Domácnost

To nesmíš! To zvířátko to bolí!

z

Dělali jsme to skoro všichni. Každý máme nějaký ten vroubek, kousek černého svědomí. Přiznám se, že jsem si jako malá vykrmovala na chatě pavouka. Za tím účelem jsem vždy chytla mouchu, a aby mu neutekla, utrhla jsem jí pro jistotu křídlo.

Chuděru jsem pak vhodila do sítě a čekala, až se pavouk vrhne k ní. Bylo to působivé. Napřed se povystrčil, pak se přihnal, rafnul mouchu a zalezl. Následně čekal, až jed, který jí kusadly odborně podal, začne působit.

Potom ji omámenou odnesl.

Za trámem měl spižírnu. Visela tam spousta much. Mimo jiné vždy i jeden jiný o něco málo menší pavouk. Později jsem se dozvěděla, že ten, koho krmím, je ONA. ON je ten, kdo visí. Velmi prozíravé. :)

V té době jsem nepřemýšlela, jestli to, co dělám, není náhodou týrání, byť jde o hmyz. Je to o principu. A to už vůbec nemluvím o tom, že jsem s bratrancem rovněž na chatě přišla na to, že se moucha po vhození na horká kamna točí dokolečka, až se uškvaří.

Abych byla upřímná, právě hezký pocit z toho zpětně nemám, byť jinou skvrnu na svědomí již skutečně nevlastním. Pokládám se za útlocitnou osobu a dnes bych již „mouše neublížila“.

zJak ale poznat, kdy nerozvážné chování malého děcka může naznačovat pokřivený charakter a nebezpečí do budoucna, a to nejen pro zvířata?

Známe mnoho případů vyloženě krutého chování dětí vůči zvířatům a otřesné případy zubožených koček, psů a jiných tvorů, kterými se někteří neváhají dokonce pochlubit například na internetu.

Kde je věková hranice, kdy si své jednání dítě neuvědomuje?

Případně – existuje nějaký mantinel, za který dítě tak jako tak nejde, je-li duševně v pořádku?

Osobně myslím, že na víc než mouchu bych ani v těch šesti letech prostě neměla.

Poznáme budoucího tyrana?

Jak se ale chová dítě, z něhož by mohl vyrůst duševně narušený a pro společnost nebezpečný jedinec? Jaké indície by měl rodič sledovat? Na co se zaměřit?

„Je to rok od roku jiné a rovněž hodně záleží na tom, jaký model rodiny je v tom kterém případě výchozím,“říká MUDr. Čecháková z dětské psychologické ordinace v Praze a pokračuje.

Pakliže má rodina například celoročně venku za krk uvázaného psa, jestli je dítě přítomno třeba zabíjení králíků či slepic, pak je logicky citově plošší než dítě, které nikoli.

Tady je dobré přihlížet k tomu, na co je dítě v uvozovkách zvyklé, co kopíruje.

Přesto si myslím, že ve chvíli, kdy si dítě uvědomuje svou vlastní existenci, stává se bytostí, která si uvědomuje i existenci a s tím logicky i možnost smrti či utrpění jiných tvorů.

Možným ukazatelem je také moment, kdy je na dítěti jasně patrné, že ho jeho konání baví, nebo lze vypozorovat, že počínání má jasný cíl působit bolest. Věkem toto limitovat nelze, protože každé dítě se vyvíjí individuálně, ale obecně - dítě školního věku, které jakkoli ublíží zvířeti, lze-li pozorovat záměr, se již nechová zcela normálně a rodič by měl jeho zálibám věnovat zvýšenou pozornost.

U dospívajících jedinců je podobné chování již jasně patologické,“ dodává lékařka.

Sama si vzpomínám, že ve chvíli, kdy moje vlastní dítě neopatrně zacházelo se zvířetem a bylo upozorněno, že to tvora bolí, dalo pozor.

Alice například ve věku kolem tří let zamordovala jednoho křečka a dvě bílé myšky tím, že je tak tiskla, až dodýchali, což ji pokaždé velice trápilo.

Dnes má zvířata ráda, ale samou láskou už je nerdousí.

Naproti tomu mám v živé paměti hošíka od sousedů, který trýznil naši kočku a náramně se bavil tím, že řve. Ve chvíli, kdy jsem mu vztekle vetkla kolíček na zápěstí se slovy „nějak takhle je té kočičce, ty zmetku,“ se sbalil a odešel. Už nepřišel. Ba ani jeho maminka, i když do té doby byla častou návštěvu.

