Bulvár

Tomio Okamura: Nechci ženu na hypotéku


Tomio Okamuru můžete sledovat v pořadu Den D jako jednoho z investorů. Můžete se s ním setkat iv našem magazínu, kde jakožto mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur přináší zprávy z cestovního ruchu. Můžete ho také každou sobotu vidět za pultem jeho Japa Shopu.Můžete s jeho cestovkou Miki Travel vycestovat na dovolenou. Mužete se s ním setkat v některé z dalších jeho firem.

Kdo ale ve skutečnosti je Tomio Okamura? Když žil ještě v Japonsku, přivydělával si, přestože pochází z významné bohaté rodiny, jako popelář nebo prodejce občerstvení v kině. Kde přišel ke svému kapitálu? Jaký je jeho vztah k ženám? To se dozvíte v našem rozhovoru…

Jméno: Tomio Okamura
Datum narození: 4. července 1972
Znamení: Rak

Nedávno se začal vysílat pořad Den D. Je to pořad, kde jsou pěti investorům předkládány obchodní návrhy a vy jste v roli právě jednoho z těchto investorů. Řekněte mi o pořadu víc, jak jste se do něj vůbec dostal?
Znám ho z Japonska. Pořad je o tom, že lidé mají spoustu nápadů a snů, ale banky jim na ně nechtějí půjčit, nebo třeba ani neví, jakým způsobem začít. Ve Dnu D dostávají lidé šanci přijít před nás pět a, když nás před kamerami přesvědčí, mohou dostat požadované peníze. Říct si mohou o nejméně dvě stě tisíc a maximálně milion a půl korun. Jak diváci viděli v prvním díle: Pán, který přišel bez peněz, od nás dostal milion dvě stě tisíc korun.
Ty nápady mohou být úplně jakékoli. Ať vymyslíte jídlo, tanec, písničku, výrobek, třeba ideální podprsenku, prostě cokoli vás napadne a chtěli byste na tom vydělat, tak to můžete zkusit.

Ty peníze ale neinvestuje televize, investujete je vy…
Je to reality show. My jako investoři investujeme vlastní peníze, čili to nejsou peníze České televize nebo nějakého sponzora. Na druhou stranu chceme podíl ze zisku z toho nápadu. Vše se rozhoduje přímo před kamerami, dopředu netušíme, kdo přijde.
V každém díle je šest až osm nápadů. Jediná šance je přesvědčit nás před kamerami. Lidé si tam přináší ukázky a ochutnávky, protože dostanou právě tuhle jedinou šanci. My se ukázek dotýkáme, musíme je vyzkoušet… Je to v tomhle smyslu hodně zábavné. Některé nápady jsou úplně hloupé, tak je okamžitě vyhodíme, jiné jsou chytré, tak se nad nimi zamýšlíme.

Říkal jste, že tu soutěž znáte z Japonska. Vy jste ji navrhnul České televizi, nebo jste byl osloven?
Česká televize mě oslovila. Pořad běžel úspěšně ve více než patnácti zemích na světě. Jsou to nejen země jako Spojené státy, Austrálie, Nový Zéland či Rusko, ale i mnoho exotických zemí jako Nigérie, Afghánistán nebo Izrael, Gruzie… Česká televize si toho všimla ve Velké Británii, kde na BBC běží již sedmá řada této třináctidílné reality show, tam pod názvem Dragon Den. Licenci ale zakoupila od japonské firmy Sony, protože licence je japonská.
V Japonsku to běželo od roku 2001 do roku 2003. Setkalo se to s velkým úspěchem. V zemích, kde je léta kapitalismus, chce hrozně moc lidí zbohatnout na vlastním nápadu, zajistit se na celý život, stát se slavnými, prosadit se. U nás je takové myšlení ještě trochu v kolébce, ale myslím si, že by tenhle pořad mohl konečně nastartovat v lidech povědomí, že normální člověk má šanci získat na svůj nápad peníze a zviditelnit ho.

