Bulvár

Trapasy, to je moje

 

Jestli si o sobě myslíte, že jste nemožná, že se pohybujete jako slon v porcelánu a čím více se snažíte udělat dojem, tím více to po…, tak jste na správném místě.
Já mám na trapasy přímo patent a snad zákonitě je k sobě přitahuji magnetem své nesmělosti, stydlivosti a zranitelnosti.
Koupila jsem si nové boty. Na poměrně vysokém, leč stabilním podpatku. Konečně mi to všechno náramně ladí. Ty nové boty, kabát, šála, kabela. Sebevědomě si to vykračuji po ulici, kontroluji v odrazu výlohy, jestli se nehrbím, taaaak, ještě trochu zvednout bradu, a v tom mi nějaký zlomyslný trpaslík podkopne levý stabilní podpatek. A já ne abych se skácela rovnou na místě a zkrátila své utrpení na dobu nezbytně nutnou, ale nějaká podivná síla mnou lomcuje po celém chodníku, ruce zoufale kormidlují ve snaze udržet rovnováhu, obsah samozřejmě otevřené kabely lítá na všechny strany a já se po dlouhém nerovném boji se zemskou přitažlivostí rozplácnu na zablácenou dlažbu. Důstojnost, elegance a sebevědomí jsou víte kde. V takových situacích se začínám smát, i když se mi chce brečet.

Dostala jsem dva volňásky do Státní opery. Pozvala jsem kamarádku, sdílená radost –dvojitá radost, ale až na místě jsme zjistily, že máme místa několik řad od sebe. Bylo tak pět minut před začátkem a nezdálo se vyprodáno, tak jsem se co nejzdvořileji otázala paní uvaděčky, zda bychom nemohly chvilku počkat a sednout si vedle sebe. Zpražila mě přísným rezolutním ne a někam odkvačila - to jsem si myslela. Přitočila jsem se ke kamarádce a možná víc nahlas, než bylo nutné, jsem nasupeně procedila: „Teď si sedneme na svý místa a po pauze něco najdem, ať ta baba neprudí.“ A najednou jsem ucítila v zátylku něčí pohled. Hádejte čí.
Myslela jsem, že se na místě propadnu, takový trapas hodný puberťačky. Tady se nešlo ani smát, jen vykoktat nejapnou omluvu a co nejrychleji se vypařit z místa hanby.

A do třetice, abych se v tom neplácala sama, trapas mého známého.
Měl autem namířeno do Německa. Nablýskané fáro, nejlepší ohoz, naleštěné boty. Chtěl udělat dojem. Nutno dodat, že to bylo v zimě. Nasedl do auta a netušil, že si vzal něco z pražského chodníku s sebou. Jak začal topit, došlo mu co. S otevřeným okénkem zajel k nejbližší pumpě odstranit škody, ale ještě než stačil vystoupit, přitočila se k okénku děva: „Chceš sex?“ Odér za něj zvládl odpověď.
Z bot se to dalo odstranit poměrně snadno, ale něco přece jenom uvízlo v koberečku. Tak rychlou celní kontrolu prý už dlouho nezažil.

A co vy, milé ženy-in?

Zažila jste nějaký trapas?
Nebo jste byla jeho svědkem?
Kdy jste se styděla sama za sebe?
A kdy za někoho jiného?
Umíte z trapasu vybruslit?
Červenáte se, smějete se, mizíte?
Umíte si udělat legraci sama ze sebe?

Napište nám o tom a získejte Bioaktivní Laktoflóru

   
23.11.2006 - Společnost - autor: Dana Svobodová

Komentáře:

  1. avatar
    [32] Motiva [*]

    jeden poměrně roztomilý trapas se mi stal, když byl syn malý a jeli jsme se podívat na tatínka, který prodával na vánočních trzích na Výstaviště v Holešovicích. Bydleli jsme tehdy v Podolí a jeli tramvají 17, takže celkem dlouhá cesta. Pro mě nekonečná, protože se syn při spatření téměř každého pána, který jen vzdáleně připomínal tatínka, pěkně hlasitě zeptal:"Maminko, je tohle můj tatínek?" po několika dotazech jsme byli středem zábavy pro celou tramvaj.Bylo to před dvaceti lety, matky samoživitelky byly ještě vzácné a já bych se nejradši zahrabala pod zem.

