Jako malá jsem stále prosila rodiče o jediné. Buď bude pod stromečkem sourozenec nebo pes. Mnoho let jsem dostávala různé dárky, ale ani jedno z těch dvou, které jsem si nejvíc přála.

 

A tak jsem byla ve třídě jediný jedináček a kromě kamarádek nebyl nikdo, komu bych se svěřila se všemi svými tajnostmi. Říká se, že jedináček většinou dostane vše, na co jen pomyslí. Musím se tomu ve svém případě jen smát. Kdyby tomu tak opravdu bylo, nemusela bych čekat až do léta, když mi bylo třináct.

 

Moje osmileté přání se splnilo. Dostala jsem dárek. Sice nesněžilo a o stromečku nemohla být ani řeč, ale byly prázdniny a já přijela zrovna od dědy z chaty. Na zahradě na mě čekalo překvapení v podobě malé černé koule. Ne, o sourozence opravdu nešlo. Dostala jsem psa, vlastně fenku - Baby.

 

Máte-li doma například labradora, víte, že vám během pár měsíců vyroste. Jenže, když jde o trpasličího pudla, jste navěky předurčena k tomu, že se k němu budete již navždy sklánět a stále hrozí možnost, že jej nedopatřením zašlápnete.

 

První rok byl krušný. Rodina přišla o několik bačkor, v každém kapesníku byla díra a můj sešit z dějepisu byl večer před tím, než měl být odevzdán učitelce, rozkousán.

 

Během let jsme zažili i porod štěňátek, a protože rozloučit se s něčím malým, co se batolí a strká čumáček do lipánku, je více než složité, s těžkým srdcem jsme jedno štěně prodali a druhé si nechali. Sindy se stala rozmazlencem rodiny, co, když není na blízku svojí mámě, se běží schovat k nám.

 

Jít na procházku s jedním psem je fajn, mít dva, je občas velký blázinec. Pokud jdete sama, smiřte se s tím, že obě vaše ruce budou zaměstnány.

 

Navíc pokud obě vaše fenky hárají, staráte se nejen o to, abyste jim zachránila počestnost, ale i o to, aby vás právě přiběhnuvší pes nepokousal. Naštvaně čekáte na v klidu přicházejícího pána, který psovi nejenže nevynadá, ale ještě se vám směje. Ano. Také bych se smála, kdybych viděla zuřící ženskou zamotanou do psích vodítek. Ale mně to v tu chvíli moc vtipné nepřišlo.

 

Jako když máte dvě děti, tak i se dvěma psy máte nejen dvojnásobné starosti, ale i radosti. A také dvojnásobný vyčítavý pohled, když cokoli jíte a nedáte jim, a dvojnásobný útok na vaši postel s nutností je oba pohladit.

 

Tento rok se v mém životě stalo hodně věcí, které ovlivnily můj život. Ale na to, že mi zemřeli oba psi, asi nikdy nezapomenu, a byl to ze všech zážitků ten nejsilnější.

 

Domov, ve kterém jste zvyklá na každodenní přicupitání psích tlapiček, bez nich najednou osiří. Deset let vám během pár měsíců z mysli nevymizí.

 

Někdo by řekl, byl to jen pes. Ne, byli to dva psi a dali mi víc než mnozí lidé.

 

Každý víkend jsem po této události přijížděla domů a pořád doufala, že mě přivítají, skočí ke mně a budou chtít drbat. Čekala jsem, ale marně.

 

Chlupatý tvoreček mi scházel, a proto jako nejkrásnější setkání v tomto roce musím označit zážitek, který se udál asi před měsícem, když jsem přijela domů. Přicupitala ke mně s ostychem malá černá koule a trošku nedůvěřivě si mě prohlížela. Po chvíli však našla všechnu odvahu a s radostí mě olízla.

 

Pro někoho je nezapomenutelné setkání s hercem, zpěvákem či významnou osobností. Pro mě tento rok zvítězilo setkání s novým chlupatým členem rodiny, který se jmenuje Sisi.

 

 

Reklama