Naše pravidelná čtenářka Lissey zareagovala na středeční výzvu, abyste nám psali, co se vám „honí hlavou“, co vás trápí. Svěřila se, že ve svém okolí potýká s nevěrou, a to své přítelkyně. Trápí jí to, protože s její rodinou tráví už dlouhé léta dovolené a podobně. Neprosí o radu, spíš má jen potřebu se svěřit. Děkujeme, že jste nám milá Lissey napsala!


Chytnu se hned prvního dnešního nadhozeného tématu. A to celkem nerada, protože mě to moc trápí. Zjistila jsem, že se ne manžel mé nejlepší, vlastně jediné skutečné přítelkyně, ale ona sama se schází s jiným mužem.

Je to pro mě i mého manžela velké trápení a dilema. Známe se obě rodiny už dlouhá léta. Odchovali společně děti od školky po vysokou školu, prožili nejednu společnou dovolenou a překonali mnohá dramatická období. Proto se na kamarádku zlobím… a nezlobím. Hrozně moc bych jí přála, aby si od života vzala všechny možné krásné a příjemné prožitky jaké jsou jen možné a zároveň se zlobím, protože stejně jako ji mám ráda jejího manžela, který má, jako každý z nás, své mouchy, ale je to skvělý partner, táta, kamarád. Spolehlivý, zodpovědný, prostě fajn.

 Že bych mu to na manželku prozradila, nepřipadá v úvahu, že bych jí kárala a kázala, to také ne, protože se mi svěřila jako své spolehlivé přítelkyni, čehož si na jednu stranu vážím, ale raději bych to snad ani nevěděla. Řekla jsem jí, že hloupě riskuje, ale na argument, že si prostě nemůže pomoci, že hlava ví, co by měla dělat, ale zbytek těla ne, na to se nedá nic moc říci. Tak čekám, kdy dojde na katastrofu. Kdy to praskne. Čekám, že třeba mohu být obviněna jako spolupachatelka a spiklenec. Já vím, že toto je problém starý jako lidstvo samo. Jsem daleka toho, někoho soudit, protože každý máme svou kupičku másla na hlavě, ale moc mě to na ni a za ni mrzí. Ale ona tvrdí, že jí to všechno s tím druhým za trochu toho riskování stojí. Tak nám všem držím palce, aby to všechno dopadlo s co nejmenšími ztrátami pro nás všechny.

Lissey

Pozn. red.: Text neprošel redakční korekturou

Reklama