Kinopříspěvek poslala i naše „milá“ Tora a já ji za něj „mile“ děkuji, protože mě „mile“ překvapila. Tak, třikrát a dost... a jdeme číst, nebo spíše jdeme do letního kina, pobít komáry!

Sašo, Vaše úvodní slovo k tématu mne zaujalo. Já jsem nikdy nebyla pozvána do kina za účelem nesmělých dotyků, letmých polibků ani za daleko prozaičtějším pubertálním muckáním. Na férovku tam vždy zajdu kůli filmům.

V našem městě byla kdysi tři kina. Zůstalo jen jedno a to se změnilo v artkino. Kolikrát je tak umělecké, že tam radši ani nejdu. Zato zde vyrostlo multikino, kde si za multicenu můžete objednat multipopcorn s multikolou jak za velkou louží a ve tmě pak nadávat, že se vám rozsypalo jídlo´v ceně nákupu na víkend.
Nicméně zajdu tam. Nejraději sama. Se špunty na uších s manželem a s prázdnou peněženkou s dětmi.
Jsou filmy, které si klidně nechám ujít. Pak ty, které si vyčíhám na DVD a pak snímky jež mi zkrátka nesmí uniknout. Poslední dobou je jich méně. Nehrotím zda jsou z české či zahraniční produkce. Když ho chci vidět, neznám překážek. Většinou mne čich nezklame.

Zcela samostatnou kapitolou je pak letní kino. U nás ho vtipálci postavili hned u řeky, takže pokud začnete u filmu slzet, není to dojetím, ale z výparů repelentu. Bo bez něho to zkrátka nejde. Minule mi jeden zvlášť nenasytný komár udělal během filmu z víčka jelito, takže jsem druhou půlku viděla jen na jedno oko.

Ale mám krásné vzpomínky jak nás táta vzal u babičky o prázdninách jako malé cácory do letního kina. Promítali zrovna s Patrickem Swayze a Demi Moore snímek Duch. Úžasný zážitek. Hlavně ta cesta teplou letní nocí městem domů. Jo jo, to se s repelentním deliriem vůbec nedá srovnat.
Máme to, Sašo, podobně. Miluji atmosféru kina, romantiku přítmí sálu a především zážitky a emoce z filmů. A to 3D si můžou strčit někam...
TTT

Pozn. red.:Text nebyl redakčně upraven

_________

„Milá“ Toro, děkuji za krásný příspěvek. U mě to bylo s tím kinem jako na houpačce. Napřed jsem do něj chodila kvůli filmům, tedy přesněji řečeno kvůli nedělním pohádkám, pak kvůli tomu rande (to byla taky pohádka.:)), a teď jsem se zase vrátila zpátky k filmům.

P. S.: Duch je krásný film, originální námět, ale nikdy jsem ten konec přes slzy neviděla. :(

Hezký sluníčkový den a někdy naviděnou - v kině!

Saša

Kino je tématem dnešního vydání, dne 14. července

  • Kdy jste naposled byla v kině?
  • Jaké máte ráda filmy?
  • Který je váš nejoblíbenější?
  • Když chcete nějaký film opravdu vidět, jdete na něj do kina, počkáte, až vyjde na DVD, nebo se na něj podíváte prostřednictvím internetu?
  • Máte ve vašem bydlišti kino?
  • A co letní kino?
  • Zdají se vám dnešní ceny vstupenek přehnané?
  • Upřednostňujete velká multikina nebo malá klubová kina?
  • Myslíte, že úroveň natočených filmů v současnosti upadá?
  • Pokud by to šlo, na jaký film byste nás pozvala Vy osobně do kina? (jakýkoliv)
  • Odešla jste někdy z kina?
  • Pláčete v kině?

Pište o čemkoliv, co se týká tohoto krásného filmového tématu. Pište o svých zážitcích ze sedadel kin, ale i o prožitcích z filmového plátna. Můžete poslat i odkazy na YouTube, můžete cokoliv. Jako ve filmu…

Na vaše příspěvky se moc těším.

Pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Nejlepší příspěvek odměním – jak jinak – filmem.  Bohužel, nepozvu Vás do kina (i když, kdo ví)), ale zatím posílám jen DVD: film režiséra Jiřího Menzela: Skřivánci na niti a k tomu na odlehčení Popelku

popelka

 

Reklama