prohlásila paní v útulku, když jí čtenářka s nickem Dadma přivezla nalezenou kočku, která čekala koťata. Jak to nakonec s kočkou dopadlo, to už se dočtete v tomto pěkném příspěvku

Přeji hezké dnešní čtení. Já nejsem odborník na kočičky i když zvířátka mám ráda všechna. Máme doma pejska a nyní i kočičku.

Našli jsme si (dnes již s naší)  kočičkou k sobě cestu. Určitě si ona našla cestu k nám.

Je tomu zpátky asi rok a půl, co jsme na procházce se psem začali vídat kočku. Schovávala se pod auty a u opuštěné budovy. Tak jsem jí tam začala nosit jídlo. Brzy již na nás čekala a za nějakou dobu zjistila, kde bydlíme a čekala již před naším vchodem. Ráno jsem šla venčit a ona šup ze stromu a šla s námi .Nevím, asi ji někdo vyhodil? Myslím si, že úplně divoká kočka by se pohladit nenechala.

Letos v dubnu jsem zjistila, že čeká koťata.Tak jsem si říkala „co holka nyní s tebou“? „Někde porodíš a pak přivedeš koťata“.Již takhle někteří chlapi mě nadávali, proč krmím tu kočku, že jim skáče na auta. Aby se páni tvorstva nezbláznili. Tak jsem obvolávala, kde co, až jsem se domluvila s paní v Lounech, která provozuje kočičí útulek. Moc velkou radost neměla, ale svolila, ať jí přivezeme. Když jsme dorazili, tak paní říká: „Tohle je ,ale neudatelná kočka. Mourovaté a černé nikdo nechce“

Když jsme se vraceli domů, seděli jsme s manželem v autě, oba jak zařezaní. Pak manželovi říkám: „Já tam tu kočičku nenechám.To je, jako kdyby mě někdo zavřel na doživotí do vězení“. S paní jsem se domluvila, že až porodí a odkojí koťata, tak si pro ni přijedeme. V červenci jsme pro ni jeli. Dohodla jsem se s veterinářem a hned jsme jí nechali vykastrovat a oočkovat.

Také měla blechy, tak zde jsem investovala hodně do přípravků, ale vše je zdárně za námi. Máme jí doma a je spokojená, občas si zamňouká, že chce ven, když je hezky, tak ji pustím proběhnout.

Dadma

Milá Dadmo, to vás chválím, asi bych také neměla to srdce nechat ji v útulku. Ale docela by mě zajímalo, proč se nelíbí mourovaté a černé kočky

Text nebyl redakčně upraven

Reklama