Není krásnějších chvil, než když se dva milují a zjistí, že čekají tolik vytoužené dítě. Jenže jak to tak bývá, život je nevyzpytatelný. Své o tom ví i mladá nastávající maminka Alena, která místo aby si těhotenství užívala se vším všudy, bojí se, co bude dál.

Alena žije se svým partnerem přibližně pět let a jejich vztah charakterizuje jako téměř idylický. I po pěti letech prožívá, nebo alespoň prožívala Alena velkou zamilovanost, proto když se jednoho krásného dne stočila řeč obou partnerů na miminko, oba se ihned shodli, že už je čas. Když Alena po několika měsících snažení zjistila tu radostnou novinu, že se jim to povedlo, její přítel nadšení sdílel... ale za pár dní bylo najednou všechno jinak: „Byl to obrat o 180 stupňů a já to prostě nechápu! Souhlasil s dítětem stejně jako já, navíc bych si dítě udělala těžko sama, ale teď mi všechno dává za vinu a dítě nechce.“

pregnancy

„Když gynekolog potvrdil to, co jsem si myslela, byla jsem vážně šťastná a hned jsem příteli volala. Jeho nadšení bylo evidentní i po telefonu. Když přišel domů, přinesl puget růží a malé botičky. Bylo to nádherné! Prvních pár dní bylo dokonalých, hýčkal si mě, hladil mě po břiše. Jenže teď? Teď je to někdo jiný…“

Alena se samozřejmě se svým přítelem několikrát snažila promluvit, marně. „Vždy jen odsekl, řekl, že sice dítě chtěl, ale nevěděl, že to půjde tak rychle, že máme malý byt, na větší nejsou peníze atd. Prostě se neustále na něco vymlouvá. Jednou dokonce padlo i slovo potrat. To jsem nevydržela a s brekem odešla ke kamarádce. Když jsem se druhý den vrátila, byl sice milý, snažil se udobřit si mě, ale…“

Až ti bude v životě nejhůř, otoč se ke slunci a všechny stíny padnou za tebe.
John Lennon

Nyní je Alena ve čtvrtém měsíci, a místo aby se těšila na miminko, na svou novou roli matky, obává se, kdy její přítel sbalí kufry a nechá ji a dítě samotné. „Ptala jsem se ho, jestli se chce rozejít, co se děje, protože ta jeho nechuť k čemukoliv, co se týká těhotenství, je do očí bijící. Řekl mi, že se nic neděje, jen že jsme měli ještě počkat, ale že mě přece neopustí, že není idiot... Ale popravdě? Já si teď myslím pravý opak. Jsem momentálně v situaci, kdy jsem v permanentním stresu, co bude zítra, i když vím, že to miminku škodí.“ Alena je prý již smířená s tím, že jednou, a možná brzy, bude na dítě sama, ale i přesto se snaží partnerství udržet stůj co stůj. Třeba se její partner umoudří, třeba také ne, až čas ukáže, jaká bude jejich cesta životem. „Ať tak či onak, já to zvládnu! Sama už nikdy nebudu, budu totiž brzy máma, i když to bude nejspíš hodně těžké…“

Čtěte také:

Reklama