Nevím, co se s ním stalo. Možná je z něho řezník. Možná sedí na Borech.

Každopádně je to na nás, na rodičích.

Ať je dítě sebemilovanější, ve chvíli, kdy si všimneme, že naše ratolest s podivným zalíbením trýzní zvíře a je, jak říká paní doktorka, již schopna své konání rozpoznat, patří zavčasu k lékaři, než udělá něco horšího.

Pokud tomu vůbec lze zabránit.

hadanka

   
02.02.2010 - Zvířátka - autor: Michaela Kudláčková

Komentáře:

  1. avatar
    [27] pujka [*]

    Pamatuji  si (r. 1986) , že na našem sídlišti puberťáci upalovaly a škrtily kočky, vždy tam byly ještě několik dní než je kdosi sundal a to bylo kousek od pískoviště. Báli jsme se a některé ty obrázky vidím dodnesSml43

    Vím , že z těch kluků jsou dnes dosti problémoví lidé a mají za sebou trestnou dráhu.

    superkarma: 0 02.02.2010, 19:13:01
  2. avatar
    [26] pujka [*]

    Týrání nechápu, kde se to v nich bere??Sml80 Nejdříve jsme dlouho váhali zda je již vhodný čas pořídit zvířátko, ale já jsem vždy měla kolem sebe zvířenuSml73Sml74.

    Máme teď štěně (4 měsíce) a ktomu 2 letého syna...ze začátku to byl boj ...zachránit psa od jeho dětské vše devastující náručeSml22 , ale uběhlo pár měsíců a už se k sobě hezky chovají, malej by bez něj neusnulSml9.  Musí se vést od malička, laskavost a starost o druhé, když to uvidí u rodičů snad bude táké takový až ho přepadne pubertaSml49

    superkarma: 0 02.02.2010, 19:09:05
  3. avatar
    [25] wich [*]

    átéčko — #23 Já také ne a nemám pro to pochopení. Ani u údajně neznalých dětí ani u dospělých. Nemám pro to omluvu. Týrání zvířat nesu těžce, je mi kolikrát těch nevinných stvoření líto víc, než lidí Sml80

    superkarma: 0 02.02.2010, 17:51:46
  4. avatar
    [24] Dante Alighieri [*]

    peetrax — #21 Jsou tam dvě stvoření. První dvě fotky Kashe, poslední Terinald. Sml25

    superkarma: 0 02.02.2010, 15:20:49
  5. avatar
    [23] átéčko [*]

    Co si pamatuji, netrhala jsem ani mouchám křidélka. fakt, že ne!Sml23

    1. na komentář reaguje wich — #25
    superkarma: 0 02.02.2010, 13:58:45
  6. avatar
    [22] prece ja [*]

    pamatuju si jak syn, jako asi 3letý hodil kotě do sudu. ovšem, ne že by byl surovec, ale protože když bylo jemu horko, tak jsme ho taky v sudu namáčely. nebojte, kotě jsme zachránili a dorostlo do dospělosti.

    superkarma: 0 02.02.2010, 12:08:04
  7. avatar
    [21] peetrax [*]

    Dante Alighieri — #1 To je nádherný stvoření! Sml16

    1. na komentář reaguje Dante Alighieri — #24
    superkarma: 0 02.02.2010, 11:34:14
  8. avatar
    [20] peetrax [*]

    malvina — #12 To snad ne... Sml15 Sml13

    superkarma: 0 02.02.2010, 11:33:31
  9. avatar
    [19] malvina [*]

    wich — #18  ano, tak  by jsem   to  pojmenovala, "blbá až dementní  matka"  hájí syna ,za  to  že upálil  kočku. 

    superkarma: 0 02.02.2010, 11:33:02
  10. avatar
    [18] wich [*]

    malvina — #12 Ty krávy rády obhajují svoje zmetky tím, že to byla jen blbá kočka, pes... Sml80

    1. na komentář reaguje malvina — #19
    superkarma: 0 02.02.2010, 11:13:43
  11. avatar
    [17] OlgaMarie [*]

    Když jsem byla malá, měli jsme psa převážně na dlouhém řetězu u boudy, kde bylo seno a deka. Měli jsme i králíky a slepice a abychom je snědli, musel je i někdo zabít. Nemyslím si, že bych byla citově plošší, než dítě, které toto nepoznalo. Zvířata nikdo z nás ani tehdy ani nyní nikdy netýral. Naopak jsme si zvykali, že se o zvířata musíme starat. Dát jim vždy  kvalitní jídlo a pití, udržovat je v čistém a vhodném prostředí.