Kolik investorů bylo ve hře?
Lukáš Franta, dramaturg pořadu, mi říkal, že si vybírali zhruba z osmdesáti možných investorů. Nakonec si vybrali nás pět.
Česká verze má, oproti ostatním verzím tohoto pořadu, jedno velké specifikum. V zahraničních verzích byla vždy v roli investora pouze jedna žena a čtyři muži, česká verze má dvě ženy investorky. Považuji to za velice dobrý tah dramaturgie, je to velice zajímavý okamžik pro divačky, protože ženy vidí, že i ženy mohou být velice úspěšné a mohou mezi muži rozhodovat úplně stejným hlasem o zásadních věcech. Tím je ta česká varianta oproti zahraničním zvláštnější a řekl bych i atraktivnější.

Vy jako porotce muž preferujete ženské nápady?
Ten poměr mezi nápady mužů a žen je zhruba takový, že jedna třetina je žen, dvě třetiny mužů. Vždycky mě potěší, když se svým nápadem přijde žena. Oceňuji jejich nápady a fandím jim. Bez žen bychom se v životě přeci neobešli.

Ten pořad na mě působí trochu jako určitá paralela vašeho života. Vy jste také v podstatě s ničím přijel na Veletrh cestovního ruchu do Londýna, zapůjčil si na tři dny reklamní plochu a oslovil tam své budoucí obchodní partnery. Chci se zeptat, investoval byste dnes do tehdejšího Tomio Okamury, kdyby za vámi přišel s takovým nápadem?
Určitě bych do sebe neinvestoval. Tenkrát jsem neměl přesný plán, jak to udělat. Měl jsem jen své sny a velké odhodlání. Můj nápad by byl před takovou porotou těžko uchopitelný. Přišel jsem s tím, že budu dělat mezinárodní byznys na světové úrovni. Pochopit jako porotce situaci v jiných zemích, například, že jsou v Asii nějaké statisíce turistů a jaký je jejich potenciál… asi by to těžko někdo z porotců podpořil, protože by to nebyl schopný posoudit.
Nicméně, já jsem tenkrát nehledal investory, protože už jsem měl ušetřené peníze, co jsem si vydělal jako osoba samostatně výdělečně činná – už tenkrát jsem měl stotisícové příjmy. Šel jsem k největším cestovním kancelářím, které mají japonskou klientelu, jestli by nechtěly spolupracovat s mojí cestovní kanceláří, která tenkrát vlastně ještě neexistovala (usmívá se). Šel jsem jim nabídnout služby a oni mi uvěřili, dali mi šanci. Pak jsem zažil prudký nárůst klientely, ale měl jsem to štěstí, že jsem to byl schopný ustát finančně. S platbami mi počkali jak domácí dodavatelé, protože mě znali, nové zaměstnance jsem ukecal, aby mi počkali tři měsíce s platem… Díky tomu jsem začal podnikat bez jediné půjčky.

 

Váš život na mě působí trochu jako pohádka: Jak chudák ke štěstí přišel. Vy jste měl i těžké dětství, napůl Čech, napůl Japonec…
V dětství mi to jako pohádka rozhodně nepřipadalo. Když mi bylo pět let, tak jsem šel poprvé v Tokiu sám nakupovat do blízké samoobsluhy, vzpomínám si, jak mi pokladní řekla: „Jak to, žemluvíš japonsky jako Japonec, když nejsi Japonec?“ Tenkrát jsem si poprvé uvědomil, jak je to divné, že jsem ve své rodné zemi, v rodném městě, a nejsem tady doma.

To musel být šok…
Tenhle pocit mě provázel už celý život. Záhy jsem si na něj zvyknul a sám v sobě ho vyřešil.
Další stěžejní okamžik byl, když jsme museli s maminkou, která měla zdravotní potíže, odjet do Československa, kde se musela dlouhodobě léčit. S mladším bratrem jsme skončili v dětském domově. Ostatně o tom byla i Třináctá komnata, která se o mně vysílala letos v únoru, kde jsem to odhalil poprvé. Přemluvili mě. Sám to nepovažuji za vhodné, aby mě někdo litoval.

