Myslela jsem, že dneska vůbec nenapíšu z obav, že mě stejně někdo bude mít za úchyla. Pak mi dodaly odvahu holky, co poslaly ukřižované kámoše, vysochané noční můry a podobně. Navíc se snažím žít podle hesla: Nedělej si hlavu s tím, co si o tobě myslí ostatní, ti mají plnou hlavu toho, co si o nich myslíš ty. Krásné, ne?

Nuže tedy, je toho víc, ale jedno do druhého zapadá. Bydlíme v domě s pětisetletou historií v centru města. Takže máme všude záviděníhodné vysoké stropy. Aby nás svou bělostí neděsily, zakryli jsme je stropními kazetami v barvě ovocného dřeva. Uprostřed visí křišťálový lustr. Oba si libujeme ve starožitnostech a nadšeně jsme přijali do azylu z pozůstalosti šicí stroj s uměleckým kováním nebo vyřezávanou truhlu. Z obýváku do ložnice nevedou dveře ale zhruba metr a půl široký a dva a půl metru vysoký klenutý vchod. Nezakrývají ho dveře ale volně splývající voál na každé straně nařasený a stažený stuhou. Takřka celý prostor naší miniložničky za závěsem vyplňuje černá kovaná postel, před kterou leží jako hlídací pes kožešina. Když si k tomu připočítáte mou vášeň pro korzety, tak by se slabší povahy se mnou do té ložnice i bály:)))

Manžel se naštěstí nebojí, i přes šněrovačky, kostice a brutálně vysoké podpatky uznal, že jsem vcelku přítulné stvoření a nekoušu.

Krásně bizarní den

ToraToraTora

Kdy se můžu stavit na návštěvu? :-)

jaké podivnosti ukrýváte doma vy? Pište na adresu

redakce@zena-in.cz

Reklama