Dobré ráno, nevím, jak to máte s oslavami narozenin vy, ale od doby, kdy by svíčky, co se do počtu odžitých let týče, nadělaly z dortu řešeto, mě slavit moc nebaví. A vždycky doufám, že moji blízcí a přátelé na mé narozeniny zapomenou. Ale kdež! S železnou pravidelností, potutelným úsměvem, sympatickým pomrkáváním se připomenou a rozverně hlásí - to se oslaví!!!

A já si říkám, bože, to mi zas bude špatně! Protože když vám je sedmnáct, ze všeho se tak nějak vylížete snáz. Později jsou ty následky horší. :)

Ovšem, co naopak slavím moc ráda, jsou dětské narozeniny. Od těch prvních, které očekávaně skončily nosem v čokoládovém dortu, po druhé, třetí nebo dvanácté, které dcera oslavila právě včera. Pozvala si své přátele a já s pýchou pozorovala, jak se dnešní mládí dokáže bavit, aniž by „stáří“ muselo zasahovat. :)

narozeniny

Když se řekne narozeniny a oslava, co první vás napadne? Plníte svým blízkým přání, co se oslav týče, ať jsou sebebláznivější? Jaká byla vaše nejzdařilejší oslava? Pište (výhradně do diskuze), nejvtipnější příspěvek odměním malým, ale milým dárkem.

 

Reklama