Reklama

Osobní příběhy pacientů, rady lékařů a zajímavosti o lidském těle představí MUDr. Kateřina Cajthamlová ve třetím pokračování oblíbené talk show DoktorKA, které začíná ve středu 4. ledna v 21.25 hodin na ČT1.

cajthamlova

Jak poznat varovné příznaky vážných nemocí a co s tím dělat? Česká televize přichází s třetí sérií divácky oblíbeného pořadu, jehož cílem je podpořit veřejné povědomí o zdraví a motivaci ke zdravému životnímu stylu. Stěžejním tématem každé epizody bude opět celospolečenský problém, který DoktorKA ve studiu řeší, a to v souvislosti s pacienty, kteří mají s danou diagnózou vlastní zkušenost. „Mnoho z nás se o své zdraví opravdu začne zajímat až na poslední chvíli, až když vznikne zdravotní problém. Přitom naše zdraví je to nejcennější co máme a je velmi důležité v tomto směru nic nepodcenit,“ říká kreativní producent Petr Mühl, v jehož tvůrčí producentské skupině talk show vzniká, a dodává: „Zdravotní osvěta a prevence by se měla stát součástí našich životů a jsem osobně velmi rád, že můžeme na obrazovku České televize přivést třetí řadu oblíbené talk show DoktorKA, ve které budeme opět společně s předními odborníky z oblasti medicíny motivovat diváky ke zvýšení zájmu o své zdraví a o zdraví svých blízkých.“

Diváci se dozvědí mnoho důležitých informací k tomu, jak postupovat v případě diagnózy, léčby a prevence onemocnění. Mezi chystanými tématy jsou letos čtyři tělesné bolesti, které mohou znamenat rakovinu, tři snadné testy, které mohou zachránit život, rakovina žaludku, zázraky estetické medicíny, život omezující potravinové alergie a intolerance a další.

Rozhovor s MUDr. Kateřinou Cajthamlovou najdete na další straně


  • Talk show DoktorKA se dočkala svého třetího pokračování. Proč myslíte, že je pořad u diváků tak úspěšný?

Licenční formát DoktorKY (Dr. Oz) je velmi zajímavě koncipovaný formát vzdělávacího programu pro širokou oblast diváků. Je plný zajímavých rozhovorů s odborníky, ukázek ze světa současné medicíny „pokusů“ i příběhů pacientů. Česká televize nám k natáčení poskytla největší studio, na přípravě i realizaci se podílí velké množství tvůrců i obrovský realizační tým. Měli jsme podporu České Lékařské Komory a špičkoví odborníci, známí českému divákovi, souhlasili se svou účastí a přinášejí spoustu fascinujících informací ze svých oborů, které představují zajímavou formou. V neposlední řadě musím poděkovat i těm, kdo se s důvěrou a ochotou nabízejí jako pacienti těchto osobností a dávají všanc své příběhy s dobrými konci. Pro to vše, myslím, má pořad stálý zájem diváků a jsem tomu moc ráda.

  • V čem DoktorKA diváky inspiruje?

Pevně doufám, že budeme diváky opět uklidňovat a odstraňovat jejich obavy z preventivních vyšetření i strach z odborníků a jejich občas děsivě znějících či nesrozumitelných sdělení. Tím, že mohou na vlastní oči a uši vidět reálné pacienty a slyšet jejich příběhy i zkušenosti, se může zmírnit jejich ostych problémy včas řešit. Ten, kdo svému tělu naslouchá a zajímá se o jeho stav i změny, může v pořadu najít i informace, na které se lékaře stydí či bojí zeptat nebo inspiraci pro upevnění vlastního zdraví a zkvalitnění života.

  • Co člověka donutí svůj zdravotní problém řešit a nejen nad ním mávnout rukou?

Bohužel, často je to až onemocnění vlastní, nebo někoho z blízkých či přátel, co pacienty přivádí do ordinací. Je to někdy sice za pět minut dvanáct, ale lépe pozdě nežli později! Naše medicína dnes vskutku dokáže zázraky, bohudík.

  • Jaký je podle Vás největší neduh české společnosti?