Tak já vás budu také chvíli přemlouvat. Jaké to bylo v socialistickém dětském domově?
Zažil jsem tam poprvé v životě šikanu. Třeba, když mi přišel dopis od rodičů, tak mi ho starší kluci vzali a já si od nich musel nechat nafackovat, aby mi ho předali. Na pokoji nás spalo patnáct, takže jediné soukromí, které jsem měl, bylo v noci pod peřinou, kde jsem brečel.

Kde byl tenkrát tatínek?
Samozřejmě v Japonsku, kde měl práci a musel vydělávat. Přece nebude pracovat v Československu za tři tisíce hrubého. V Japonsku měl tenkrát v přepočtu na koruny pětadevadesát tisíc hrubého. Tatínek je špičkový odborník s doktorátem na univerzitě v německém Heidelbergu.
Jinak to prostě nešlo. Tady byl tenkrát komunismus, takže absolutně neexistovalo, aby tu člověk z nějaké západní země žil a pracoval pro Japonskou firmu. Tatínek navíc neumí česky, takže by těžko našel uplatnění.

Proč jste nezůstali v Japonsku s otcem?
Je to logické, japonský model rodiny je ten, že otec pracuje a nemůže se starat o děti. Kde by na to bral čas, když musí být od rána do večera v práci?

Ženy nepracují, starají se o děti?
Mohou pracovat, ale všechny peníze, které si vydělají, jsou jejich kapesné, nic z nich nejde do rodiny. Takže, když jdou děti do školy, tak japonská žena třeba chodí na brigády nebo do práce, to je docela normální, ale peníze jsou jen pro ni. Pro japonského muže je velkou ostudou, když neuživí svou rodinu.

Byla to tedy taková rodina na dálku…
Jezdil za námi dvakrát za rok. V pozdějším věku jsme se zase do Japonska vrátili, ale to bylo až po mnoha letech.

Vraťme se ale k tomu dětskému domovu…
Byly to takové momenty, kdy jsem pochopil nejen, že jsem jiný, ale i že jsem na světě vlastně sám. Jsou situace, které člověk nemůže ovlivnit, kdy je na něj svět velice tvrdý a někdy i velice zlý, nikdo mu nepomůže a on je na ně sám. To bylo zásadní poznání, které se promítlo do mého chování v dospělosti.
Když jsme se vrátili do Japonska, měl jsem velice tvrdou výchovu. Tatínek je takový tradiční Japonec, takže všechny telefony, které mi chodily domů, se nahrávaly na záznamník, aby se pohlídalo, jestli nejsou závadné, dostával jsem každý měsíc číst knihu o úspěšných lidech a psal z ní referát, měl jsem zakázáno pracovat a dostával jsem jen kapesné, to abych si nevydělal na něco závadného. Každý den jsem musel být do šesti hodin doma, byť mi bylo osmnáct.

To je hodně tvrdé…
Výchova to byla velice tvrdá. Přesto že je tatínek velice solventním člověkem (o čemž svědčí, že šel v padesáti do důchodu a už nepracuje), tak nám nedal ani halíř navíc. Vždycky říkal, že nám zaplatil dobré školy a nechal nás naučit se jazyky. Tenhle tvrdý konkurenční systém nás učí: Kdo se snaží, tak vydělává víc, ne ostatní. Já ho považuji za normální.

Když se ještě vrátíme k vašemu původu, jste tedy po mamince Čech, po tatínkovi Japonec…
Bylo to hrozně těžké, třeba v Japonsku ve škole, když se šlo na procházku, tak nikdo nechtěl chodit vedle mě, protože se mi smáli. Nebo v jídelně si nikdo nechtěl sednout se mnou ke stolu. Měl jsem z toho takovou hrůzu, že mě maminka musela vždycky omlouvat ze školních výletů, protože jsem se prostě bál. Léta jsem kvůli tomu koktal.
Teď po mnoha a mnoha letech jsem potkal kluka, který se se mnou léčil z koktání. Divil se, jak jsem se odnaučil koktat, že dokážu mluvit i v televizi – u mě se ukázalo, že to byl hlavně psychický problém. Do dvaceti let jsem se nedokázal prakticky vůbec vykoktnout, dnes dělám zadarmo mluvčího Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Je to neplacená funkce, ale baví mě to.

