Bulvár

Třetí císařova žena

Narodila se mezi lety 20 až 23 po Kr. ve velevýznamné římské rodině. Její matkou byla vnučka císaře Marka Antonia - Domitia Lepida - a jejím otcem věhlasný konzul Valerius Messalla Brabatus. Vyrůstala v domácnosti šíleného císaře Caliguly, ve světě dvorských intrik, nikdy nekončících orgií, krvavých podívaných a vražd. Tyto zážitky z dětství patrně utvářely její povahu, když se však stala v roce 38 už třetí ženou kulhavého Claudia, nikdo netušil, jaká pochybná sláva Valerii Messalinu čeká.

Nečekaná moc
Psal se rok 41 a Římu konečně došla trpělivost s jeho šíleným císařem - Caligula byl zavražděn a s ním všichni, kteří mu byli nějak blízcí, včetně jeho ženy Caesonie a sotva dvouleté dcerky Drusilly. V té době již více než padesátiletý, na první pohled hloupý a bezvýznamný, Claudius však smrti unikl - a s ním i Valerie a její malá dcerka Octavie. A ať už to byl rozmar zlomyslných římských bohů či lidské pletichy, téhož roku se Tiberius Claudius Caesar stal císařem římským a vstoupil tak alespoň jednou nohou na Olymp. Messalinina moc náhle nesmírně vzrostla, o to víc, že povila císaři mužského dědice - Britannica.

Zkáza sokyně
Messalina byla bezpochyby krásná žena - podle historiků splňovala veškeré požadavky antického ideálu - černooká, s přehršlí havraních kučer, štíhlá a pružná jako proutek a podle všeho také nesmírně sexuálně náruživá. A žárlivá. Tato její nehezká vlastnost se poprvé projevila, když se Claudius rozhodl povolat z vyhnanství své dvě neteře - později také nechvalně proslulou Agrippinu mladší a Julii Livillu. Obě dívky byly zneužity Caligulou a poté vyhnány. Claudius však svému bratrovi Germanikovi kdysi slíbil, že bude dbát o jejich bezpečí, a tak se nyní rozhodl tento svůj slib splnit. Netušil ovšem, že je tak ve skutečnosti uvádí do nebezpečí možná horšího, než jim kdysi hrozilo od Caliguly. Messalina brzy vytušila, že krásná, ale zkušenější Julia by pro ni mohla představovat nezvanou konkurenci, a obvinila ji, že svádí císaře k incestu. Claudius se nakonec nechal přesvědčit a svou neteř znovu odeslal do vyhnanství. To však Messalině nestačilo - Julia byla tajně popravena.

Smrt za odmítnutí
Vítězství nad sokyní posílilo Messalinino sebevědomí. Byla nesmírně hrabivá a prostopášná, v křídle paláce, které jí císař věnoval, pořádala zběsilé orgie, nechala si platit za svou přízeň a za to, že její slovo bylo pro Claudia prakticky zákonem, a nestrpěla žádný odpor. Další z jejích obětí se tak stal druhý manžel její matky - Appius Silanus. Byl to významný a mravný muž, Messalina však po něm zatoužila. Marně jí vysvětloval, že je vlastně jejím nevlastním otcem a že by se tak jednalo o incest. Odmítnutím rozzuřená Messalina navedla císařova rádce Narcissa, aby Claudiovi namluvil, že se mu ve snu zdálo, jak mu Silanus hrouží dýku do srdce. Sama pak prohlásila, že i jí se zdála stejná věc. Pověrčivý Claudius nechal Silana zabít.

Co chci, to mám!
Vražda Silana značně rozkolísala stabilitu Claudiovy vlády a mezi senátory začalo vznikat spiknutí. Messalině se ho však povedlo odhalit a všechny, kdo se ke spiklencům byť jen přiblížili, nechala popravit. Stejně ostatně jednala se všemi svými soky - ale i s řadou bývalých milenců a přátel. Mnozí z těch, kteří se jí znelíbili, byli popraveni na základě vachrlatých obvinění z vlastizrady, incestu či jiných zločinů. Stejně dopadl i senátor Valerius Asiatik, který odmítl prodat Messalině pověstné Lucullovy zahrady, po nichž zatoužila. Claudius tomuto významnému muži „milosrdně“ dovolil spáchat sebevraždu.