Nemám ráda zobecňující mluvení za nějakou společnost, ale pokud už se takto ptáte, mrzí mne, že o péči o některé typy pacientů a jejich trápení (stáří, postižení a znevýhodnění či psychiatrické či onkologické diagnózy) společnost neprojevuje odpovídající zájem. Někdy se přehání, jindy bagatelizuje, někdy lidé mezi sebou tradují mýty odtržené od reality. Nu a někteří pacienti stále nečtou příbalové letáky svých léků a mnohdy je ani nedokáží vyjmenovat a říci, proč je berou. Ale situace se lepší a doufám, že také trochu díky pořadu DoktorKA.

v pořadu

  • Sama jste lékařkou, co Vás nejvíce trápí na Vašich pacientech?

Asi pokud si vymýšlejí, bagatelizují léčebný režim, podceňují nebo naopak přehánějí příznaky a obtíže, nebo se nechají nalákat na nějaký „zázračný alternativní prostředek“, utrácejí zbytečně peníze a ztrácejí čas místo kvalitní diagnostiky a terapie.

  • Máte i Vy nějaké „vroubky“?

Někdy jsem i sama pohodlná a nedostatečně sportuji nebo nedodržuji dostatečnou rekonvalescenci, jindy zkouším, co mé tělo vydrží a ne vždy poslouchám kolegy na sto procent. Ale vždycky se přiznám a snažím se to pak napravit. Nikdy ze svých pochybení neobviňuji lékaře, ale vždy svou případnou nedůslednou spolupráci.

  • Během natáčení se setkáváte s řadou lékařských kapacit. Kdo pro Vás byl nejvíc inspirující?

Nejvíc mne inspiruje hravost a vtip pánů profesora Arenbergera a docenta Martínka, laskavost profesora Pirka a paní docentky Fifkové, přesné, ale přesto velmi srozumitelné vyjadřování doktorů Vrby a Lukáše, zahraniční zkušenosti profesora Stránského a spousta dalších vlastností těch, které jsem mohla v pořadu osobně potkat. Všichni, kdo pozvání přijali, byli úžasnými společníky v debatě a nebránili se popularizaci svých postupů zábavnou formou, toho si velmi vážím. Navíc jsou po odvysílání zavaleni maily a dotazy pacientů a s trpělivostí odpovídají, což obdivuji.

  • Jaké téma z třetí řady je pro Vás osobně nejzajímavější?

Těším se na díl o transsexualitě, který byl díky hostům velmi krásný a na to, jak si opět s dojetím poslechnu všechny příběhy, které během natáčení zazněly.

  • Jak se cítíte v roli moderátorky?

Už jsem si posteskla v minulosti, jak těžká role je moderovat tak široce koncipovaný pořad. Příprava mi stále zabírá hodně času, ale je to krásná a obohacující práce. Stále se učím, rozšiřuji si přehled o všech novinkách v oblasti medicíny a někdy zůstávám v úžasu nad tím, co vše pacienti zvládají a jakou trpělivost a odvahu prokazují.

  • Věnujete se hodně tématům věnovaným stresu a psychosomatických potíží, jakou roli v dnešní době hrají?

Dnešní doba je hektická a klade na nás všechny obrovské nároky. Neděláme si dostatek času na odpočinek, někdy pro finanční plánování zapomínáme na malé radosti, pro pracovní nasazení ukrajujeme čas přátelům a rodině i sami sobě, vyčítáme si to pak a doháníme to, co jsme zanedbali. Trpíme fyzicky i psychicky a někdy i citový život a vztahy obětujeme každodennímu honu za úspěchem. Naše priority v okamžiku, kdy přijde nemoc, musí doznat změn, abychom se uzdravili. Jsme méně odolní a méně trpěliví než předchozí generace a možná i proto máme tolik psychosomatických potíží.

  • Myslíte, že jsou v současné medicíně relevantně zohledňovány?

Současná medicína, bohudík, zohledňuje psychický dopad i příčiny chorob. Nedělí už tak striktně „fyzické „od „psychického „ a vnímá člověka v celku i jako objekt četných vnějších nároků, vztahů a tlaků. Největší posun vidím v oblasti pediatrie, onkologie a péče o nevyléčitelně nemocného a umírající.

  • Je něco, co byste českým lékařům vytkla?

Možná snad jen to, že občas pacienty, v dobře míněné snaze informovat, poněkud děsí. Někdy vinou vlastní přetíženosti nemají dost času na zevrubný rozhovor s pacientem, ale za to může spíš podfinancované zdravotnictví než kolegové.