    Napadá mě, jak u dítěte může citový vývoj ovlivnit štědrovečerní zabíjení kapra, zvláště tehdy, nezadaří-li se ho zabít (omráčit) prvním pokusem.

    superkarma: 0 02.02.2010, 10:55:13
  12. [16] ellienka [*]

    V terarijním kroužku vedeným naším předním herpetologem jsme kdysi krájeli žížaly na malé kousky, abychom zachránily ještěrky - např. s amputovanou nožičkou apod. Od té doby jsem si dávala pozor, abych nešlápla na mravence.. bohužel - ne vždy se povede...

    superkarma: 0 02.02.2010, 10:48:30
  13. [15] ellienka [*]

    teda - akorát pro vosy a pavouky nemám pochopení - buď budou v domě oni, nebo já...

    superkarma: 0 02.02.2010, 10:34:20
  14. avatar
    [14] Michaela Kudláčková [*]

    malvina — #12 ...no tak Tě nemůže alespoň překvapit, že takováto matka vychová přesně tohle dítě.Sml80

    superkarma: 0 02.02.2010, 10:33:06
  15. [13] ellienka [*]

    je to docela mazec, naučit děti, že domácí slepice se musí zabít, aby bylo co jíst, ale musí se to udělat přesně tak, aby netrpěla..  že našim hadům musíme dát ty roztomilé myšky, protože je to pro ně potrava a že i ti hadi musí něco jíst, na druhou stranu, do doby krmení se o myšičky již od narození vzorně staráme, krmíme, napájíme, čistíme a "kydáme"...že i akvárium nejlépe funguje jako propojený potravní řetězec různých živočichů - rybek, raků, šneků ... a přitom dbáme na vytvoření co nejlepšího a přírodního prostředí pro všechna zvířátka, včetně teploty, světla, vlhkosti apod.

    Např. pejska zatím nemáme, ač bychom moooc chtěli - nechceme, aby byl jen zavřený na zahradě a na vícedenní procházky zatím není čas...

    superkarma: 0 02.02.2010, 10:32:52
  16. avatar
    [12] malvina [*]

    Sml16 mně    však překvapil  výrok matky dětí,   co upálili kočku a pak   to  ukázali   na internetu. Matka  se hájila  tím , vždyt  to byla jen  " blbá kočka".  Z    toho mně opravdu mrazí, taková ta husina  na zádech. Co je to za lidi. Obludy.

    1. na komentář reaguje Michaela Kudláčková — #14
    2. na komentář reaguje wich — #18
    3. na komentář reaguje peetrax — #20
    superkarma: 0 02.02.2010, 10:06:36
  17. [11] Bébina [*]

    Deti jsou bezcitne bestie. Vazne, empatii se uci az v pozdne adolescentnim veku, do te doby to jsou male zrudicky, ktere zkousi, co se stane, kdyz pichnou kocicku do oka klacickem. Je treba je hlidat, vychovavat a vysvetlovat. A kdyz ublizuji, tak jim predvest, jake to je. U malickych deti treba bolestivym zmacknutim ruky a vysvetlenim vidis a takhle to boli i to zviratko.

    superkarma: 0 02.02.2010, 09:20:39
  18. avatar
    [10] wich [*]

    Týrání zvířat obzvlášť nenávidím a je mi hodně úzko z toho, jaké odporné zrůdy dnešní rodiče vychovaly! Sml31 Dodnes nechápu, jak může někdo mouše trhat křídla apod. Mě maminka vždycky učila zacházet se zvířaty jemně a když jsem z toho ještě "neměla rozum" držela třeba ona v náručí koťátko a mi ho dovolila jen jemně pohladit nebo podrbat. Myslím, že i naše dítě bude mít ke zvířatům vztah hezký, neb přítel týrání také nenávidí.

    superkarma: 0 02.02.2010, 08:49:44
  19. avatar
    [9] delfi.na [*]

    Já se ani nevyjadřuji, bo bych byla moooc sprostá. Nechápu lidi, co si pořídí zvířátko a pak vypadá jako ten nebohý pejsek na fotce. Sml15Sml31

    superkarma: 0 02.02.2010, 08:29:44
  20. avatar
    [8] femme [*]

    zub za zub Sml26

    superkarma: 0 02.02.2010, 08:22:24
  21. avatar
    [7] femme [*]

    jednou jsem na chalupě měla co dělat, abych nepřizabila místního parchanta, který vzal kotě za ocas a točil s ním nad hlavou Sml31 každému, co surově ublíží zvířeti, bych udělala to samé a ještě bych mu přidala, oko za oko, zub za tub Sml22 

    superkarma: 0 02.02.2010, 08:21:45
  22. [6] Anime Otaku [*]