Milenec na císařův rozkaz
Lid, po šíleném Caligulovi konečně toužící po střídmém a umírněném vládci v duchu císaře Augusta, začínal reptat. Claudius sice jeho požadavky splňoval, ne tak však Messalina, a její manžel jí nedokázal nic odmítnout. Když se bláznivě zamilovala do slavného tanečníka Mnestera, poručil Claudius váhajícímu muži, aby jí splnil každé přání. Krasavec Mnester se tak vlastně stal Messalininým milencem na císařův rozkaz.

Poslední milenec
Další favorit se však pro Messalinu stal osudovou poslední kapkou. Konzul Gaius Silius byl považován za nejkrásnějšího muže Říma a náruživá císařovna k němu vzplanula vášnivou láskou. Vypudila jeho manželku a Gaius dospěl k závěru, že chce-li přežít, nezbude mu nic jiného, než vyhovět přáním rozmarné císařovny. Doufal však, že se jejich vztah povede udržet v tajnosti. Ne tak Messalina - okázale stavěla celému Římu na odiv, jakého muže si tentokrát vyvolila do svého lože.

Osudná svatba
Snad to bylo tím, že Messalině stoupla sláva a moc příliš do hlavy, snad šlo o další promyšlenou intriku, ať tak či tak se rozhodla, že se za Gaia provdá. Claudiova vláda už v té době byla značně nejistá - především Messalininou zásluhou - a lid se začínal postupně přiklánět k potomkům jeho zesnulého bratra Germanika. A právě k této straně náležel i Gaius Silius. Přeběhnutí do nepřátelského tábora se tak mohlo Messalině jevit jako dobrý tah. Vyčkala tedy, až Claudius odjede do Ostie, a na okázalé slavnosti si Gaia vzala za muže.

Pohár přetekl
Když se Claudius vracel, informovali ho jeho rádci, z nichž mnozí intrikovali ve prospěch Agrippiny mladší, o činu jeho manželky i o tom, jaké jsou nálady lidu. Dlouho Claudius váhal, dlouho odmítal uvěřit. Svědectví se však vršilo na svědectví, a tak nakonec přikázal zatknout a popravit všechny svatebčany včetně Gaia. Ten prý ani neprosil o milost - žádal jen rychlou smrt a obdržel ji. Jako poslední si císař nechal Messalinu. A zde se jeho odhodlání začalo lámat. O život „maminky“ prosila malá Octavia i Britanicus a zdálo se, že Messalina opět vyvázne nepotrestána. Tehdy ovšem zasáhli Claudiovi rádci - bez vědomí císaře nařídili Messalininu popravu.

Smrt zastihla mladou vražednici roku 48 v Lucullových zahradách. Psala prý zrovna se svou matkou dopisy, v nichž prosila císaře o milost, když dorazili vojáci. Messalina se neúspěšně pokusila proříznout si žíly a spáchat tak sebevraždu, což byla přece jen čestnější smrt, nakonec však musel její život ukončit jeden z centurionů, který ji probodl. Claudius prý nakonec její smrti nelitoval. Messalininy sochy byly odstraněny z celé říše, její památka však žila dál, jako výstražný obraz kruté, prostopášné a chamtivé ženy.


Znala jste příběh Valerie Messaliny? Už víte, podle koho vzniklo slůvko mesaliance? Víte, co tohle slovo znamená? Co si myslíte o životě mladé císařovny? Byla skutečně krutou a zkaženou ženou, nebo jen obětí doby - k úpadku spějícího Říma?

   
19.02.2007 - Společnost - autor: Ivana Kuglerová

Komentáře:

  1. avatar
    [2] aiša [*]

    neznala sem z toho nic,a tady ten serial (články)se mě moc líbí

    superkarma: 0 19.02.2007, 13:20:47
  2. avatar
    [1] prdylka [*]

    Mesaliance - nerovný sňatek.

    superkarma: 0 19.02.2007, 10:03:02

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme