Dnešek je na příspěvky opravdu štědrý, což se dalo předpokládat. Abych je stačila všechny vydat a žádnou z vás neošidila, sloučila jsem kratší příspěvky do jednoho. Přečtěte si a podívejte se na hračky od čtenářek Monkee, Tepito, a Jithule

Pěkný den všem. Mé hračky máma rozdala nebo uložila k popelnicím, když se stěhovala do menšího (dlužno říct, že zmizely do deseti minut). Zachránila jsem jen oranžového lva. Ale vím, že jsem milovala velkého plyšového psa, jsem s ním jako roční vyfocena. Měla jsem spoustu panenek, na internetu by se dala určitě dohledat fotka mrkačky se sádrovou hlavou, ta byla zvlášť ceněná.

Ale co bylo pro mne to nej? Gumový „honzík“, někdo jim říkal plaváčci. Na něm jsem se naučila šít, plést a háčkovat oblečení téměř miniaturních rozměrů, ale byl to odpich k pozdější tvorbě na sebe a rodinné příslušníky. Honzíka jsem taky později koupila synovi na hraní, aby neměl doma jen „zvířenu“. Zapadl mezi plyšáky a patřil k věrným parťákům při hrách i při usínání.

Toho jsem si pro svou potěchu i zvěčnila, tak se můžete podívat.

honzík

monkee

Přeji všem krásný hračkový den

Jako malou mě vychovávali prarodiče,kde jsem byla obklopena nejen hračkami,ale hlavně neskutečnou láskou a péčí. Protože to bylo na venkově,měla jsem trochu jiné hračky než běžné děti.Např. maličkaté kladívko,mini svěrák na dědečkově ponku a nezbytnou stoličku,abych mohla dědečkovi asistovat v dílně.Vše jsme dělali spolu. Jako hračky můžu považovat i zvířátka. Když kvočna vyseděla kuřátka, dala mi je babička ke kamnům a ty mrňousové si mě pletly s matkou a běhali pak za mnou po zahradě.Těžko se učili,že musí chodit spát do kurníku. Klasická už je historka, jak se mnou jezdila babička králíkům na trávu. Byla jsem lezoucí mrně a na hraní jsem měla dva králíčky.Babička mě dala do kočárku,přibrala králíčky a jelo se. Na louce nás vypustila,nasekala si srpem trávu do koše,zavolala :Maci,maci! a přihopkala jsem já i králíci.Vše naložila do kočárku a jelo se domů. Sousedky se bavily...

Ale jedna hračka mi zůstala do dnes-gumový medvídek Rváč,to jméno mu dal dědeček,když mi s ním před spaním hrával divadlo. Mám ho u sebe už na svých nejstarších fotkách. Dneska mi dělá parádu na nočním stolku. Je to má vzpomínka na nej dětství...

medvěd

Tepito

Zdravím redakci a všechny lidičky, kteří rádi čtou ženu-in.

Dnešní téma je moc hezké, vzpomínky na dětství - mé hračky. Měla jsem oblíbené dvě hračky. Kuchyňku s obývacím pokojíčkem, který mi udělal tatínek, maminka mi udělala doplňky do nich. Z východního německa mi přivezli vybavení. U nás nic takového nebylo. To byly věcičky už tenkrát. Televize na baterii, akvárium, celé vybavení kuchyně a pod. A druhá hračka- také dovezena z NDR byla panenka Jitunka. Blondýnka s vlásky, měkým bříškem a říkala máma. Bože jak já ji měla ráda.

Obě hračky jsem opatrovala, dokonce si s nima hrála i moje dcera. Schovala jsem si je na památku, že je třeba někdy zase vyndám, zavzpomínám atp. Bohužel, v roce 2002 přišla potvora voda a všechno mi vzala. I když mi vzala pomalu všechno, tak přeci jenom mi něco zůstalo - v srdíčku vzpomínky.

Přeji krásný zbytek dne jithule

 

Reklama