Ahoj všem.

Já netuším, jestli mám trému, nebo co to mám, ale jsem hrozně nervózní, když se mám ptát cizích. Úplně mě děsí jet někam sama s přestupem, protože nemám žádnej orientační smysl, a vždycky nevím kudy, takže mi to vždycky ujíždí před nosem a já se nejsem schopná zeptat, kam mám jít.

Asi se na mě budete dívat divně, ale já si nemůžu pomoct. A vždycky se strašně zakoktám, když to zkusím, takže se to bojím už jenom zkusit. Zkoušela jsem se ptát různých lidí, protože mě napadlo, že třeba nedávám ptaní se na cestu chlapů, to mám ještě vyschlo v puse a bojím se, co budou chtít po mně.

Ale ono mám trému i když se ptám nějaké babičky, co je hodně stará. K tomu ještě tyhle nic nevědí a mně ten vlak zase ujel. Tak teď, když už mám řidičák (jeho udělání bylo taky hodně zajímavé, kvůli trémě), jezdím autem, i když je to strašně drahé.


Děkuji za příspěvek, je rozhodně zajímavý. Moc rád bych vám i nějak poradil, pomohl, určitě by vám pomohl nějaký psycholog (možná je to už opravdu sociální fóbie), jak se zbavit aspoň té nejhorší trémy. Tohle vás stojí spoustu času a peněz a určitě by stálo za pokus zkusit s tím něco udělat. Já si to ale nedokážu ani představit, klidně se zeptám kohokoli. O to víc je mi vás líto.

Reklama