Hajný

 

Byl štědrý den dopoledne, balily se dárky, cukroví krásně vonělo, kapr už to měl také za sebou, akorát stromeček ještě nebyl.


Můj táta se proto rozhodl, že pro něj dojde do lesa. A protože je myslivec, oblékl se do mysliveckého a vzal si s sebou na procházku loveckého psa. Přišel za dvě hodiny a bez stromku. Ptala jsem se ho s mamkou: „Cože tam žádný pěkný nebyl?“ A taťka na to: „Představte si, ženský moje, co se mi stalo. Už jsem viděl krásnou jedličku, představoval jsem si ji v obýváku, a v tu chvíli, kde se vzal, tu se vzal, stál za mnou příslušník policie a prý co tam pohledávám. Jak jsem se lekl, tak jsem mu řekl : „…ale jen tak koukám, jestli tady někdo nekrade stromky…“ Policajt odpověděl: „Tak to je jedině v pořádku, jen tak dál, pane hajný…“ A otočil se a šel pryč. Ve mně hrklo, zůstal jsem stát jako opařený, v tu chvíli by se ve mně krve nedořezal, zavolal jsem na psa a šli jsme domů. Proto žádný stromek.“


Skončilo to tak, že se táta znovu převlékl, tentokrát si vzal auto a jel do města koupit stromek. Umíte si však představit, co přivezl, když všechny pěkný stromky byly už pryč.


Od té doby stromek kupuje a kupuje ho zavčasu.

 

Přeji všem krásný vánoce,
V. S.

 

*** 

 

Výbuch

 

Asi měsíc před Vánocemi jsme se nastěhovali do opraveného bytu, pomalu se zařizovali a vůbec vystýlali jsme si hnízdečko. Manžel dostal z domu věnem pětikilovou peřinu – duchnu. Byla tak těžká, že když jste se jí přikryli, hrozilo, že do rána zahynete pod lavinou. Navíc jsme byli zvyklí spát pod kapnou, o peřinu nikdo nestál. Usoudila jsem, že s tímto danajským darem musím učinit něco rozumného, aby byl k užitku a nezabíral místo v almaře na půdě.

 

Protože jsme plánovali zrušit dětské postýlky a koupit dětem válendy, po poradě se svou babičkou jsem rozhodla, že peřinu rozpářu a peří přesypu do dvou dětských pokrývek, které prošiju na kapny. Tenkrát jsem si vše dělala sama – šila, pletla, háčkovala, takže jsem si troufla i na tohle. Žádnou zkušenost jsem sice neměla, ale babička přispěchala na pomoc: „S peřím musíš moc opatrně, jinak bude všude.“

 

Oblékly jsme si na sebe velké zástěry, vlasy ovázaly šátky a zavřely se v pokoji. Velmi opatrně jsem udělala otvor v peřině a babička, snad ani nedýchajíc, pomalu nabírala do dlaní peří a stejným způsobem je dávala do připravené nově ušité sýpkoviny na dětskou kapnu. Nemluvily jsme, protože stačilo špitnout a peří se vznášelo po pokoji.

 

V tom se otevřely dveře, do pokoje vlétla naše čtyřletá Alenka, a než jsme stačily cokoli udělat, beze slova sebou jak široká, tak dlouhá plácla do obrovské  peřiny. Co následovalo, nemusím ani popisovat, peří bylo všude, poletovalo pokojem, bylo nepolapitelné a navíc se otevřenými dveřmi rozlétávalo do dalších částí bytu. Vysávaly jsme, smetaly jsme, stíraly jsme, obíraly veškeré textilie i sebe a dítě, ale byla to téměř sysifovská práce. Podařilo se nám shromáždit zpět necelá čtyři kila peří, ale do kapen to stačilo.

 

Vánoční úklid jsem musela poněkud zopakovat. Nikdy, ale opravdu nikdy jsem pak peří už nepřesypávala a raději jsem pořídila moderní pokrývky i polštáře.

 

Reditelka

 

***

 

Jak vyřešit dárky s kolegy

 

Chtěla bych se s Vámi podělit o řekla bych úžasný nápad, jak řešit dárky mezi kolegy v práci. Asi před 14 dny přišla kolegyně s nápadem, jak to elegantně vyřešit. Nebyl to přímo její nápad, i ona ho někde okopírovala, ale to na věci nic nemění. Určitě to znáte, každý by rád obdaroval toho druhého něčím
pěkným, co mu udělá radost, a přitom to nebude stát majlant, zvlášť pokud je Vás na pracovišti víc, ale vymyslet takových dárků třeba deset, to už dá jednomu zabrat.

Celý nápad je založen na tom, že se dohodnete, že každý přinese jeden dárek, který by třeba sám rád dostal. Poté si každý vytáhne číslo, a pokud to není číslo zrovna toho jeho dárku, tak si ho vezme. Takto se postupuje až do obdarování všech přítomných. Samozřejmostí je, že do tomboly by se neměly vkládat žádné doma nepotřebné předměty, kterých se chceme jen elegantně zbavit, takže žádní jeleni v říji ani rozkošné porcelánové tanečnice. Zároveň také doporučuji si předem dohodnout přibližnou cenu dárků, aby nedocházelo ke zbytečným trapasům, že někdo odejde s malou svíčku a jiný s lahví whisky.

Myslím si, že je to pěkný nápad a těším se, že to letos s kolegyněmi vyzkoušíme.

Přeji pěknou zábavu i Vám.

Augustina
V. S., Reditelka i Augustina ode mě za své příběhy dostávají 500 bodů. V. S. za svého bojácného tatínka, Reditelka za svou nezbednou dcerku a hromadu peří a Augustině za její nápad, jak obdarovat všechny něčím hezkým. ;)
Reklama