Čtenářka Bugy nám poslala svůj příběh, kdy si svatební noc užila den předem a maminka jí za to vynadala. Díky Bugy za Váš příspěvek.

Moje (před)svatební noc
     Přítel mě požádal o ruku, přišel i žádat s kytkou do rodiny, jak velí tradice. Chodili jsme spolu asi dva roky a nebyla jsem panna, několik předsvatebních, většinou odpoledne, jsme už prožili.
      Na termínu svatby jsme se bez problému domluvili. Horší to bylo s bydlením, to jsme neměli žádné. Nakonec nám moji rodiče nechali k dispozici jeden menší pokoj vedle kuchyně. Takže společná domácnost, ale mohli jsme mít přeci jen soukromí za zavřenými dveřmi. Tu místnost jsme si upravili, udělali novou podlahu, samozřejmě vymalovali a koupili něco málo nábytku.
     Den před svatbou - Jirka k nám přijel, pomohl ještě s nějakou přípravou  a šel spát do toho našeho pokoje.. Šla jsem se s ním rozloučit, popřát mu dobrou noc před tím zlomovým dnem. „Zůstaň tady“, zaprosil.  „Přeci máme zítra svatbu, tak o nic už nejde“.  Zůstala jsem ráda. A byla to úžasná noc, trochu  v nás byl adrenalín z  očekávané  změny. Opravdu na tu noc nezapomenu. Kde se v nás vzala ta energie? Že bych měla být před svatbou odpočinutá, že bych mohla mít kruhy pod očima, to mě vůbec nenapadlo.
    Ráno jsem z pokoje vstoupila do kuchyně, kde už  maminka zřejmě chystala snídani. Změřila se mě docela nevlídně „To jsi to ten jeden den nemohla vydržet?!“
Hrozně jsem se před rodiči styděla. Cítila jsme se trapně. Uvědomila jsem si, že jsme rozhodně nebyli potichu.
    Skutečná svatební noc se mi vůbec nevybavuje. Dlouho jsme seděli s přáteli, popíjeli... Byla vůbec nějaká?
 
     Za pár let moji rodiče slavili zlatou svatbu. My, jejich děti jsme se podílely na přípravě oslavy jejich svatby. Chtěly jsme jim udělat radost, protože jsme si rodičů moc vážily a měly je rádi. Seděla jsem vedle maminky, povídaly jsme si, zrovna v tom pokoji, kde jsem já prožila první léta manželství. S úsměvem se podívala na své potomky a povzdychla „Ale to mám už velké děti.“  Velké děti! Teď mi to teprve došlo. Staršímu bratrovi bude za necelých pět měsíců padesát let!  A já si to nikdy neuvědomila. „Ale mami, vždyť ty jsi se musela vdávat!“
A připomněla ji poznámku na mé „ vyspání“ se ženichem před svatbou. „ Víš, já jsem chtěla, abys měla hezkou svatbu se vším, co k tomu patří“

Bugy
 Text nebyl redakčně upraven


Jaká byla vaše svatební noc?

  • Těšila jste se na ni?
  • Splnila vaše očekávání?
  • Vypadala tak, jak jste si ji vysnila?
  • Zrealizovali jste ji až později?
  • Máte z ní veselou historku?
  • Nebo snad smutnou?
  • Splnila svůj účel?
  • Byla to vaše nejkrásnější noc života?

Vaše příspěvky k tomuto tématu klidně již dnes posílejte na e-mail:

redakce@zena-in.cz

Jedna z vás, která přispěje, získá jako odměnu bonboniéru Oříškový sen (včera jsem jednu snědl a byla výborná) a lehce erotickou hru pro dva Nevinné hrátky.

Reklama