Jak to bylo s vaším stěhováním do Čech?
Když jsem v roce 1993 přicestoval do Čech, tak mě tu kouslo klíště a dostal jsem najednou boreliózu i zánět mozkových blan. Okamžitě jsem se skácel, odvezla mě sanitka a probral jsem se až v nemocnici Na Bulovce, kde jsem byl na kapačkách.

Stránky Tomio Okamury najdete na:
www.tomio.cz

To jste se hned po příjezdu vlastně kouknul smrti do tváře…
Takhle bych to neřekl, ale uvědomil jsem si, že život může kdykoli skončit. Viděl jsem mladé lidi, kterým to zasáhlo míchu, viděl jsem kluky, kteří naopak začali koktat, byl jsem svědkem toho, že za jedním mládencem tam přestala dívka chodit, když zjistila, že mu to zasáhlo míchu…
Tenkrát jsem totálně přehodnotil svůj život a snažím se každý den žit naplno. Není to jen práce, i když jsem se bohužel narodil jako Japonec, tak jsem k práci stvořený. Neberu si ani jeden den dovolené, i v sobotu a neděli chodím do práce, protože mě to baví. Většinu dne se věnuji práci pro Asociaci, taková práce člověka musí bavit, jinak by ji zadarmo nedělal. Po večerech pak doháním své obchody. Takhle to je už čtyři a půl roku, kdy jsem byl požádán kolegy z Asociace, abych udělal z neznámého subjektu známý – doufám, že se mi to daří, ale to už musí posoudit jiní.

Váš typický den?
Třeba včera jsem skončil v půl dvanácté v noci. Celý den jsem byl v kanceláři a dnes jsem tu byl v půl deváté ráno (smích).

Jak to nese rodina?
Já nejsem ženatý, nicméně z jednoho dávného vztahu mám čtrnáctiletého syna. Má za maminku Japonku, se kterou dodnes spolu podnikáme. Syn to naštěstí chápe, je také Japonec. Japonský způsob myšlení je takový, že věříme, že trpělivá pomalá každodenní práce přinese ovoce.
Každopádně přítelkyně to má se mnou vždycky těžké, pakliže nějakou mám. Já nekončím v pět hodin večer a nejdu domů popíjet kafíčko. Já mám rád dynamiku, chci, aby každý den byl pestrý. Večer jdu třeba do divadla, na výstavu nebo na nějakou jinou akci. Právě proto miluju práci pro Asociaci, protože nikdy nevím, co se předem stane, a musím reagovat profesionálně.

Když vás tak poslouchám, vy musíte být náročný partner. Jaká je ideální žena pro Tomio Okamuru?
Mám tři jednoduché nároky: chytrá, hodná a krásná. Tak někdy do dvaceti let jsem měl pořadí seřazené na krásná, chytrá a hodná. Teď je mi přes třicet a pochopil jsem, že důležité pořadí je: hodná, chytrá, a až potom krásná.
Každý má představu krásy úplně jinou. Ale když je holka hodná, tak strašně moc zkrásní. Já jsem rád, ne že bych to potřeboval, protože jsem úplně soběstačný, sám si peru, sám si žehlím, sám si vařím, ale jsem rád, když je na mě žena hodná. Snažím se být hodný i já na ně, to jsem se naučil tady v Čechách, odsouvat jim židle, otvírat dveře, stavět před přechodem. Je jedno, jestli se na vás usměje mladá žena nebo stará babička – ženský úsměv je vždycky super!

Takže to, co vás na ženě zaujme na první pohled, je úsměv?
Bohužel musím říct, že se setkávám s takovým množstvím lidí, že už vlastně takové věci neřeším. Například ženy, co pracují v médiích, jsou často velice upravené a atraktivní, ale já to prostě nevnímám. Do chvíle, kdy nedojde na něco soukromějšího, tak přistupuji k lidem jen z profesionálního hlediska. Snažím se být ale vždycky slušný a vstřícný, protože lidé by k sobě takoví prostě měli být.

Je vám už přes třicet, neplánujete se oženit?
Jsem velice konzervativní. Za posledních deset let jsem měl dvě přítelkyně, ale vždycky to skončilo tak, že se mnou nic není, protože se ještě nechci ženit.