    Já zvířátkům neubližuju, ani jsem nikdy, co si pamatuju, ničemu živému záměrně neubližovala(teda kromě mojí starší sestry). Ale jako malá jsem vždycky za každým zvířetem letěla jako šílená a chtěla ho pohladit, svou nekontrolovanou silou, kdyby nebylo mojí mamky, tak mám na krku uhlazení k smrti několika koťat. Naštěstími máma jako malé vedla ruku, abych zvířátko mohla pohladit, ale abych neublížila. Ale taky s tím mám teď porblém, bojím se sahnout na drobná zvířata, mám hrozný strach, že jim ublížím, když jsem nedávno chovala malé kotě, tak jsem byla strachy bez sebe, abych ho nerozmáčkla. Taky nemůžu vzít do ruky hlodavce. Musí mi je někdo podata a pak se s nima můžu ňufat jak dlouho chci a jak dlouho to zvířátko snese :)

    superkarma: 0 02.02.2010, 07:40:39
  23. avatar
    [5] maje [*]

    já ani mouchu nezabiju plácačkou, musím na ní vzít raid Sml57Sml57 

    superkarma: 0 02.02.2010, 07:04:13
  24. [4] Scylla1 [*]

    Jsou lidi, kteří se chovají ke zvířatům hrozně. Vzpomínám si na dva případy, kdy jsem vyhodila děti i jejich rodiče od zvířat, jednou vysloveně za límec. První případ byl u koní, kdy otec rodiny, nejmenovaný celkem úspěšný závodník, pozdější rozhodčí a nyní startér Velké Pardubické, strašlivě mlátil na opracovišti svého na jedno oko slepého koně tak, že ten narazil do mého koně a zranil ho. Tomu pánovi jsem tehdy veřejně sdělila, že není k...t, že z toho je, mezi námi děvčaty, občas užitek, že je UFO.... . Podruhé to bylo o mnoho let později na cvičáku, kam chodila rodina se svými třemi NO. Otec a matka "cvičili" v tom nejhorším slova smyslu. Křik, škubání na škrťáku, občas nějaký ten kopanec..., elektrika, ostnáč, prostě IPO v tom nejhorším slova smyslu. Jejich desetiletý syn takhle doslova buzeroval "svého" prvního psa, štěně NO. Přes několikeré napomenutí nepřestal, takže jsem syna vzala za pásek u kalhot a doslova ho odnesla před vchod na cvičák, přiběhnuvším rodičům jsem na místě vrátila členské příspěvky a zakázala všem přístup na cvičák. Ale nemyslím si, že by se u dítěte něco změnilo, když má doma takovýto vzor.

    superkarma: 0 02.02.2010, 05:52:33
  25. avatar
    [3] Věrulinka [*]

    Sml15 chudák pes, úplně je mi zle, takto týrat němou tvář Sml15Sml31, by zasloužili veliký trest lidi Sml31Sml74Sml79

    superkarma: 0 02.02.2010, 05:48:56
  26. avatar
    [2] Eva_CZ [*]

    Zubozenyho chudaka bych si vzala domu i ja, jakkoliv ke zvireti doma mam velke vyhrady. Nezabili jsme ani toho obriho chlupatyho pavouka, VON ho vynesl ven, tak jako z baraku vyhazujeme kdeco. Ale nezabijime. Neublizujeme.Sml23

    superkarma: 0 02.02.2010, 00:39:17
  27. avatar
    [1] Dante Alighieri [*]

    Sml13 Sml13 Ta fotka se mnou docela zamávala. O víkendu jsme přišli o poslední dva psy, tak jsem naměkko víc než normálně. Pro týrání zvířat není omluvy. A není pro to ani slov, protože přízvisko "hrozné" nebo "strašné" - to jsou slabá slova. Bude-li moje dítě opakovaně i po mém zákazu trápit zvíře, nebudu váhat mu "ruce usekat". Sml41 I za mouchu.

    Co je to za kripla, že někdo upálí kočku nebo probodne tužkou? Copak může někdo ublížit tomuhle? Sml13

    1. na komentář reaguje peetrax — #21
    superkarma: 0 02.02.2010, 00:31:23

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme