Tora Tora Tora vyjádřila svůj postoj nejen k autorce Boženě Němcové, ale i k tolik diskutované Babičce.  

Božena Němcová pro mne nebyla nikdy feministkou. Byla to žena, která následovala svého muže, kam šel a kam ho doba zanesla. S nepřízní osudu, tragickými ranami života a jeho vlastní tíhou se vyrovnávala, jak uměla. Psala. Vnímala život do široka otevřenýma očima a překládala ho v slova a řádky. Stejně tak zaznamenávala své útěky před dotěrnou realitou. K přemoudré babičce do krajin svého dětství. Nepátrám po spisovatelčině vztahu ke kněžně Zaháňské ani po hmatatelné podstatě té slavné babičky. Je to totiž jedno. Pro mne je důležitý důvod proč psala. Nevidím ji jako hrdou vlastenku s trnovou korunou nad rakví K.H. Borovského. Vidím ji jako ženu. Zranitelnou a zraňovanou.

Četla jsem Divou Báru a další povídky. Babičku nikdy. Nesla pro mne stigma povinné četby. Nic mi neříkalo skotačení Barunky Panklové kolem sukní babičky, která měla vždycky po ruce tu správnou odpověď. Myslím, že nebylo fér chtít po dítěti, aby pochopilo, proč si své dětství zidealizovala. A to je pro mne klíč k téhle próze. Dnes už vím, jak důležitá jsou vrátka do vybájeného světa. Že krásné ohlédnutí byť přibarvené nám dává odvahu hledět vpřed.

Trochu mi vůči ní přijde nefér, že se dětem servíruje právě Babička. Myslím, že by kantoři měli dát větší volnost výběru mladým čtenářům, po kterém díle sáhnou. Možná by si k ní našlo cestu víc z nich.

Já jsem jí objevila díky povídkám. Bylo to pro mne tak příjemné setkání, že jsem v povinné četbě ještě mnohokrát sáhla mimo hlavní proud. Díky tomu jsem objevila mnoho velmi čtivých děl jinak velmi těžko přelouskatelných autorů. Láska ke knihám mi zůstala. Stejně jako ty úžasné okamžiky, které prožijete, když  zkrátka k nějakému dílu či autorovi dospějete nebo svou cestou dojdete.

Vzhledem k tomu, že ve školách se ještě pořád čtou Děti z Bullerbynu a Honzíkova cesta, věřím, že Babička na sebe nenechá dlouho čekat. Nu což, však život není o tom, do čeho nás donutili, ale jak jsme se od toho dokázali odrazit. A protože v povinné četbě bývali tehdy i Lovci mamutů, nechci na tenhle institut moc hubatit :)
TTT

Pozn. red: Text nebyl redakčně upraven

______________

Hezky jsi to napsala. Už to tady podobně zaznělo i od Helenky. Ano, Babička není příliš vhodná kniha pro malé děti.
Děkuji za pěkný příspěvek k tématu i za tvoji lásku ke knihám.
Pěkný víkend
Saša

Téma dnešního dne 20 ledna: Božena Němcová

  • Máte rády tuto spisovatelku?
  • Ztotožňujete se s jejími názory?
    (rovnoprávnost žen a mužů, stejný podíl na výchově dětí, svoboda myšlení, možnost volby ad.)
  • Četly jste v dětství její knihy?
  • Líbí se vám kniha Babička?
  • A co její nesmrtelné pohádky?
  • Myslíte, že dnešní děti čtou knihy Boženy Němcové?
  • Zastáváte názor, že Božena Němcová byla průkopnicí feminismu?
  • Myslíte, že by byla tato spisovatelka v dnešní době úspěšnou političkou?
  • Líbí se vám filmy natočené na základě jejích předloh?

Vše o spisovatelce Boženě Němcové a i o vašem vztahu k její literatuře pište na redakční e.mail: redakce@zena-in.cz

Jedna z pisatelek ode mě obdrží takový malinko zvláštní dárek – samozřejmě knižní ))
A to knihu autora E. A. Longena: Můj přítel Jaroslav Hašek

hasek

A u druhé si přihřeju polívčičku. Posílám knihu, která mi vyšla před necelým rokem. Je o zpěvačce Zorce Kohoutové a jejím tragickém dětství nebo třeba i vzpomínkách na Jana Wericha, Natašu Gollovou, Karla Valdaufa ad. Nevybouřené mládí Zorky Kohoutové.

zorka

Tak pište - pište a přidejte se společně se mnou do „klubu spisovatelek“ :)

Reklama