Proč?
To je jednoduché. Já vím, že se v Praze tři manželství rozvádí do roka. I u toho jednoho nerozvedeného je velká pravděpodobnost, že se rozvede do pěti let. A já se ptám, koupil byste si na hypotéku byt, kdybyste věděl, že je pouze dvacetiprocentní pravděpodobnost, že ho po pěti letech budete mít, ale hypotéku budete splácet dalších třicet let?

Rozumím vaší otázce…
Já ne.

Dobře, tak ji tedy chápu, ale přijde mi, že trochu srovnáváte jablka s hruškami. Manželství přece není produkt…
Nesrovnávám jablka s hruškami, protože čeští muži a ženy udělali za posledních několik let z manželství produkt. Institut manželství je v Čechách absolutně degradovaný. V Japonsku nebo třeba v Itálii, ve Španělsku taková rozvodovost vůbec není. Česká společnost udělala z manželství jen cár papíru.
Nejsem naivní, vyhodnocuji manželství stejně jako to dělám v podnikání a postupuji tak, abych neudělal chybu. Kdybychom žili v zemi, kde je dvacetiprocentní rozvodovost, a ne osmdesátiprocentní, tak už jsem možná ženatý, nevím. Tady je potřeba být při výběru partnerky velice, ale velice obezřetný.

Takže jste svým přítelkyním nevěřil?
Měl jsem vždycky veliké štěstí, obě byly fantastické holky, které bych si klidně vzal, ale vždycky ta diskuze nad manželstvím přišla v okamžiku, kdy jsem na něj ještě nebyl připravený. Vlastně na něj asi nejsem připravený dodnes.
Láska není o tom, že jsme spolu, dokud je nám dobře a dokud se na sebe usmíváme. Láska je v tom, že když mě tady srazí na přechodu auto, tak mě ta žena bude tlačit na tom invalidním vozíku, bude mi dávat do pusy lžičkou jídlo… To je skutečná láska, kterou hledám. Znovu říkám, že jsem ji v obou dvou případech našel a je škoda, že jsem ji nebyl schopný potvrdit formálně. V České republice se toho prostě bojím.

Takže se jednou odjedete oženit do Japonska?
To myslím, že ne. Mám zkušenosti se vztahem s Japonkami i Češkami a ta láska je vlastně vždycky stejná, ať vás má ráda Japonka nebo Češka, vždycky do toho dává hrozně moc citů. To je pro muže moc krásné.

Co byste popřál čtenářkám magazínu Žena-in.cz?
Držím vál palce a přeji vám, abyste byly v životě šťastné. Abyste měly v životě hodně příležitostí k úsměvům a byly spokojené, že jste se narodily jako ženy. Doufám, že všechny najdete okolo sebe takové muže, kteří na vás budou hodní, budou vám pomáhat, respektovat vás, budou vás zkrátka dělat šťastné.

Fotografie: Žena-in.cz a archiv Tomio Okamury

Jak na vás působí Tomio Okamura? Přihlásila byste se do pořadu Den D? Snesla byste za partnera míšence nebo muže jiné barvy pleti?

   
04.04.2009 - Rozhovory - autor: Jakub D. Kočí

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [37] Saritka [*]

    Zase jsem se něco dozvěděla.Sml59

    superkarma: 0 27.02.2012, 09:03:13
  2. avatar
    [36] paviocko [*]

    Mě byl vždycky v médiích velmi sympatický, ale když jsem se s ním setkala osobně......  Sml80

    superkarma: 0 28.02.2011, 18:33:42
  3. avatar
    [35] Mopsička [*]

    Vidívám ho často ve zpráváchSml58

    superkarma: 0 25.10.2009, 14:10:14
  4. [34] Allík [*]

    Den D sleduji a řekla bych že Tomio Okamura v něm jasně dominuje. Charisma až na půdu:-) jsem vždycky moc ráda když ho zahlédnu i v Pod pokličkou:-) Moc mu fandím.Sml36

    superkarma: 0 18.06.2009, 12:41:47
  5. [33] matuszyk [*]

    moc ho nemusím.

