„Neudržela se. Když mu rukou sáhla na poklopec, ucítila, že nahoře na stehně zavadila prstenem o punčochu...“

Mariana Slanská je pseudonym. A Tóny v trní je experimentální román. Pořádně macatý experimentální román – s více než tisícovkou stran je to děsivá cihla. A přičteme-li k tomu onu experimentálnost – dílko je psáno česky, slovensky a nářečím východoslovenských Romů – a skutečnost, že se jedná o autorčinu prvotinu, je jasné, že zrovna o bestseller nepůjde. Přesto jsou Tóny v trní zajímavým počinem. A když už se do nich začtete, budete se jen těžko odtrhávat... Já kvůli nim několikrát přejela v metru.

„Vždy príde deň, keď deti zjedia kľúč...“

Gita, Eva a Jana se setkaly v dětství a už tenkrát k sobě našly cestu. Po dvaceti letech se jejich životní cesty opět propletly – v době předrevoluční – společensky i v jejich životech. Psycholožka Eva, romská lékařka Gita a malířka Jana se setkávají ve chvíli, kdy dospěly k radikální potřebě změnit svůj život. Konflikt mezi realitou a sny, mezi racionalitou a emocemi, mezi rozumem a láskou graduje ve spletitém příběhu, plném napětí a zvláštní erotické atmosféry...

„Zní mé rodné jméno alespoň málinko řecky?“

I když se jedná o autorskou premiéru, je psána zkušenou a jistou rukou. Prostředí lékařské i romské je autorce důvěrně známé, a tak působí neuvěřitelně autenticky. Neustálé přechody mezi třemi jazyky umocňují atmosféru, ale i pro zkušeného čtenáře jsou poměrně náročné. A pokud už patříte ke generaci, která neumí slovensky, budete si muset vzít slovník. A s romským nářečím budete válčit tak jako tak. Pokud ho samozřejmě neovládáte...

„Dávam ti teda tu najlepšiu nôcku, jahôdka, a povedz za mňa mamičke pá...“

Máte-li ráda životní příběhy a syrovou skutečnost a nevadí-li vám poněkud náročnější čtení, jsou pro vás Tóny v trní tím pravým. A vydrží vám na několik dlouhých večerů...

Máte ráda experimentální romány? Četla jste nějaký? Nebo Vám podobná literatura „nesedne“? Umíte číst slovensky? Dáváte přednost tlustým knihám, nebo spíš těm útlejším? Vícedílným ságám, nebo povídkám?

Reklama