Kdo z nás zná a skutečně ví, kde lidstvo přišlo ke každoročním oslavám zvaným Velikonoce? Většinou víme a z dětství si pamatujeme vajíčka, zajíčka a utíkání před kluky s pomlázkami. Pojďme se dnes dozvědet trochu více...

Proč se tedy každé jaro malujeme s vejci a pečeme beránky a mazance?

Původně šlo o pohanské vítání jara, později o židovský svátek Pesah, který symbolizoval odchod Židů z Egypta. Dnes jde o svátek křesťanský, který by měl sloužit k rozjímání a úvahám o ukřižování Ježíše Krista.
Dnešní Velikonoce také pramálo připomínají ty svátky, které každý prožíval v pokoře a rozjímání. Mezi zvyky, které se zachovaly, patří hlavně pomlázka a barvení vajíček.

Proč zrovna vajíčka?
Když Ježíš se sv. Petrem chodili po světě, přišli jednoho dne do statku a poprosili hospodyni o kousek chleba. Ta však neměla ani skývu. Vtom uslyšela kdákání slepice, seběhla do kurníku a našla vejce. Upekla ho v teplém popelu a nakrmila jím pocestné. Když odešli, chtěla smést ze stolu koštětem skořápky. Jaké bylo překvapení, když uviděla, že se proměnily ve zlato. Selka potom každého pocestného častovala vejci, ale žádná skořápka se ve zlato již neproměnila. Časem začala vejce rozdávat na výroční den návštěvy oněch obou pocestných.

Každý rok v jiný čas
Velikonoce se ten který rok vypočtou takto: V kalendáři se vyhledá, kdy je měsíc v úplňku poprvé po prvním jarním dnu (vždy 21. březen). Velikonoční neděle je potom ten rok první neděli po takto vypočteném prvním jarním úplňku. Tato neděle tedy může být nejdříve 22. března. Nejpozději mohou být Velikonoce 25. dubna. Pokud by jejich datum vyšlo později, posunou se o týden dopředu. Pokud by v letech 1997 až 2016 vyšly Velikonoce dvakrát na 25. dubna, pak se ty druhé posunou také o týden dopředu. Totéž se bude opakovat v letech 2017-2036 atd.

Koleda
Koledovat se chodí v pondělí (platí od půlnoci do půlnoci).
Chodí spíše odrostlejší kluci, popř. již dospělí mladí muži, v žádném případě dívky.
Na koledu se chodí pouze k těm lidem, se kterými se známe (sousedi, kmotři, příbuzní).
Přijde-li mládenec s pomlázkou k dívce domů, mohou si to sousedi vykládat i tak, že o ni stojí.
Chlapec však může kteroukoli dívku po celý den "prohnat" náhodně na ulici.
Výslužka v podobě vajíčka je symbolická a dobrovolná a koledníkům o ni v první řadě nejde.

Polévání
Stejně jako při koledě, v pondělí mají mládenci právo polít vyhlédnutou dívčí oběť vodou. Vodu si nosí ve vědrech a může jí tedy být i větší množství. Faktem je, že dříve nevadilo, způsobil-li mladík v domě malou potopu. Stejnou mincí může dívka chlapci vše oplatit opět v úterý. Někde se nepolévá vodou, ale voňavkou. Používá se jí často takové množství, že je z oběti ještě dlouho cítit.

Vynášení Morény
Moréna (správně Morana) je ve slovanské mytologii bohyně zimy, smrti a noci. Odchod zimy se slaví na Smrtnou neděli vynášením Morény (smrtky) a jejím zapálením a utopením. Průvod recituje říkanky, nebo zpívá různé popěvky.

Proč nosí nadílku právě zajíček
Z hlediska církevního má zajíček svoje opodstatnění: vždycky se objevoval jako „stvoření maličké na zemi a moudřejší nad mudrce“. Bral na sebe podobu bílého zajíce u nohou Panny Marie jako symbol vítězství čistoty nad tělesným pokušením.
V Německu bývalo zvykem péct chléb ve tvaru zajíce s otvorem, do kterého se vložilo obarvené vejce. Tak vznikla představa, že obarvená
vajíčka nosí zajíci.
Ovšem daleko věrohodnější je vysvětlení, které se uvádí hlavně v současné době.
V mnohých rodinách se naděluje na zahradě anebo v přírodě. Zřejmě se v dobách minulých často vyplašili při hledání nadílky právě zajíci, kteří si na zahrádkách pochutnávali na zeleninových záhonech. Byli tedy dobrou zástěrkou pro dospělé, kteří tak právě zajíčkům udělili post dárců sladkostí pro děti...

A dětem se ta představa zamlouvá dodnes.

Jak oslavy Velikonoc probíhají u vás?
Napište nám, zda děláte hnízdečka na zahradě, nebo má vaše velikonoční nadílka úplně jinou tvář... Dáte tak třeba tip někomu z nás...

Veselé Velikonoce!

redakce@zena-in.cz

Reklama