Reklama

Zprotestoval syn naší čtenářky s nickem Samečka, když mu v sedmé třídě koupila mikinu světle mentolové barvy s bílými proužky do „véčka“. „To bych vypadal jako homosexuál,“ dodal jasně důvod averze vůči tomuto kousku oblečení, které se jeho mamince zdálo tak hezké

Millé ženy-in! Chtěla bych vědět, jestli se mnou sdílíte stejný názor na dětskou módu a dětský pokrok...
Je to už dávno, co já byla malá a máma mi chystala do školky a do školy oblečení. Já pokorně nosila,co mi položila přes židli. Protože byl tenkrát v obchodech minimální výběr,kupovalo se,co bylo. Na mě vždycky vyšlo něco červené. Červená trička,červené svetry,červené bundy - nenáviděla jsem je,ale mlčela jsem,abych neslízla. Dostala jsem další červenou halenku...

O pět let mladší bratr už zabojoval.Jednou mu maminka sehnala nedostatkové tepláky s lampasem. Ouha,byly fialové a to náš dravec neunesl. I vystříhl nůžkami na obou kolenech díry o průměru deset centimetrů. Dostal vařečkou...

Doba pokročila a moje o devět let mladší sestra svůj odpor k pletenému svetříku, považte, na knoflíky, fuj, dala najevo tím,že poprvé (nevím jestli naposledy) prostě neodešla do školy. Dostala zaracha...

Po letech moje dcerka uviděla ve školce u něčí skříňky krásné lakýrky a začala hýkat jak nemocný osel, že by je potřebovala, protože by vypadala jako  princezna. Vyrazili jsme do obuvi, boty stejně potřebovala. Byly krásné, červené, se štrasovou mašličkou, ale drahé. Naše dilema vyřešila dcera ve spolupráci s paní prodavačkou.Ta chtěla utržit, proto nasadila zákeřný kalibr : „Ty jsi ale krásná panenka, ukaž se a teď se zatoč jako princeznička na bále!“ Naši hvězdu jako když píchne a hodila takovou piruetu, až se jí zasukovaly nohy a natáhla se jak žába na zem. Špičky byly odřené ve vteřině, my sbalili a zaplatili botičky a šli rovnou do drogerie koupit červený lak na nehty, vhodný k opravám současným i budoucím... Dceruška fňukala. Dostala  odměnou lízátko, neb si odřela i koleno...

Naposled jsem s módou přišla do střetu, když jsem synovi koupila v sedmé třídě mikinu světle mentolové barvy s bílými proužky do „véčka“.

„To si, mami, v životě neobleču.To bych vypadal jako homosexuál.“ Poučil mě klidně synek. Dostalo se mi osvícení. Že můj syn má ujasněnou sexuální orientaci, že pokrok nezastavíš a že já jsem s dětskou módou skončila. Teda než ten náš heterosexuál a princezna nepřivedou na svět potomky!

Zdraví Samečka

Milá Samečko, můžete být ráda, že dokážou projevit svůj názor. O to jste to měla lehčí

Text nebyl redakčně upraven

Jak jsou na tom s „módou“ vaše děti, milé ženy-in?

  • Jsou parádníci a řeší svoje oblékání?
  • Mají přehled o trendech? Chtějí se oblékat jako kamarádi, nebo spolužáci, nebo jsou spíš individualisté?
  • Mají někjaký vzor, nebo idol?
  • Jak a kde jim pořizujete oblečení a boty?
  • Využíváte slev, nákupů z druhé ruky, nebo kupujete vše raději nové?
  • Na čem rozhodně nešetříte?
  • Plníte přání svých dětí, nebo je oblékáte podle svého?
  • Musela jste se někdy překonat a koupit něco, co vaše dítě chtělo a vám to připadalo rozmařilé?
  • Šetříte na sobě na úkor dětí?
  • Co jste naposledy koupila svému dítěti/dětem?

Napište nám, pošlete třeba fotku malé parádnice, (nebo fešáka)

Na vaše příspěvky, rady, doporučení a nápady, jak oblékat děti se těším na adrese: redakce@zena-in.cz

Co můžete získat za příspěvek?

Unikátní unisex vůni BLACK SUEDE od AVON a knihu Jak přežít mateřskou

cena