Zdraví

To není dřevěná noha, ale sádra

Musela vysvětlovat naše čtenářka nickem Maryene svému dvouletéímu synkovi, který se sádry bál. Mít doma miminko, sádru na celé noze odshora dolů a dvě berle, to opravdu nebyla legrace. Ale Maryene to zvládla

Přeji hezký den se sádrou i bez ...

Sádra, tak ta už mě párkrát pěkně potrápila. Poprvé jsem si ji dostala už před mnoha a mnoha lety, v první třídě, když jsem při sáňkování svezla i svoji učitelku a sáně skončily převrácené na mém kotníku. I s učitelkou. Ale na nic bližšího si nepamatuji.
Tu další jsem si vysloužila, když jsem ve vánici a počasí, kdy by ani psa nevyhnal, musela do lékárny svému novorozenému synkovi pro léky a na tuto cestu jsem se vydala v kozačkách na vysokém podpatku. Na zledovatělém chodníku zapadlém sněhem jsem tak nešťastně upadla, že jsem si přivodila zranění kolene, zlomenou čéšku, ale protože nikde nikdo nebyl a mobily tehdy ještě také nebyly, musela jsem absolvovat asi kilometrovou cestu, abych si mohla zavolat pomoc.

Sice jsem se zachránila před umrznutím, ale nohu jsem si ještě více poškodila, takže následovala nejenom sádra, ale před ní ještě tři operace, poté dlouhá rehabilitace a veliké úsilí, abych na tom byla zase jako dřív. Když jsem se poprvé doma chtěla postavit na nohy, zjistila jsem, že sádra je delší než moje noha a že moje tělo je na ní postavené jako na sloupu.

Manžel to vyřešil, že přinesl z dílny nějaké nářadí a sádru shora ulámal a upiloval. Mít doma miminko, sádru na celé noze odshora dolů a dvě berle, to opravdu nebyla legrace. Ale zvládala jsem i nákupy, domácnost a své tři děti. Jediný problém byl, že zpočátku se mojí sádry prostřední, tehdy dvouletý syn bál a říkal, že mám dřevěnou nohu. Časem se ale zvyknul, měla jsem ji totiž skoro celý rok. Nejtěžší bylo asi překonat horké léto a neustálé svědění. Po jejím sundání jsem měla nohu tak „lehkou“ jako bych ji ani neměla.

Dalších dvacet let jsem zapomněla, co je sádra a zlomeniny, ale v poslední době jsem buď hodně nešikovná  nebo se mi „lepí smůla na paty“. Před třemi lety jsem kvůli zlomenému lokti přišla vlastně o práci. Přestože jsem i se zlomenou rukou chodila do práce, musela jsem občas na kontrolu a v zaměstnání jsem se stala nadbytečnou.

Našla jsem si novou práci a opět jsem si zlomila ruku. Můj pracovní úraz však vyžadoval pracovní neschopnost a v práci si za mě našli náhradu. Takže v současné době je pro mě mnohem větší problém než sádra normální či odlehčená to, co mi její vlastnictví způsobilo.

Přeji všem hezký den bez zlomenin a úrazů.

Maryene

Milá Maryene, tak to je mi moc líto a držím vám palce, abyste si brzy našla novou práci.

   
24.01.2012 - Příběhy - autor: Dana Haklová

Komentáře:

  1. avatar
    [2] Věrulinka [*]

    Sml79rok, jímá mě hrůza, 8 týdnů a byla jsem hotová Sml15Sml79

    jj to jsou výhody kapitalismu, nesmíš marodit Sml79Sml15

    superkarma: 0 24.01.2012, 16:09:54
  2. [1] AdrianaCh [*]

    teda skoro rok se sádrou, to si nedovedu představitSml80 pokud se chcete někdo zapojit do průzkumu o lehké sádře, tak můžete ještě do zítřka: http://postoje-k-novemu-zdravotnick.vyplnto.cz/

    superkarma: 0 24.01.2012, 15:56:32

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme