou, který se stal o sedm let později mým manželem. Dva roky nato se nám narodila holčička. S Honzou máme poměrně spokojené manželství, občas se pohádáme, ale v zásadních věcech se téměř vždycky shodneme. A taky se dá říct, že nám to pořád klape i v posteli. Určitě se nenudíme a musím přiznat, že mi snad nikdy nebylo líto, že jsem nepoznala jiného milence, než je můj muž.  

Při sexu se snažíme pořád experimentovat, nevyhýbáme se ani používání různých erotických pomůcek a také se občas společně rádi podíváme na nějaký ten pornofilm. Moje kamarádka, které jsem se s tím svěřila, mi tvrdí, že asi nejsem normální, že ženským se přece porno hnusí :-) My s Honzou se ho ale snažíme brát jako inspiraci, a proto se u nás jednoho dne dostalo na přetřes také téma dalšího člověka v naší posteli...

Pokud já nejsem normální ženská, ani můj Honza není normální chlap. Byl to totiž on, který s tímhle začal a navrhnul mi, že najdeme muže, který by s námi šel "do trojky". Hned od začátku jsem nebyla úplně proti, ale váhala jsem. Přece jen, byl by to jediný chlap, kromě Honzy, se kterým bych se milovala. Ale nakonec jsem souhlasila.

Začali jsme procházet inzeráty na internetu, sami jsme si také uveřejnili inzerát. Jak ale můžeme vědět, že si nedopisujeme s nějakým úchylem? Nakonec jsme si přece jen vytipovali asi tři muže, kteří se nám zdáli slušní a "normální". A postupně jsme si s nimi domluvili schůzky na neutrální půdě, v kavárně.

První z nich byl úlisný a vysvalovaný borec, který očividně jel více po Honzovi než po mně. Ale hned na podruhé jsme měli štěstí. Alespoň jsme si to mysleli...

Petr byl majitelem firmy v jednom moravském městě a vláčel se za námi přes půl republiky, protože jsme mu podle fotek byli moc sympatičtí. Byl ženatý a toužil po dobrodružství, které s ním jeho manželka nechtěla absolvovat. Tak hledal sám. Vyměnili jsme si telefonní čísla a smluvili si další schůzku, tentokrát s jasným účelem.

Neuplynuly ani dva dny a Petr mi telefonoval. Jestli bych se s ním nesešla, že je obchodně v Praze a potřeboval by se mnou něco probrat. Jakmile jsem k němu ale v kavárně přisedla, ihned se po mě začal sápat a cinkat mi před očima klíči od hotelu. A že prý hned poznal, že bych si s ním raději užila sama a netahala do toho manžela... Věřte mi, utíkala jsem, ani jsem se neohlédla. Petr už se neozval.

A i když jsme byli po dvou neúspěšných pokusech zklamáni, domluvili jsme si schůzku s Martinem.
Docela mě hon na dalšího chlapa v posteli přestal bavit. Ale když jsme se v kavárně sešli s vysokým, hezkým sympaťákem, byly moje obavy pryč. Ne že by to byl přesně můj typ, ale měl v sobě nějaké zvláštní kouzlo a musím přiznat, že mě už od začátku hodně přitahoval.

Všichni tři jsme si padli do noty a povídali jsme si snad tři hodiny. Ne o sexu a o tom, proč jsme se vlastně sešli, ale o normálních věcech. Martin byl rozvedený, měl dvě děti, které žily s matkou a také velkou smůlu na přítelkyně. Stejně jako my rád experimentoval v sexu a každá s dívek, se kterou po rozvodu chodil, se jakýmkoliv hrátkám bránila. A jak sám prohlásil, nemíní zbytek život strávit v misionářské poloze :-)

A protože jsme měli dcerku na víkend u kamarádky a Martin nikam nespěchal, skončili jsme u nás doma.
Byli jsme všichni trochu rozpačití, jak by taky ne. Otevřeli jsme si víno a pokračovali jsme v povídání. Když jsme se dostali na dno druhé lahve, opadly téměř všechny počáteční rozpaky, a to, co následovalo dál, se do internetového magazínu pro ženy nehodí :-). Každopádně musím říct, že to skončilo pozdě v noci a všichni byli spokojeni s průběhem.

Ráno mi připadalo naprosto přirozené, že jsem se probudila mezi dvěma muži a vůbec ničeho jsem nelitovala. Honza se přiznal, že zpočátku trochu žárlil, ale potom žárlivost vystřídaly úplně jiné pocity.

Předběžně jsme si domluvili další schůzku, která se opět vyvedla. Další a další taky. Scházeli jsme se podle času a možností, přibližně jednou do měsíce. Stala se z nás sehraná trojka a asi po roce si Martin našel přítelkyni, která mu konečně vyhovovala.

Když spolu chodili asi půl roku, tak jí Martin pověděl o mně a o Honzovi. Nejdříve byla šokovaná a nechtěla mu uvěřit, že se s námi celou dobu, kdy s ní chodí, scházel pouze "ve vší počestnosti" (a opravdu to tak bylo). Nakonec mu ale uvěřila a po čase přemlouvání přistoupila na to, že se s námi alespoň seznámí.

Veronika je hezká, na první pohled trošku nesmělá holka, která nám hned byla sympatická. A protože jsou prázdniny, domluvili jsme si společnou dovolenou, na kterou jsme jeli i s Martinovými dětmi z prvního manželství. Dovolená se zdařila, mohli jsme se více poznat s Veronikou, a potom, co jsme si poslední večer dovolené otevřeli víno, už je nás v posteli zase o jednoho navíc :-)

Stejně jako Honza nežárlí na Martina, ani já nevidím sokyni ve Veronice. I když je to hezká mladá holka a můj chlap s ní spí. A i když to někomu může připadat úchylné, je to náš způsob zábavy. Nikomu tím neubližujeme a všichni si to užíváme. A doufám, že ještě dlouho budeme...


Věra

Reklama