Svůj kámen nenosím na srdci, ve šrajtofli, v prstenu a nemám ho dokonce ani doma ve vitríně. Svůj kámen nosím na čele.

Kdysi jako malá jsem upadla a maminka mi odřené kolínko vydrhla pečlivě desinfekcí....tenkrát jsem určitě viděla světlo na konci tunelu.

Týden na to jsme blbli na nedostavěném nedalekém tenisovém kurtu. Černou škváru jsem po jednom vydařeném držkopádu měla uplně všude.

Maminka vytáhla vatu a desinfekci....hysterické záchvaty bych podle tehdejšího výkonu mohla vyučovat kdejakou celebritu.

Argumenty nechat si vytáhnout onen štěrk z čela byly opravdu pádné....zvlášť ten, že jako holčička bych mohla někdy litovat šutýrků viditělně v středu mého čela.

I maminka je jenom člověk, řekla, že se na to....nemusí koukat. Uklidila ajatin a víc jsme to neřešily.

Jak už se to stává, maminka měla pravdu. Škvára tam zůstala, při detailním pohledu je celkem dobře patrná.

Táhneme to spolu víc jak dvacet let a asi nám to ještě nějaký ten pátek vydrží.

Astrologové mají spoustu rad o křišťálech, avanturínech jaspisech a růženínech.

O škváře mlčí i Baudyš. Nezbývá mi než věřit, že škvára je kamenem můzy:)

Vaše Tora

Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven.


:-))) Dobře, Toro milá. „Škváru si do čela zadříti, velikého štěstí se dožíti,“ říká stará kronika (volný překlad z Hebrejštiny) :-))) Ty prostě nezklameš !! :-)) Míša


Dnešní téma je celé věnováno kamenům.

Nejen těm drahým, ale každému kamínku, protože on je vlastně drtivou většinou otcem toho šperku, který vsazen do stříbra, zlata…

Všechno o kamenech, jejich léčivých vlastnostech i magickém použití je předmětem dnešního tématu a námětem pro vaše e-maily.

Co chcete vědět o tom svém kamenném příteli i to, jak o kameny pečovat a jak je nabíjet o tom dnes můžete psát a ptát se na redakce@zena-in.cz.

Cenou pro vylosovaný příspěvek bude jak jinak než kniha o kamenech.

t

Reklama