    superkarma: 0 31.05.2009, 15:44:08
  6. avatar
    [32] Milala [*]

    Den D sleduji, i když bych nikdy neměla odvahu před tu pětici vystoupit.Tomio je sympaťák a hlavně se  dobře poslouchá.Má strašně přesvědčivé vyjadřování!

    superkarma: 0 28.04.2009, 13:13:38
  7. avatar
    [31] femme [*]

    Tomio je mi velice sympatický a to hlavně pro to, jak se dokázal sám vypracovat Sml67 

    nikdy bych se do žádného pořadu nepřihlášila, takže ani do Den D Sml23

    proč ne, kdyby byl snesitelný Sml37

    superkarma: 0 28.04.2009, 10:02:36

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. [30] esterka820 [*]

    Nehohu soudit,jaký je to člověk.Je vidět,že tvrdě pracoval a pracuje,znám ho pouze s televizní obrazovky,a podle toho se soudit nedá.

    Je patrno ,že je to člověk,který si sám sobě postavil laťku dost vysoko.

    superkarma: 0 26.04.2009, 16:08:52
  2. avatar
    [29] denca18 [*]

    posobi na mna dost poyitivne,vie co chce a ide si za svojim,nepoznam ho,ale posobi dost ako uprimny clovek,mudry..hm ci by som to zniesla__ ? no neviem,to by musel by clovek v tej danej situacii.teraz fakt ani netusim.

    superkarma: 0 26.04.2009, 14:05:13
  3. [28] lubos2 [*]

    Pana Okamuru mám moc rád, příjde mi fér a upřímný. Ne vždy s ním souhlasím, ale působí na mě moudře a vyrovnaně. Mluví o tom čemu rozumí a je inteligentní.Lidé jako on by mohli dáváni za vzor mnohem více než kdejaká "celebrita" či guru (mladý Novotný, Gondík, Mareš apod.)

    superkarma: 0 25.04.2009, 11:12:10
  4. avatar
    [27] abaka [*]

    je to velmi sympatický a chytrý mužSml7alesponˇ tak na mě působí

    superkarma: 0 24.04.2009, 14:16:57
  5. [26] FAXÍK [*]

    působí na mne jako chytrý, inteligentní mužský

    superkarma: 0 21.04.2009, 10:28:54
  6. avatar
    [25] Amálie [*]

    Mám ráda cílevědomé lidi, kteří přitom nezapomínají být člověkem.

    superkarma: 1 09.04.2009, 12:13:06
  7. [24] gentiana [*]

    ... jo, a ráno jsem to shlídla a ty fotky mě celej den strašily, protože jsou ÚCHYLNÉ. A to jako hodně. Možná to vidím zkresleně, ale není na světě síla, která by mě donutila postavit se před místní panorama s nějakým stereotypicky národním předmětem (knedlík na vidličce, krýgl piva, sousedova zdechlá koza), tvářit se jako měsíček na hnoju a ještě se u toho nechat fotit.


    Mimochodem, dovoluju si přítomné slintající osoby upozornit, že Osamu Okamura, architekt v matičce stověžaté a bratr zpovídaného, je podstatně hezčí. Ale není mi povědomo, jestli shání hezkou a hodnou nebo jestli mu stačí.... jakákoli.

    superkarma: 0 03.04.2009, 16:42:00
  8. avatar
    [23] Dante Alighieri [*]

    Tenhle chlap je mi strašně sympatickej, má dooost dobrej hlas.

    superkarma: 0 03.04.2009, 16:39:38
  9. [22] Astřička [*]

    Některé názory s ním nesdílím, ale sympatický je. Občas ho potkávám na Národní třídě. :-)) Do pořadu bych nešla, připadala bych si trapně.

    superkarma: 0 03.04.2009, 14:38:32
  10. avatar
    [21] gerda [*]

    Určitě je to výrazná osobnost. Ale doma bych ho nechtěla. Obávám se, že je přísný k sobě i k okolí a nikomu nic neodpustí.

    superkarma: 0 03.04.2009, 12:51:05
  11. avatar
    [20] Petrushe [*]

