Obtěžují vás Jehovisté? Má víra dnešnímu světu co říct, co přinést? Víra pomalu stárne, přesto člověka provází tisíce let. Přečtěte si názory tří oslovených žen.

 

Víra člověka provází tisíce let. A ne jen víra v jediného Boha. Lidé v historii a kulturách věřili v množství bohů, duchů, démonů... Říká se, že dnes žijeme ve vyspělé civilizaci. Rozum se stal naším privilegovaným nástrojem a spolu s ním pomalu mizí dříve nevysvětlitelné jevy, které jsme chápali jako znamení existence něčeho nadpřirozeného. Věřící populace stárne, ale přesto stále existuje a stále existují i rozumem nevysvětlitelné věci. Podle Pavla Miškovského, mluvčího Záhadlogické společnosti, je vědecky nevysvětlitelných okolo čtyř procent ze všech případů setkání s tajemnem.

 

Víra po sobě zanechává svatá místa, stavby, knihy... Mnoho lidí zasvětilo víře svůj profesní život. Nové víry vznikají a staré zase zanikají. Katolická víra má vlastní stát. Víra je uzákoněna a získává státní finanční podporu... Víra je zkrátka hmatatelný fakt, to, o co se opírá, už hmatatelné není.

 

 

Radana Adámková, 38 let, úřednice

 

Jste věřící?

Ne.

 

Potkáváte se ve svém životě s vírou?

Určitě ano, občas na mě zvoní Jehovisti. Občas se podívám na nějaký křesťanský magazín. Ale jsem zapřísáhlý ateista.

 

Myslíte, že v pro moderní lidi má víra nějaký smysl?

Netuším, ale řekla bych, že pro věřící ano.

 

A jaký máte k víře přístup vy? Říkala jste, že na vás zvoní Jehovisti, jak reagujete?

Spíš jen tak vyzvídám. Dokonce jsem si od nich jednou půjčila časopis Strážná věž, abych se do něj podívala. Pak jsem se jich nemohla zbavit. Nic mi to neříká.

 

Takže vás to i obtěžuje?

Ano, u Jehovistů musím říct, že dnes mě jednoznačně obtěžují. Když se mi to snaží vnucovat, snaží se dostat člověku do domácnosti... Ale jinak se tomu nebráním, třeba i do kostela zajdu, podívat se na mši – ale nevěřím, ještě mě nic nepřesvědčilo.

 

Kdy chodíte do kostela a proč?

O Vánocích, ale i jindy. Třeba když jsem na dovolené, tak se dojdu podívat do kostela jako na zajímavou památku... Je to krásná architektura. Také tam chodím na koncerty, mám ráda varhanní hudbu. Ta atmosféra nemá chybu.

 

Co by se muselo stát, abyste se stala věřící?

Neumím si takovou situaci představit. Ale nevylučuji to.

 

Dokážete si představit, že byste pak šla do kláštera?

Asi ne. Já mám rodinu, dítě.

 

A jak byste se stavěla k tomu, kdyby vaše dítě chtělo vstoupit do kláštera?

Já mám syna, už mu bude sedmnáct a je docela vyhraněný. Takže si myslím, že to není reálné, ale asi bych mu nebránila. Kdyby si to sám vybral, tak co bych mohla dělat. Ráda bych nebyla. Těším se, že jednou budu mít vnoučata.

 

 

Lucie Petrová, 16 let, studentka

 

Jste věřící?

Ne, nejsem.

 

Setkáváte se ve svém životě s vírou?

Setkávám, pár známých věřících mám.

 

Jak na vás víra působí, obtěžuje vás?

Já to těm lidem prostě neberu. Každý má své, já mám něco jiného. Ať si každý myslí, co chce – je mi to jedno.

 

Co myslíte, že víra lidem dává?

Myslím, že dnes je svět tak strašně zkažený, že víra nikomu moc nepomáhá.

 

Říkala jste, že máte něco jiného, čemu věříte. Co je to?

Věřím ve štěstí a blízké lidi. Také věřím v nadpřirozeno, v nadpřirozené bytosti, duchy a ufony. Ale v Boha nevěřím.

 

Věříte v nadpřirozeno, proč? Už jste se setkala s nějakým nadpřirozeným jevem?

Ne, nesetkala, ale slyšela jsem příběhy, kterým docela věřím. Nebo jak občas vysílají pořad Věřte, nevěřte, tak tomu věřím. Ale, že bych se sama setkala... snad jednou, když jsem viděla něco, co letělo po obloze a potom to zhaslo, to mi přišlo zvláštní.

 

 

Tereza Veselá, 39 let, manažerka

 

Jste věřící?

Ano.

 

Jak jste se k víře dostala a co vám přináší?

Já jsem v ní vyrostla a přináší mi sílu a naději.

 

Setkáváte se s jinou vírou, křesťanskou nebo třeba nekřesťanskou, která by vás nějak obtěžovala? Třeba s Jehovisty...?

Mě neobtěžují ani Jehovisti. Oni mají svoji vlastní filozofii. Mají trošičku pozměněný názor na Bibli a na biblický zákon. Ale nemyslím si, že by byli na škodu společnosti. Ba naopak, náhodou nějaké Svědky znám a jsou to velmi slušní lidé. Akorát to má nádech sekty v tom smyslu, že se tam pohybují lidé, kteří se potřebují nechat vést, přidružit se do nějaké skupiny, která je povede. Katolická víra je víc dobrovolná a není tak striktní, pokud nejste ortodoxní.

 

Dokázala byste si představit, že byste vstoupila do kláštera?

Já mám tři děti, takže už si to představit nedovedu. Ale ano, dokázala bych si to představit, kdybych byla v jiné situaci.

 

Máte tři děti... Vedete je k víře, nebo to rozhodnutí ponecháváte na nich?

Je to naprosto jejich rozhodnutí. Do ničeho je nenutím. Syn je absolutní ateista, dcery jsou věřící.

 

Co, podle vás, může mladým moderním lidem dnes víra přinést?

Řekla bych, že víra nemá s generacemi nic společného. Je to o tom, jestli se člověk dokáže modlit. Potom, když se tomu otevře, tak mu to dává sílu. Nikdy už není sám. Zní to možná jako klišé, ale klišé to není.

 

Kdy se modlí vaše dcery?

Teď jsou v pubertě, takže mají jiné zájmy. Modlí se jenom, když mají nějaký problém. To je normální, k tomu dojdou s věkem.

 

Jak se slučuje víra s vaším povoláním? Jako manažerka musíte být určitě trochu dravec, víra vás učí pokoře...

Naprosto se to slučuje, respektive se to nevylučuje. Pro člověka, který ve víře nežije, to tak ale může vypadat.

 

Jste věřící? Co, podle vás, může dnešním lidem dát víra? Setkala jste se někdy s nějakým nevysvětlitelným jevem?

Reklama