Reklama
Milá redakce a čtenářky,
 
píšu vám příběh, který se stal už dost dávno, ale když jsem zahlédla na Ženě-in dnešní téma, hned se mi vybavil. Abych se nedotkla zúčastěných osob, změnila jsem jména, příběh ale zůstává tak, jak se stal.
 
Při studiu na vysoké škole mě zaujala jedna má spolužačka, říkejme jí třeba Olga - hodně samotářka, zajímala se o podobné věci jako já: umění, literaturu, historii...

Udržovala si ale od ostatních odstup, přesto se mi po nějaké době podařilo se k ní přiblížit. Zanedlouho se z nás staly nerozlučné nejlepší kamarádky, trávily jsme spolu veškerý volný čas a okolí i mé spolužačky postupně přestaly zajímat i mě.

Začala jsem se izolovat podobně jako předtím Olga. Zanedlouho do naší dvojice přibyl někdo třetí - Olžin kamarád Honza, se kterým po nějaké době začala chodit. Tehdy jsem ještě netušila, jak takový "trojúhelník" může s přátelstvím zamávat.
Měla jsem plnou hlavu přátelství a oběma jsem jim jejich lásku přála. To, jak jsem byla naivní, naznačuje i to, že jsem si dlouhou dobu vůbec nevšímala varovných signálů - jednou se třeba stalo, že jsme všichni tři měli jít na ples. Ukázala jsem Olze své krásné šaty, ona ale najednou prohlásila, že pokud půjdu v těchto šatech, Honza bude mít oči jen pro mě. Takže buď si ty šaty nevezmu, nebo ona nejde.
 
Byla jsem z toho zmatená, ale nakonec jsem šla v něčem jiném a brzy jsem na to zapomněla. Olga měla už v té době psychické problémy, se kterými se na moje naléhání začala léčit. To, co se stalo později, s jejími problémy asi do jisté míry souviselo, i když těžko říct, jak velký podíl to byl. Olga postupně začala Honzovi dělat scény - když mi jednou opravoval počítač a ona u toho nebyla, brala to jako jasný důkaz toho, že ji se mnou podvádí. Mně se ale o ničem nezmínila, takže jsem dál žila v blažené nevědomosti. Všechno vypuklo jednoho jarního odpoledne - Olga si mě vyžádala na procházku a během ní na mě začala valit spoustu špíny.
 
Kromě toho, že ji podvádím s Honzou, jsem se dozvědala třeba i to, že jsem jí pomáhala s hledáním lékařů jen proto, abych mu zaimponovala. Jela jsem domů s pláčem, úplně šokovaná z toho, co na mě má "nejlepší kamarádka" navalila. Ale to ještě nebyl konec. Zavolala jsem Honzovi a dozvěděla se, že to samé musel absolvovat i on. Utěšoval mě, že se to nějak vyřeší.
 
Nakonec se nám nevím jak povedlo dostat Olgu společně s námi na pohovor k psycholožce. Bylo to ale jako mluvit do dubu - Olga si stále vedla svou a vytahovala naprosto překroucené historky, které jsem jen těžko dokázala poznat. Nakonec obvinila i psycholožku, že je s námi spiknutá. Jestli čekáte, že po tomhle se s ní Honza rozešel, jste na omylu.
 
Olga ho nakonec úplně ovládla. Na ulici mě přestal zdravit a jednoho dne se u mě objevil s odříkávanou básničkou o tom, že Olgu miluje a že mě už nesmí vidět, ani se mnou mluvit. Bylo to směšné i smutné zároveň. To bylo na nějaký čas naposledy, co jsem Honzu viděla. Po roce a půl se mi ozval. Vyprávěl mi, co s Olgou zažíval. Běhal mi z toho mráz po zádech - manipulace, ustavičná kontrola, výčitky, stálé scény týkající se mě...
 
Na jednu stranu to byla jeho chyba, že se nechal takhle zmanipulovat, ale i tak mi ho bylo líto. Čekáte na happy end? Nakonec byl, alespoň pro Honzu - našel si milou a hodnou přítelkyni, která mu vynahrazuje ta léta s Olgou. Jsou spolu moc šťastní.
A Olga? Honza ji několikrát potkal, jak dělá na ulici scény různým mužům. Když jsem ji potkala já, nepřála bych vám vidět ten pohled. Zřejmě jsem pro ni stále ta zlá, která může za všechny její problémy. S tím ale nic nenadělám, ani nehodlám. Je to její život.
 
Tohle byl můj příběh o přítelství a zradě - samozřejmě jen z mého pohledu. Kdybyste se zeptali Olgy, slyšeli byste docela jiný příběh... I když už ta rána přebolela, ponaučení do života jsem si odnesla - jak je důležité nebýt slepá a vidět i chyby svých blízkých. A také jsem se naučila, jak je důležité odpustit člověku, který vám moc ublížil. I když vás ten člověk stále nenávidí, dokud neodpustíte, ubližujete sami sobě.
 
Channah
 
Channah děkujeme za příběh ze života a zasíláme hezký dáreček!