    Líbí se mi jeho pohled na svět...ale musím také říct k té degradaci manželství - záleží to jen a jen na těch dvou lidech a vůbec ne na nějaké statistice...je možné, že Češi nemají k manželství dostatečnou úctu, ale pokud se sejdou dva lidé, kteří se mají rádi a mají úctu k manželství, tak proč by se jako rozváděli??? Ať už kdekoliv na světě...

    superkarma: 0 03.04.2009, 12:47:59
  12. avatar
    [19] Efča [*]

    Sympatický chlapík, sice mám poslední dobou dojem že ho vidím denně, ale je to příjemný a chytrý chlap. Držím mu palce ať se mu daří a to nejen ve všech profesích, ale třeba i v partnerství. Vždycky se může oženit mimo Prahu.

    Suzanne: souhlas, umí to jen dobře okecat

    superkarma: 0 03.04.2009, 12:25:04
  13. avatar
    [18] ToraToraTora [*]

    To je hezké, že jsme podle něj degradovali manželství, ale chybí mi nějaké logické vysvětlení, nebo proč si to myslí. mě by to také zajímalo. takhle je to jako plácnutí do vody, ale fešák to je. To jo

    superkarma: 0 03.04.2009, 12:21:56
  14. avatar
    [17] kareta [*]

    Kecá Ale je to sympaťák.

    superkarma: 0 03.04.2009, 12:12:36
  15. avatar
    [16] Kassy [*]

    Možná je sympaťák, ale já bych nechtěla chlapa, který je i o víkendu do půlnoci v práci. Co z takového vztahu? Můj přítel chodívá z práce kolem sedmé a i tak se mi zdá, že se vidíme nějak málo a ještě míň spolu mluvíme. Workoholika bych nesnesla, i kdyby to vysvětloval japonskou povahou a snahou uživit rodinu.

    superkarma: 0 03.04.2009, 12:10:40
  16. avatar
    [15] kačinka [*]

    S barvou pleti nemám problém. Mám mezi předky Japonce.

    superkarma: 0 03.04.2009, 10:37:18
  17. avatar
    [14] Suzanne [*]

    Šikovnej chlap.
    Jen k těm řečem o degradaci instituce manželství... To je taková pěkná výmluva. Nechtěl si přítelkyni vzít, protože manželství nevydrží, je v Čechách degradováno, ale vzápětí přizná, že hovor o manželství přišel, když on sám nebyl připraven. Kecy v kleci.

    superkarma: 0 03.04.2009, 10:36:18
  18. [13] .Lenka. [*]

    1) Sympatický chlapík...ráda jej vídám v televizi, je zajímavý...
    2) Neznám ten pořad, ale určitě bych se nepřihlásila. Nepřihlásila
    bych se totiž do žádného televizního pořadu. Ale podle toho, co
    jsem zde četla, to vypadá zajímavě, tak se určitě kouknu...
    3) Viz Lindaa

    superkarma: 0 03.04.2009, 10:20:56
  19. avatar
    [12] *Lefff* [*]

    Propadnout kouzlu tohoto muže, ale nemít na něj... musí neuvěřitelně bolet. Ještěže jsem dík vrozeným i získaným "handicapům" mimo hru.

    superkarma: 0 03.04.2009, 10:15:42
  20. avatar
    [11] femme [*]

    ze zakomplexovaného počůrávajícího se a koktajícího kluka se stal velice zajímavý a sympatický chlap, který ví, co chce

    superkarma: 0 03.04.2009, 10:07:03
  21. avatar
    [10] Gwendylon [*]

    Ach jo, jak chápu pocit, že je člověk sám a nikam nepatří... Já se v pubertě dozvěděla, že jsem Češka jen částečně - a taky mě to stálo klidné spaní na pár nocí, než jsem si na to zvykla... Pan Okamura to věděl odmala, o to horší to muselo být.

    superkarma: 0 03.04.2009, 10:02:32
  22. avatar
    [9] Quentinová z Montargis(Kentánová) [*]

