Komu pak patří toto něžné oslovení? To se dozvíte v závěru úžasného příspěvku, který poslala Tora. Jsem ráda, že i ona se vyjádřila k tomuto podzimnímu tématu. Chyběl by nám, viďte?

Drahý můj,
nechtěla jsem ti psát a jitřit rány, které každým rokem ožívají. Vím, vím, vysvětloval jsi mi to snad stokrát a já to pochopila. Přišel jsi vždy a zase odešel. Jako cizinec. Chladný a s nezájmem...ani jsi se neotočil, jak jsi měl naspěch. Bez ohledu na mne, mé city a mé děti.Prostě jsi šel pokaždé za hlasem svého srdce, ale můj jsi neslyšel. Nebo nechtěl slyšet? Přitom já Tobě naslouchám tak ráda. Máš pro mne stovky zvuků. Jsi mi tisícem vůní, nejkrásnějším spektrem barev a požitkem z doteků. Jitříš mé smysly tak, jak to neumí nikdo jiný. Každé ráno stojím u okna. V rukou hrnek kávy a s nadějí vyhlížím jediný náznak, znamení, že už jsi na blízku. A stejně pak vždycky odejdeš jako by tě to tu netěšilo. Jakoby tě něco vyhánělo...neudrželo v klidu. Přijdeš a jsi tak krásný, báječný, hýčkáš mne. Však každým dnem cítím větší a větší chlad. Víš to a trápíš mne. Když už myslím, že víc toho utrpení už nesnesu, ukážeš na den či dva, slunce na své tváři. Jdu za ním naivně jak můra za smrtícím světlem žárovky. Ty mne však nezabiješ. Ne, jen srazíš k zemi, do bahna, chladu a tmy, abych k Tobě i v poslední chvíli, kdy mi ukazuješ záda, musela vzhlížet. Mizero.

Ale letos ne. City, které jsi trhal jak nitky jsou ve mě stále. Jen zocelené. Čekala jsem na Tebe příliš dlouho. Vím, že pro Tebe nejsem ničím. A je mi jasné, že to po tolika letech nezměním. Bez ohledu na vše krásné, co jsme spolu zažili, na intimitu těch zamračených dní, kdy nenávist živila vášeň...

Už se nedám. Ukazuješ mi svou milou stránku. Rozmazluješ mne, uplácíš dárky a pestrostí svých hrátek. Máš smůlu. Nejsem úplatná. Slzy došly. Stejně jako trpělivost. Užijem si a jdi. Jdi, nikdo Tě nedrží! Ostatně sama nezůstanu.

Jo, tušíš správně. A jsi li to ty, nebo ona...Vidíš, něco jsem od Tebe přeci pochytila.

Vlastně jsem Ti vděčná. Tvá rozmařilost mne k Tobě připoutala, ale zároveň naučila milovat i jiné.

Uvidím Tě vždycky ráda, můj drahý Podzime.

S láskou TTT

Pozn. red. Text nebyl redakčně upraven

____________

Kristinko, děkuji za toto krásné vyznání podzimu. Otevřu střešní okno od redakce a hlasitě to přečtu směrem k Petřínu :)

Pěkný podzimní víkend

Saša :)

Téma prvního podzimního dne 23. září: Máte ráda podzim?

  • Proč máte ráda podzim?
  • A nebo naopak, proč ho ráda nemáte?
  • Narodil se vám také někdo blízký na podzim?
  • Máte ráda „brouzdání“ v padaném listí?
  • Zažila jste někdy pouštění draků?
  • Co se vám při vyslovení slova „podzim“ vybaví jako první?
  • Špatná nálada nebo radost?
  • A těšíte se vůbec na podzim?

Dnes nastal!

Pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz a můžete přiložit i nějakou pěknou, barevnou, podzimní fotografii.

Na vaše příspěvky se moc těším, a abyste na té procházce nenastydly, nabízím vám i hezký dárek.

Sadu šesti hrníčků a pár voňavých čajíčků do nich. Vodu už si musíte obstarat sami. :)

hrnkyyy

Reklama