Velikonoce jsou sice jedny, ale lidé po celém světě je slaví přece jen trochu odlišně. V každé zemi mají nějakou tradici, bez které by se neobešli. Kde si potrpí na parfémy, kdo vyhazuje hrnce z okna a z čeho pletou pomlázku Chorvaté?

Easter

Polévání děvčat studenou vodou, jak mají ve zvyku na Slovensku, možná znáte i z některých koutů Česka. Chlapci se tak starají, aby byla po celý další rok plodná a zdravá. V Maďarsku a Polsku je ale tento zvyk poněkud kultivovanější. Místo vody k tomuto účelu slouží parfém.

Polsku nosí věřící do kostela na Bílou sobotu košíky plné jídla, kterým nechávají žehnat. Druhý den si na dobrotách pochutnají při společné hostině.

Easter

To v Rusku si dávají ke slavnostnímu obědu požehnaná vajíčka. Skořápky rozbíjejí hřebíkem, to aby si připomněli Kristovo utrpení na kříži. Vejce tu malují nejčastěji na červeno. Ne, nemá to nic společného s komunismem, tato barva je symbolem Kristovy krve. Za darované vajíčko se pak Rusové políbí na tvář, a to hned třikrát. Tradicí tu je také pečení chleba politého sněhem z bílků, takzvaného kuliči.

Ukrajinci zase pečou tradiční velikonoční zdobený chléb pascha, a to v různých velikostech. Každý z rodiny dostane po jednom kusu a ten největší bochník je společný.

Bulhaři si o Velikonocích neťukají panáky alkoholu, ale vajíčky. Čí skořápka zůstane neporušena, toho čeká skvělý rok.

Easter

Své zvláštnosti mají i severské země. Tak například Norové se o Velikonocích vyžívají v kriminálních příbězích. Jsou jich plné noviny, vycházejí nové knihy a dokonce jimi bývají potištěny i obaly některých potravin. A na čtenářích je, aby si zahráli na detektivy a hádali, kdo zločin spáchal. Finské děti zase chodí koledovat černé od sazí a v kostýmech čarodějnic.

Německu děti před Velikonocemi vyrábějí slaměná hnízda, do kterých pak rodiče dávají vajíčka a sladkosti. Hnízda pak poschovávají po domě i zahradě a děti je hledají. V zemi také hoří velikonoční ohně z uschlých vánočních stromků. Končí tím dlouhá zima.

Easter

Ohně na znamení konce zimy zapalují také Rakušané. Ti nezapomínají ani na tradici sníst na Zelený čtvrtek něco zeleného a pořádají hru koulení vajíček. Při té se snaží rozbít skořápku protihráčů.

Vajíčka koulejí i Francouzi. Pouští je z malého kopečka a čekají, které přečká cestu bez úhony. Děti tu rády vyhazují vajíčka do vzduchu. Vyhrává ten, kdo dohodí nejvýše. To se pozná tak, že jeho vajíčko spadne na zem jako poslední.

Vajíčka rozbíjejí jako o závod také v Řecku. Rodiny tu pořádají bitvy, při nichž se snaží zneškodnit vajíčka soupeřů.

Easter

Symbolem Velikonoc je i pomlázka. Takoví Chorvaté ji ale nepletou z vrbového proutí, nýbrž z olivovníků.

Itálii pečou tradičně z kynutého těsta velikonoční holubici, na které nesmí chybět mandle. Velmi oblíbený je tu také slaný koláč s vajíčky, kterému říkají torta rustica.

Španělé vycházejí o Velikonocích do ulic ve špičatých kapucích a s řetězy. Procesí s sebou nosí podobizny Krista a svatých. Lidé v maskách tu tančí tradiční Tanec smrti.

Easter

Anglii, stejně jako v USA či v Austrálii, se děti těší na tradiční hledání vajíček – nejčastěji těch čokoládových. Zajíček (v Austrálii je to také hraboš) jim je schovává na zahradě i v domě. Dospělí se v Anglii zase baví tím, že se navzájem přivazují k židli. Aby daného nešťastníka osvobodili, musí dát výkupné. Muži nejčastěji požadují polibek, ženy jsou praktičtější. Raději sáhnou po penězích. Mezi studenty se ve Velké Británii nosí velikonoční klobouky – školy pořádají tradiční soutěže o ten nejlepší.

Easter

Irové mají na Velký pátek zákaz pracovat, cokoli stěhovat, nebo sáhnout na život zvířatům. Vejce, která slepice v tento den snesou, mají magickou moc. Namalují na ně křížek a dají si je při velikonoční hostině. Kdo si ale chce pochutnat na tradičním koláči, musí nejdříve zatančit.

Na ostrově Korfu zase vyhazují hliněné hrnce z oken a těší se, co dobrého uvaří v nových.

Čtěte také:

Reklama