    superkarma: 0 25.11.2006, 19:24:52
  2. [31] jahodova [*]

    Hlavu vzrůru, všem se nám stávají trapasy, ale jde o to, že to málokdo přizná. My jsme si v práci z nich antistresovou léčbu... Pochlubíme se svými zážitky už bez červenání a všichni se jim společně dosytosti zasmějeme!!! Bez nich by už byl můj život nudný

    superkarma: 0 24.11.2006, 08:33:41
  3. avatar
    [29] Evikus [*]

    ještě že teď existují tampony

    superkarma: 0 23.11.2006, 19:26:02
  4. avatar
    [28] Evikus [*]

    Tak to já když jsem byla mladší tak jsem měla dost silnou menstruaci a používala jsem příšerný vložky (Lidie nebo tak něco) a jednou takhle přijdu domů v šatech a projdu kolem mamky a ona - něco máš na zadku......no jo no, šla jsem po městě a na zadku měla krev...dost nechutný...nechápu že jsem o tom nevěděla...

    superkarma: 0 23.11.2006, 19:25:30
  5. avatar
    [27] Florencie [*]

    Toyen:

    superkarma: 0 23.11.2006, 16:34:48
  6. avatar
    [26] Asdareel [*]

    jull (24): Ale to přece není žádný trapas...

    superkarma: 0 23.11.2006, 14:47:57
  7. avatar
    [25] Asdareel [*]

    Trapasy beru s velkým nadhledem, nějaké omyly, přehmaty, pády jako trapasy vůbec neberu. Stud považuji za zcela neproduktivní emoci. I když... když třeba v televizi vidím, jak někteří fanoušci po prohraném hokejovém utkání na Staromáku slzí, mám pocit jisté... nepatřičnosti. Nebo když se někdo chová nemožně třeba v restauraci apod...

    superkarma: 0 23.11.2006, 14:46:58
  8. avatar
    [24] jull [*]

    Xáňa:

    U mně těch trapasů bylo docela dost, asi je nějak přitahuju.
    Když jsem chodila na základku na první stupeň, tak jsem zažila docela dobrý trapas. Díky němu si dodnes kontroluji výšku sukně. Šla jsem ze školy, za mnou má třídní, samozřejmě spoustu dětí co šli domů ... Úča mě pořád doháněla, já přidávala do kroku, pak na mě začala volat,no a já proč na mě pořád volá. Když už jsem přešla skoro celé město, tak mě dohonila a já pak zjistila, že jdu celou dobu se zvedlou sukní! Tenkrát se nosily na zádech velké kožené aktovky.Sukně se mi tam připletla a já jak šla, tak se sukně zvedala a zvedala... asi nikdy nezapomenu.

    superkarma: 0 23.11.2006, 14:43:23
  9. avatar
    [22] lušinka [*]

    sanvean: Málem mně zaskočilo, když jsem si přečetla Váš příspěvek. Dobrá sranda.

    superkarma: 0 23.11.2006, 13:13:57
  10. avatar
    [21] Kelly [*]

    Toyen: to mi ještě připomnělo ... včera jsme v obchodě sháněli krabici, do kterého jsme chtěli dát nákup. Nikde nic a já uviděla na zemi jednu od Metaxy, v které byly 3 rumy, která neměla žádného majitele. Už jsem se k ní hnala, že ty rumy dám zpět do regálu a krabici si vezmu, když v tom mě manžel zadržel, že to někoho je a ať nedělám trapas. No, majitel stál u jiného regálu . Škoda, kdybych byla rychlá, "akční" , možná bych mu tu krabici uzmula .