    Tento pán vždy připoutá moje zraky k televizi, pokud má vystoupení jako mluvčí CK nebo něco vysvětluje ve Snídani s Novou, vždy mne zaujme jeho perfektní čeština, až z tohoto článku jsem se o něm dověděla víc, život neměl moc lehký ale vymakal se A docela mne překvapil jeho věk měla jsem za to, že je starší, ale je to příjemný člověk, to každopádně

    superkarma: 0 03.04.2009, 09:55:04
  23. avatar
    [8] *daisy* [*]

    No, otazkou je, jestli by tu zenu na voziku byl ochotny tlacit i on
    Jinak ano, je to hodne zajimavy clovek

    superkarma: 0 03.04.2009, 09:48:39
  24. [7] Anai [*]

    Japonský workoholismus mě děsí, ale zřejmě jsou na to Japonci stavění, jsou tak štastní a nezhroutí se, i když to nechápu. Stejně tak nechápu, jak mohl mít pan T.O., který je mi jinak moc sympatický, takové problémy, vždyť spousta "čistokrevnýchů Čechů leckdy vypadá jako míšenci - leckdy jsou tmaví, nebo mají šikmější oči... třeba zrovna včera u mě byla na návštěvě kamarádka, která jakoby se narodila někde v Indonesii a přitom Češka jak poleno - shodou okolností miluje dálný východ, zejména tu Indonesii a byla jedna z prvních v Čechách, která se indonésky naučila (bohužel to k ničemu nepoužívá, spíš je to koníček, ona umí jazyků víc). O pořadu Den D se dozvídám poprvé - měla jsem a mám pořád dost nápadů jak podnikat a nikdy jsem na to neměla peníze a odvahu, možná bych do toho šla, ale tehdy, když jsem byla mladší. Míšence za partnera klidně - před 7 lety jsem málem sbalila Černouška z Kuby .... rasismus je mi dost cizí, s vyjímkou českých Romů, těch se ale prostě bojím!

    superkarma: 0 03.04.2009, 09:11:37
  25. avatar
    [6] Ivásek [*]

    mart.: gentiana: Joj, já si myslím, že on přítelkyni má... Jestli si dobře pamatuju, tak je to nějaká ekonomka, analytička...? Čert ví

    superkarma: 0 03.04.2009, 08:33:22
  26. [5] gentiana [*]

    Na to, aby si koupil krásnou, chytrou a hodnou, to bude muset mít hodně velkou hypotéku.

    superkarma: 0 03.04.2009, 08:17:35
  27. [4] Lindaa [*]

    Jakube mohl bys mi, prosím, prelozit poslední otázku - hlavne její poslední cást? Co je to muz barvy pleti????
    Jinak me zajímá co je uvnitr cloveka a pokud mi dotycný "sedne" tak at má plet pro me za me treba fialovou s puntíkama. Ale kdyz uz bych si mela vybírat podle barvy, tak mísence klidne, ti mají neco zvlástního v sobe , cistokrevnýho asi ne... treba takový super cerný z kterýho svítí jenom zuby bych asi neprekousla, vzdyt pokud neotevre ústa tak ani není videt kam ho políbit . A cikána a fanatickýho muslima bych neprekousla ani náhodou, ale to není barvou, spís tím co mají (a hlavne nemají) v hlave.

    superkarma: 0 03.04.2009, 08:11:43
  28. avatar
    [3] Jupíí [*]

    Pěknej článek o velmi zajímavém člověku!

    superkarma: 0 03.04.2009, 08:10:12
  29. [2] mart. [*]

    T.O. je úspěšný,obdivuhodný a náročný muž - náročný k sobě i k svým blízkým. Být jeho ženou je profesí - není to štěstí. Ale třeba najde takovou- která to zvládne a budešťastná.

    superkarma: 0 03.04.2009, 02:33:47
  30. [1] Jane1 [*]

    Tomio Okamura je prostě schopný člověk a je vidět, že má úctu k ženě jako takové. To jeho přání nakonec mluví samo o sobě. Jestli někdo ví, kde se takový muž dá najít nebo potkat, jakého nám pan Okamura přeje, tak ať napíše info.

    superkarma: 0 03.04.2009, 02:06:27

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme