Neskutečné! Žena řidička, která si dokáže za přítomnosti brblajícího manžela poradit i s výměnou kola. Tak to dokáže jedině Tora :)

Jaká jsem řidička?
Aktivní.  Mám za sebou víkend, který mne jako řidičku proveřil celkem důkladně.
Celkem na honem jsme se v pátek  po obědě rozhodli, že strávíme noc v Praze. Rozjívené děti z této informace brnkaly statečně na naše nervy a snad poprvé jsem byla ráda za betonové úseky naší dálnice. To, co jindy znemožňuje poslech rádia či jen vzájemnou komunikaci s manželem, přehlušilo celkem zdárně hádku, kdo je větší pako na zadním sedadle.
Dojeli jsme večer, když už všechna auta byla zaparkovaná a některá i tak, že jiní nemohli vyjet. „To je v klidu, máme takový zvyk, že zablokují ty, o kterých vědí, že ráno nepojedou nebo nechají za sklem telefonní číslo, „ ujistil mne skorošvagr.
OK, píchla jsem to na poslední místo, které sice rozměry neodpovídalo ropzměrům našeho vozu, ale po ujištění manžela:“ To dáš,“ jsem to dala.
Ráno jsme potřebovali brzy vypadnout, protože nás čekala cesta z Prahy na Jižní Moravu. Jenže tam, kde jsem si myslela, že už se parkovat nedá, se parkovat ještě dalo. Přesvědčila mne o tom stříbrná oktávka, která nám takřka dokonale zatarasila jedinou únikovou cestu. „To dám,“ hrnul se manžel za volant.
Jeho parkovací manévr vypadal, jakoby se snažil vyprostit ježka z klece. Do chvíle než si popojel odvážně dopředu....kolem stál na navařené traverze coby nájezdu pro kočárky na schodiště k domu....a vytočil kola.
Ozval se zvuk, jak když prokopnete sprej na vlasy. Zůstala jsem koukat a něco zamumlala pod vousy. Stáhnul okýnko.“Co? že jsme dojeli?“
„Ne, že jsme v p****i,“ odvětila jsem. Nehodlal se vzdát a tak i na povadlé pneumatice dokončil manévr. Když konečně vyjel, kolo sedělo bez známek života už ráfkem na zemi.
Poslala jsem děti nahoru na čaj, protože venku bylo asi dva stupně pod mou provozní teplotou. Vyházela jsem z kufru věci, abych se dostala k heveru a rezervě. Začala jsem povolovat šrouby na kole. A nic....
„Asi je to zarezlý.“
„Není, nedávno měnili kola, to by nestihlo.“
„Ne, je to zarezlý jako prase.“
„Nesmysl, nerozumíš tomu, říkáš blbosti, třeba to povoluješ na jinou stranu.“
„Na jinou stranu? Ty jsi ještě nesnídal, viď? podívej, stojím na tom klíči celou vahou a ani se to nehne a jak jsi mne nezapomněl nedávno upozornit nejsem žádné tintítko. Je to zarezlý. Jdu pro olej.“
„Není, olej je blbost...“
Neslyšela jsem konec věty, šla jsem pro olej. Naštěstí sestra měla silikonový.
Zatím seděl v autě.“Co budeme dělat?“
To už mě štval, že jediné, co za půl hodiny mého skákání na klíči a dvě cigarety vymyslel byla otázka, co budeme dělat. „No asi si platíš pojištění a asistenční službu, tak ty pacholky trochu v sobotu ráno prožeň.“
„No vidíš.“
Zatím jsem venku zkusila olejem promáznout matky a čekat, že je mé modlitby a olej oměkčí.
 Takhle slastný výkřik pejskaři to ráno na sídlišti neslyšeli, jako když povolila první matka. No orgasmus hadr, ale zasloužila jsem si to. Když jsem oddělávala třetí, volal technik.
„Hele, už je prej kousek, ptá se na cestu.“
„Řekni mu, ať nejezdí, už to jde.“
„Ne, nech to, ať nejede nadarmo.“
„Nejsem pako, tohle zvládnem.“
„Ne, nepřeju si to.“
„Zbývá poslední...“
Nakonec jsem ustoupila jeho ješitnosti, i když jsem měla sto chutí hodit po něm tím klíčem. Ale kdyby ten klouček ze servisu viděl, že u nás rezervu vyměňuje manželka, asi by ho to mého muže bolelo víc.
Vyjeli jsem kolem půl desáté šnekózně směr Hradec. Podařilo se mi probudit  chlapce v pneuservisu, takže rezerva byla zase v kufru během chvilky.
Doma jsem prohodila tašky a vyrazili jsme směr Ústí nad Orlicí služebně, pak směr Brno a Tišnov konečně za odpočinkem.
V neděli odpoledne jsem měla za sebou zhruba 600km, osvěžené praktické zkušenosti z údržby vozidla, jízdu na sněhu a v mlze skrz Vysočinu, v namrzající mlze na ústeckoorlicku, hladová a naštvaná na brněnsku a z přeplněným močovým měchýřem na pardubicku. Bez nehody a s kytičkou.
Já Vám nevím, ale já se sebou jezdím ráda:)
TTT

Pozn.red. : Text nebyl redakčně upraven

____________

Ty bláho, tak to bych nedala. Jsi fakt dobrá ! Děkuji za super řidičský příspěvek a myslím, že nejsi jediná, která se sebou jezdí ráda :)
Mnoho kilometrů bez nehod a bez prasklých pneumatik
Saša

 

Téma dnešního dne zní: Jaká jste řidička?

  • Od kolika let vlastníte řidičský průkaz?
  • Myslíte si, že jste dobrá řidička?
  • Jste sváteční řidička?
  • Kdy nejčastěji vytahujete auto?(nákupy, výlety, cesta do práce)
  • Máte nějaký rekordní úsek, který jste ujela?
  • Jste zodpovědná řidička?
  • Jste lepší než váš partner?
  • Dokážete si opravit základní technické věci na automobilu?
  • Zažila jste nějaký automobilový trapas?
  • Dokázala byste navléct zimní řetězy?
  • Je pro vás jízda v zimě horší než v létě?
  • Poznáte, když se s autem něco děje?
  • Má vaše autíčko i jméno?
  • Máte v autě nějakého svého maskota?
  • Jak si krátíte dlouhou cestu? Zpíváte si v autě?
  • Havarovala jste někdy?
  • Řídíte ráda? A proč?

Pojďme to chlapům nandat. Těším se na vaše automobilové příspěvky a komentáře.

Pište na redakční e.mail: redakce@zena-in.cz

Nejlepší řidičku odměním kosmetikou od firmy AVON (může se nalíčit třeba při dlouhém stání v koloně :)

avon

Reklama