    ... k mamince. Chytrý omyl pochopí, hloupý ne - ale u těch je to jedno. A kdyby to udělala mně, vůbec by mi to nevadilo, že to prožene kasou. Já bych si to na druhé straně zase vzala zpět

    superkarma: 0 23.11.2006, 13:10:57
  11. avatar
    [19] Kelly [*]

    Zrovna včera, klasika ... cpala jsem v obchodě zboží do vozíku, který mi nepatřil. Manžel to urovnal řečmi tak, že ze mne skoro udělal nesvéprávnou

    superkarma: 0 23.11.2006, 12:33:55
  12. avatar
    [16] sanvean [*]

    elvíra: tak to je síla Já se zas jako malá hádala s tátou v autobusu, že to vedle mě není babička, ale dědeček, protože má fousy :)

    superkarma: 0 23.11.2006, 12:23:01
  13. avatar
    [15] sanvean [*]

    neměla jsem dioptrické brýle a jak jsem špatně viděla, narazila jsem u Bati do zrcadla a řekla "Pardon"

    superkarma: 0 23.11.2006, 12:17:17
  14. [11] Melesia [*]

    já jsem si to jednou štrádovala po náměstí a zastavila mě jedna pani a povídá: "slečno, máte na zadku díru". Bylo to před koncem školního roku, takže jsem šla bez svetru a celou cestu do školy jsem se modlila, ať ta díra není vidět. V jídelně pracovala teta, tak jsem za ní zaběhla, že si to zašiju. Holky, ale tu díru musel vidět snad každý

    superkarma: 0 23.11.2006, 08:50:11
  15. avatar
    [10] korytar [*]

    příležitosti

    superkarma: 0 23.11.2006, 08:49:39
  16. avatar
    [9] korytar [*]

    Tak já tady jeden trapásek napíšu. Byla jsem v práci a hrozně mě bolelo břicho, cítila jsem, že jsem nafouklá jak balón.No a jelikož sedím v práci v kanceláři sama, tak jsem si řekla, že si rozepnu kalhoty a pásek. Tak si sedím, uléva jak hrom. V tom někdo klepe...říkala jsem si, že sedím a že to nepůjde vidět a navíc už bych se stejně nestihla zapnout.No bylo 17. srpna a bylo Petry, což je mé jméno a co myslíte kdo byl za dveřma? Samozřejmě všichni z práce. (je nás tady asi 12)a přišli mi popřát k svátku. Takže to, abych se postavila bylo nutné...co zbýva než dělat, jako že nic a při každé pžiložitosti sepnout ruce a dávat si je před klín No prostě paráda. Někomu to možná trapné nepříjde, ale já rudnu ještě teď když si na to vzpomenu

    superkarma: 0 23.11.2006, 08:47:33
  17. avatar
    [8] Beruška1 [*]

    Jo, někdy mám pocit, že mám na trapasy magnet, a to hlavně při velmi důležitých situacích.

    superkarma: 0 23.11.2006, 08:29:37
  18. avatar
    [7] arjev [*]

    Dana:trapas známého

    superkarma: 0 23.11.2006, 08:17:01
  19. avatar
    [6] AnoliV [*]

    já taky furt někde padám ... a vždycky chytnu záchvat smíchu a to když jde člověk sám tak potom opravdu vypadá jak blázen ...

    superkarma: 0 23.11.2006, 08:02:06
  20. avatar
    [5] korytar [*]

    Asi jako každý.
    Taky.
    To už si nějak nepamatuji.
    Nemám potřebu stydět se za jiné.
    Snažím se
    Určitě červenám.
    Jasně.

    superkarma: 0 23.11.2006, 07:56:38
  21. avatar
    [4] Hysteria [*]

    Teď vidím,že ani lehké holky nejdou s každým!

    superkarma: 0 23.11.2006, 07:53:27
  22. avatar
    [2] Canadian [*]

    No jejda!
    Taky uz jsem se pripletla...
    Trapasy beru s humorem a veci, za nez bych se musela opravdu stydet, neprovadim
    Viz vyse.
    To uz nezkousim - vetsinou se jen prileje olej do ohne
    Viz vyse.
    Jisteze.

    superkarma: 0 23.11.2006, 01:56:47
  23. [1] 1Mona [*]

    Já bych to shrnula:ožralá u Batě, burani v Opeře a manažer s hovnem na botě!BOMBAAA!!!!(je to jen velká nadsázka, prosím, berte to tak! )

    superkarma: 0 23.11.2006, 00:15:35

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme